Narozen 4. července

Dlhú dobu som odkladal tento snímok s presvedčením, že pôde o nejakú klasickú, americkú vymývačku mozgov formou falošného vlastenectva a demokracie. Až dnes mi však došlo, že snímok natočil Oliver Stone, ktorý preferuje trošku inú formu podávania príbehov, a presne tak aj samotný film pôsobí. "Narodený 4. júla" je krutý, no zato priamym náhľadom do svedomia americkej "kultúry", pre ktorú je vojenská invázia, no najmä násilie páchané na ľuďoch mimo jej územia, večným "občianskym" konfliktom. Tom výborný, ako vždy .. (25.03.2022)

Jakživ by mne nenapadlo, že nějaký film bude nejvíc znepokojující svým happy endem. Narozen 4. července takový má. Těžko si představit jízlivější zakončení příběhu „zrazeného“ válečného hrdiny – Stoneovou perspektivou nakonec pouze další oběti obrovského mlýnku na maso. Celkem by mě zajímalo, zda-li s takovou pointou souhlasil samotný Ron Kovic, hlavní hrdina filmu, autor knihy a spoluautor scénáře. Film mapuje jeho životní cestu od mladické naivity, touhy být nejlepší a dělat vše pro svou vlast, přes válečné zranění, které jej upoutá na lůžko a zprvu přiměje opovrhovat všemi „nevděčnými“ kritiky války ve Vietnamu, až k závěrečnému procitnutí, uvědomění si, co mu služba vlasti dala a co vzala a přidání se k zástupu tvrdou silou potlačovaných demonstrantů. Stone kritizuje Spojené státy způsobem drsným a nevybíravým, nicméně ne vulgárním. Jenom občas příliš tlačí na pilu, například v patetické scéně s mlácenými demonstranty, jinak si vystačí s méně podbízivými prostředky. Stačí záběr na pomočenou a pozvracenou podlahu, následný švenk na ochrnutého a bezmocného Kovice, který v tom sajrajtu málem leží, a zbytek už si každý domyslí. Jedním z důležitých motivů jsou hamburgery s „děravým“ masem uvnitř: lákavý zevnějšek a uvnitř něco, co jsme nečekali: velká prázdná díra a s tím související lež, přetvářka a vlastně i jakási lhostejnost a smířenost, protože tyhle burgry jdou dobře na odbyt. Samotné poselství bylo pro Stonea tentokrát bohužel důležitější než způsob, jakým nám jej sděluje. Režie není nikterak světoborná, neklidná kamera Roberta Richardsona mi šla místy vyloženě na nervy a hudba Johna Williamse zůstala ostudně nevyužita (že by pro přílišnou „američnost“?). Není zde žádná velká, do paměti se vrývající, scéna, Tom Cruise ostatně není žádný velký herec, 150 minut je proto příliš. 75% Zajímavé komentáře: Niktorius, wipeout, Bobek15 (17.01.2008)

Na Stoneho velkolepé, což se dá čekat a taky hodně protiválečné, což u tohohle filmu zas tolik nefunguje jako u jinejch. Ono možná jde o to, že se na otázku válka obrací trošičku z jiného hlediska, z hlediska, ke kterému se každý film neodváží ani podívat, a to je z pohledu vojáka a jeho návratu zpátky na zem do svého rodného města. Podle mě to ale zase není natolik silné jako přímé záběry na psychicky narušeného vojáka ve válce, kterému právě střepina utrhla ruku, nebo z trošku lidštějšího pohledu divák sleduje, jak jeho utrpení končí pod tíhou fetu. To v tomhle filmu není, tady se spíše bojuje za právo jednotlivce ve válce a víc se sleduje psychika narušeného člověka po návratu domů, což určitě není na škodu a určitě se na to dobře kouká, jen to není tak nábojné. Oliver Stone tomu určitě dodal hodně, mladý Tom Cruise, který ve filmu víc najezdí než nachodí taky ukázal, proč není zas tak špatný herec, i když zas tak úchvatně s taky nepřeved a já nakonec po skončení filmu vyšel s tím, že to je tak trošku reklama na květinové děti, ale taky chápu proč to vzniklo, a že všechno na světě má svůj řád. (12.03.2009)

Drsný, silně protiválečný snímek zachycující hořký život jednoho nešťastníka, který se zprvu ve vší naivitě hrnul do války, jenže záhy to pěkně odskákal. V předchozím Stoneově díle Platoon jsme mohli pěkně zblízka ochutnat bitevní vřavu a vcítit se do kůže bojujícího vojáka, nyní nám Stone ukazuje život vojáka mimo bojiště a vybízí nás k pochopení drastických důsledků války. Born on the Fourth of July má sice minimum akce, která je navíc cca o procento horší, než ta v Četě, ale za to oplývá o něco lepším scénářem, je více emocionálnější a v čele má vskutku excelentní herecký výkon Toma Cruise (mimochodem i Dafoe se mi zde líbil více), což z něj dělá více nezapomenutelný snímek (nechci říct přímo "lepší", ale více méně ano). PS: Co se týče hudby dovolím si malou poznámku, že místy trochu moc tlačí na pilu, dokáže sice úspěšně podbarvit již existující emocionální prožitek, ovšem ne ho jen tak z ničeho vytvořit, takže pokud zrovna necítíte nic, působí přehnaně. 9/10 (26.04.2008)

Tímhle filmem Tom Cruise filmově dospěl , velký díky patří také Oliveru Stoneovi.Neubráním se pocitu, že tomuto přerodu z ideového kluka v antiválečného ochrnutého člověka rozumí nejlépe američané. My si můžeme odnést jen ten druhý smysl tohoto filmu a to je náhled na smysl války ve Vietnamu a to si taky odnáším. (07.06.2006)