Výtah

"Výťah opäť nechodí, tak zdolať 13 poschodí, zostáva mi znovu po svojich." Pardon, byl jsem myšlenkami jinde! ;-)) Výtah... výtah... co mi to jen? Ano, už jsem doma! To je vlastně ta nahoru dolů jezdící kabina, které se vyhýbám jak čert kříži. Proč? Hoďte óčkem po tomto západoněmeckém akčním thrilleru (v hlavní roli s komisařem Schimanskim), a uvidíte! A některé lidi prostě nechápu, když mají sedět na prdeli, tak pospíchají, a když mají pospíchat (k psychoterapeutovi), tak sedí na prdeli. Pak to tak dopadá! Díky za tip Willymu Kufaltovi! 75 % (04.06.2024)

Od režiséra filmu Tah Jezdcem s Christopherem Lambertem a důkaz, že i v Německu se hlavně v dřívějších dobách točily slušný filmy. Každopádně do žánru katastrofický bych to úplně neřadil. Je to spíš takový klaustrofobní thriller s místy fakt hutnou atmosférou. Už ta úvodní scéna kdy mladej Hannes Jaenicke ve svý vůbec první roli (ale poznal jsem ho bezpečně) málem spadne do tý šachty není vůbec příjemná a pak stačí jedna chyba aby se z rutinní cesty výtahem stalo drama a z kabiny potencionální smrtící past. Vystačíme si v tomto případě se čtyřmi postavami atmosféra mezi nimi postupně houstne a pro někoho z nich hodně nepříjemnej konec všedního dne doslova visí ve vzduchu. Každopádně co se toho závěru týče tak někoho možná úplně neuspokojil, ale mě přišlo takový celkem příznačný, že dva největší looseři v celým tom filmu pak na konci i celkem příznačně dopadli. SPOILER! I když pravda ten co se zabil je na tom asi ještě o něco hůř než ten kterej přišel o svý poctivě ukradený prachy. Každopádně určitě je to film z ranku může se to stát i vám. Den zahájíte jako obvykle a když máte smůlu může se stát, že ho ukončíte na dně výtahový šachty. To je prostě ze života o tom žádná.75% (15.06.2024)

Netuším, nakolik můžou aspoň trochu stát za to i některé další filmy Carla Schenkela, který na mě svou tvorbou působí od pohledu jako těžce béčkový tvůrce nejspíš i často (pod)průměrných žánrových filmů. Ale tenhle Výtah, k němuž jsem se nedávno dostal náhodou, se za mě hodně povedl. Napínavý thriller nebo-li lidově řečeno nervák se tady rozpoutá poměrně brzy na začátku (a osobně na mě neklidnou atmosférou přenášel už úvod plný záběrů na pozdně večerní velkoměsto či výtahovou šachtu) a pak s výbornou výstavbou, kterou v poslední třetině navrch příjemně odlehčí dva svérázně ukecaní dělníci-záchranáři, plynule graduje až do závěru a zdařile rozehrává i vedlejší (psychologické) konflikty mezi postavami uprostřed hlavního konfliktu. Kam se na tento Výtah hrabe nizozemský Výtah z předchozího roku! :o) Tenhle Schenkelův si cosi bere z klasických katastrofických filmů, zároveň mi hodně připomínal i pozdější „únikové“ thrillery / horrory à la Kostka. Hodně se mi líbila i kamera, která vizuální stránku obohacuje o spoustu působivých úhlů kamery (často výrazných nadhledů a podhledů), opakovaného snímání přes kulatou díru ve stropě či odrazu v brýlových sklíčkách. [80%] (02.06.2024)

Tenhle film jsem viděl poprvé u nás na Jižní Moravě na ORF koncem 80. let takhle v noci, a přišlo mi tenkrát hodně napínavé, ačkoliv z rozhovorů jsem pobíral jen něco. Jakmile začaly v půlce 90. llet prorážet digitální média, snažil jsem se film sehnat, ale nedařilo se. A ejhle, on to Willy Kufault jen tak mírnix tírnix nasadí do Virtuálního kina. To mě dostalo. Musím s odstupem říct, že ten film je dokonalý. Třeba ze scenáristického hlediska jsem řičel blahem - dokonale dodržené veškeré postupy, poučené vedení děje, fázování informací o postavách, práce s divákem a jeho očekáváními, ale i s tím, co si musí domyslet za rámec filmu (a že k tomu veškerá a přesná vodítka dostal, ne jako v moderních opusech, kde sám autor netuší, jak to ukončit, tak nechá vyznění na divákovi samotném, ať si domyslí dle libosti). Pak se mi film líbil kamerou - jako bychom skutečně v té kabině výtahu byli, jako bychom sami lezli po těch lanech šachty, hereckými výkony a především realističností. Konec mne trochu zklamal, ale on nemohl být jiný, nedíval jsem se na pohádku. Ono ve filmu pár věcí zůstane jen naznačeno a nevyřčeno, ale hlavním tématem je skutečně nijak pozitivní přístup k lidem jako ke spotřebnímu zboží, bez ohledu na nějaké city. (Už proto nemohl film skončit jinak.) V tomto směru je dokonalé, jak ti čtyři přesně představují jednotlivé fáze vývoje - mladá nadějná, co půjde přes mrtvoly a různé postele, mladý a všeho schopný rebel, a pak starší verze takového dřívějšího rebela, a ještě starší verze toho na konci mladosti. Funguje zde velmi dobře psychologie postav, kdy nikdo není vyloženě hodný, ani zlý, každého dokážeme pochopit (a i to je scenáristický majstrštyk), ale i chvilkami nám může lézt na nervy - jako v životě. A když už to vypadá ve střední části, že nebude oč hrát, objeví se tzv. háčky (jak se tomu ve scenáristice říká), aby divák čekal, až se dozví konec jedné historky nebo řešení logické hádanky a tak. Fungují zde i druhé a třetí plány - když tak nad tím přemýšlím, samotná ta historka o chlapovi z mrazáku je vlastně symbolem toho, co se stane jednomu z hrdinů, aniž o tom má tušení. Možná časem ještě dopíšu edit s dalšími věcmi a přesahy, které jde ve filmu najít, ale je jich už teď mnoho. Podobně mnohovrstevný a ještě navíc profesionálně dokonale zpracovaný film jsem už dlouho neviděl. (04.06.2024)

„Keď zrazu všetko stratia, ľudia ukážu svoju pravú tvár.” • Štyri postavy sa náhle ocitli zaseknuté i v akomsi nemeckom výťahu v akejsi výškovej budove, ale už si akosi vôbec nepamätám, na akom poschodí ostali sprvoti visieť, medzi ktorými sa mimochodom tiež nachádzali i akýsi »dvaja kohúti, neustále sa bijúci i o jednu naprosto peknú sliepočku,« pričom poslednú postavu by som vskutku asi ďalej charakterizoval, ako nejakú, povedzme - mlčiacu rybu v akváriu, ktorá používala i špeciálne vyvinuté, [pod]vodné cestičky v tom zmysle, ako priam čo najideálnejšie vyviaznuť zo zamotanej situácie; skrátka, každá z nich mala špinu za nechtami, s čím som sa totiž postupne zoznamoval, a to teda najmä počas toho, ako sa vlastne tieto jednotlivé c h a r a k t e r y správali v uzavretom a stiesnenom priestore, keď pod nimi sa nachádzala hlboká, výťahová šachta, do ktorej by nikto z nich určite nechcel spadnúť, a zase hneď nad ich hlavami viseli oceľové laná, ktorých v podstate držal práve tento transportný dopravný prostriedok pri živote, kedy by si nejeden [divák] minimálne následne pomyslel: však sa nejako vyšplhaj po tom lane, ako dajme tomu nejaký šikovný akrobat, a zavolaj pomoc! • Strašne ma iritovalo, že nemeckí predstavitelia prednášali svoje dialógové repliky v anglickom jazyku, čo malo podľa mňa i obzvlášť rušivý charakter, kvôli ktorému som automaticky strhol jednu hviezdičku smerom nadol, v opačnom prípade sa azda nemecký režisér postaral [a pokúsil sa] o vytvorenie klaustrofobickej atmosféry, s vynikajúcim imidžom [s podhľadmi a nadhľadmi], a neskoršie rovnako i v samotnej nadväznosti na kvalitnú montáž, a čo si v jednej spoločnej línii zväčša udržiavalo úplne nadštandardnú úroveň; scenár a herecké výkony, zase pochádzali zo stojatých vôd, z ktorých sa im nikdy nepodarilo dostať do tečúcich riek → ba ani takému Schimanskimu sa to príliš nevydarilo, ktorý sa začal pomaličky prehrávať, ako aj ostatní cestujúci - Marion, Pit a Gössmann; za to ale minimalistickú scénu dokázali vyťažiť na maximum s nervydrásajúcim vyvrcholením. ← katastrofický titul v origináli, ako Abwärts [v správnom preklade: Nadol]; zvyčajne smeroval iba kamsi dole, alebo si skúste teraz predstaviť sa ocitnúť v ich nezávideniahodnej pozícii, keď sa výťah nezadržateľnou rýchlosťou [z]rútil rovno do priepasti! • Bŕ, začínam mať naozaj silné zimomriavky, a ešte našťastie, že bývam na prízemí rodinného domu, lebo sa dostavilo podobné znepokojenie, ako keď sa kúpajúci báli vkročiť do mora, že na nich niekde číha krvilačný žralok,  à la Č e ľ u s t e → takmer podobný efekt i v tomto prípade so sociálnym podtónom, ako bonusom extra naviac v rámci celkovej štylizácie. • Miestami ozajstne veľmi silný zážitok! (08.06.2024)