Tomorrow Never Dies
James Bond: Zajtrajšok nikdy nezomiera
Režie:
Roger SpottiswoodeScénář:
Bruce FeirsteinKamera:
Robert ElswitHudba:
David ArnoldHrají:
Pierce Brosnan, Jonathan Pryce, Michelle Yeoh, Teri Hatcher, Ricky Jay, Götz Otto, Joe Don Baker, Vincent Schiavelli, Judi Dench, Desmond Llewelyn (více)VOD (3)
Obsahy(2)
Když se šílený zločinec začne považovat za génia, je čas poslat za ním Jamese Bonda. Pierce Brosnan v hlavní roli britsko-amerického akčního filmu. Tajný agent Jejího Veličenstva James Bond dostane za úkol prověřit aktivity mediálního tiskového magnáta Elliota Carvera. Jeho noviny a televizní stanice totiž s podezřelou hbitostí přinesly zprávu o zkáze britské válečné lodi Devonshire. Ta se z neznámých důvodů ocitla v čínských teritoriálních vodách a potopilo ji pravděpodobně torpédo z čínského bojového letounu. Bond však zjistí, že to byl ve skutečnosti Carver, kdo Devonshire poslal ke dnu. Jednak tím získal atraktivní materiál pro nejnovější vydání svého deníku Zítřek, jednak z vraku lodi ukradl raketu s jadernou hlavicí. Ze své lodi, která je pro radary neviditelná, hodlá střelu vyslat na Peking, aby vyvolal konflikt Číny a Británie a následnou globální válku. A hlavně aby pak rozšířil své mediální impérium po celé planetě. James Bond a jeho čínský protějšek, půvabná agentka Wai Lin, však ještě neřekli své poslední slovo... (Česká televize)
(více)Recenze (442)
No konečně tu máme pořádně hongkongskou bondovku :) ()
Dobrá bondovka, které nechybí nic, co k těmhle filmům patří. Navíc musím vyzdvihnout hudbu, která je z těch novodobých bondovek s Brosnanem nejlepší. ()
Velice dobrá součást bondovské série, Brosnan prostě vrátil postavě agenta Jejího Veličenstva to, co jí sebral tragický Timothy Dalton. Ale Connery je zkrátka Connery, i když, ruku na srdce, staré bondovky jsou už přece jen trochu přešlé dobou, a tak je nám třeba "moderního" Bonda, nové krve. A tu představují především čím dál rovnocennější partnerky, ať už na té správné či špatné straně. Tou nejemancipovanější, nepočítám-li Jinx z Die Another Day, je bezpochyby Wai Lin, kterou hraje skvělá Michelle Yeoh. Jonathan Pryce jako Eliott Carver je ve své roli megalomanského mediálního magnáta přímo mistrovský, dočkáme se samozřejmě i super vychytaného BMW a konečně po půl století James Bond vymění věrného Walthera PPK za "zbraň 21. století" (jak tvrdí její výrobce) - Walther P99. A pokud nevíte jak se dá jet na motocyklu s partnerkou, se kterou vás spojuje opravdu silné pouto, mrkněte se na Tomorrow Never Dies. Nebudete litovat. A málem bych zapomněl - titulní píseň, která bohužel poněkud propadla, nazpívala Sheryl Crow. ()
Novým Bondovým nepřítelem v globálně provázaném světě jsou masmédia. Kvůli nim dokonce poprvé ve své kariéře akceptuje osobu opačného pohlaví coby rovnocennou spoluhráčku (i když - je to stále Bond, kdo řídí). Inspirace hongkongskými akcemi se bohužel neprojevuje tolik, jak by si Michelle Yeoh zasloužila a během závěru jsem jenom nezaujatě vzpomínal, kolik předchozích filmů série končilo podobně (obrovský přepravní prostředek, voda, exploze), přesto jde o zábavu vyšší třídy pro diváky a úspěšné vypořádání se s moderními technologiemi a ženami pro Bonda. 75% Zajímavé komentáře: Marigold, Gemini, choze, ScarPoul, PALINO, mortak ()
-PROČ SIS HO VZALA? -ŘÍKAL, ŽE MĚ MILUJE. -TO SE DOBŘE POSLOUCHÁ. Až na výjímky Brosnan do Bondova univerza ještě nezapadá, nebo mu ho špatně vytvořili, nebo nechtěl, nebo co já vím. "Uondanost" je nejpřesnější termín. Nikomu se moc nechce hejbnout zadkem a nemyslím teď přímo divokou akci. Navíc ta vášeň magnátova působí v době internetu už hodně směšně. ()
Zabiják Timothy Dalton musel na základě neúspěchu svých bondovek, díky Vám odejít z role agenta 007, aby mohlo vzniknout tohle ?? Tak jako fakt díky, jste zlatíčka. Co hodnit na tomhle pel-mel? Teri Hatcher se mě líbila spíše u tyče ve filmu Tango a Cash . To šikmoočko ani nepočítám jako Bondgirl, je tam v rámci emancipace,aby nakopala chlapům prdele, není nad to aby se i feministky vzrušili , že? Velkolepost děje byl tak velkolepá až ji malinký človíček jako já nepobral. Ta tam bylo jiskření mezi 007 a ženami jako bylo ve Zlatém oku, ještě že tam byli dost dobré akce-- ta motorce byla luxusní. Hlavní padouch /mediální magnát/ --trošku žabař po tom co zde provedl Vladimír Železný z arbitráží, za vydatná pomoci pana Štěpánka z TV rady pro vysílání za asistence ODS a ČSSD a jejich "férové" opoziční smlouvy Tohle měl být ten správný námět na Bonda, ale to je něco tak neskutečného i pro Bonda . Tenhle bondí zítřek já klidně pohřbil. Ten Železného zase zaplatil ze svých daní. Na mediální magnáty platí fakt jedině Bond... James BOND. ()
-- 18. -- V pořadí druhá bondovka s Piercem Brosnanem, kterého jsem si za tu dobu nedokázal oblíbit, i když v historii filmové postavy s názvem James Bond je zapsán písmem zlatým, stejně jako má barvu oko, které jeho život zasáhlo relativně nedávno a proto ho musím brát stejnou měrou jako ostatní představitelé. Ale zpět k příběhu. Osmnáctka je číslo, které se rozhodně neztratí i když...akce je požehnaně, prakticky od začátku až do konce. Nebýt, ale tak neuvěřitelných, splácaných a chvílemi až vtipných scén stálo by rozhodně za to, udržet se v křesle po celý příběh, ale není tomu tak. Nebo tedy, mně se ony akční scény příliš nelíbili. Originální jistě jsou, obrovské také, ale ta nesmyslnost, ta nesmyslnost, která k Bondovi v podání Pierce Brosnana prostě patří. Koneckonců dá se to vydržet a samotná bondgirl Michelle Yeoh příjemně potěší nejedno oko diváka, když už ne ty akčněji založené záběry, tak pohled na ní rozhodně. A proti komu, že to tentokrát Bond bojuje? No, proti muži, který chce vyhlásit válku kvůli sledovanosti, jak řiká samotný James? Sláva a bezmezná moc, to je oč tu běží. Jonathan Pryce ho zahrál relativně dobře, ale už jenom fakt koho hraje docela zarazí, stejně jako celý tento film. Koneckonců, ale také potěší chvilkovými záchvaty suchého humoru, který Pierce Brosnan umí podat s nádechem šarmu, který v sérii byl neméně potřeba a tak rozhodně stojí za to tento film vidět. -- Bonde, Vy jste jak dítě ! ()
║Rozpočet $110miliónov║Tržby USA $125,304,276 ║Tržby Celosvetovo $346,600,000║ /60%/ ()
Vida, když jsem Zítřek komentoval poprvé, nebyl jsem zrovna příliš "sečtělý" bondovský fanda, čili jsem ho docela slušně utřel. Dnes však není včera, čili opravuji. Roger Spottiswoode natočil opravdu perfektního Bonda s aktuálním přesahem k manipulativní moci médií, ale jinak s typicky bezstarostným (v Brosnanově podání až klukovským) šarmem a stylem, který se v mnohém (hudební doprovod, starý dobrý Aston Martin, citace starších bondovek) dovolává 007 klasik. Jonathan Pryce je jako záporák opravdu výtečný, má v sobě ten typický mix prohnanosti, nebezpečnosti a slizké zbabělosti. Götz Otto alias Mr. Stamper není sice nic extra, ale pár světlejších chvilek má. Zcela ho však svým štěkem zastínil výtečný Vincent Schiavelli vulgo Dr. Kaufmann. Jinak je to Bond se vším všudy – vynálezů víc než kdy jindy, akční scény velkolepé přesně dle modelu Brosnan pro konec 20. století, ženy krásné, martini s vodkou protřepané, nemíchané. Jen dvě věci mi kazí radost – velmi nevtipný konec (kde jsou geniální štěky Rogera Moorea?) a titulní píseň Sheryl Crow, která se absolutně nemůže měřit se závěrečnou Surrender. Edit 2012: I v kontextu rapidně stárnoucího GoldenEye tahle bondovka pořád působí velmi svěže. Má mnohem vyváženější tempo, které sice některými postupy (rychlé jízdy kamer, obracení perspektivy) připomene módu 90. let, ale v zásadě se svým přehledným a od detailů oproštěným stylem odvolává ke klasickým filmům z počátku série. Konec je ale přeci jen slabší, statičtější a prkennější. Mimochodem, dobře, že Brosnan vzdal pokusy Bonda polidštit emocemi (romantická selanka s Teri Hatcher se skutečně do této kategorie nedá počítat) a vede ho před tím zpochybňovanou cestou "boy with toy". Přesně tady se mu celkem daří být přesvědčivý. ()
Už v tomto díle Bond ukazuje, kam vede jeho nová éra s Piercem Brosnanem. Nesmrtelný elegán, který má vždy v rukávě drobnost, kterou změní chod dějin, je už příliš nad věcí. Technologie přichází Bondovi nejen pomáhat, ale taky se ho snaží táhnout dopředu a to je podle mě chyba. Alespoň něco málo "ze staré školy" by v Bondovi mělo zůstat jako odkaz nebo za chvíli poletíme opět do vesmíru ... Bond přestává být tím mužem, kterému fandím a těším se, kterou z žen dostane do postele tentokrát a jak krásně bude natočené její tělo v jemném romantickém světle. Přesto není Zítřek nikdy neumírá špatná bondovka, jen neustále klesání s kvalitou a zvyšování počtu technologických vychytávek skoro až absurdního smyslu těmto filmům škodá. ()
18. bondovka - Jsem asi nějaký divný, ale líbí se mi ty nejpodceňovanější a pro mnohé nejhorší Bondovy akce. Zítřek nikdy neumírá je zrovna takový případ. Originální zápletka o rozpoutání třetí světové války jen aby bylo o čem psát v novinách maniakálního Jonathana Pryce vzpomene na staré dobré časy, kdy Bond bojoval proti megalomanským zloduchům. A Pryce je znamenitým protihráčem. Tichým, nenápadným a o to více nebezpečným. Navíc se dočkáme honičky na motorkách, skoků z budov bez padáku a potápění se do vraku lodi. Všechno je ideální a vytváří tak nejlepší Brosnanovku... Snad jen. Teri Hetcher a s ní související zápletka "ženy, která se dostala Jamesovi nejvíce pod kůži" mě nikdy nenadchne. Chápu, že vytváří novou vědomost v bondovském světě, ale stále se nemohu zbavit dojmu, že to je uděláno moc špatně a dalo se z toho vytěžit víc. PS: Nové vozítko BMW 7 - to je panečku kára. A konečně se všech možností využije. Nenechte se odradit špatnými názory, tohle je nejlepší Brosnanovka, ačkoliv má moc protahované finále. ()
Ne už tak super jako Zlaté Oko, ale stále je se na co dívat. navíc Němci jsou skvělý záporáci a "doktor" byl super. ()
rozpočet : ? tržby celosvetovo : $333,011,068 ()
Toto bolo v podstate až šokujúce precitnutie do reality. Len dva roky po úžasne dravej resuscitačnej bondovke Zlaté oko prišlo toto a teda fakt bieda. 3* si to ako-tak samozrejme zaslúži a chápem, že pre niekoho to môže byť bomba, ale pre mňa najslabšia Brosnanova bondovka. Nevýrazný rutinérsky režisér Spottiswoode (komu napadlo dať réžiu 110-miliónovej bondovky režisérovi Turnera a Hoocha?) nemá šancu zakamuflovať mdlý scenár, ani biedneho záporáka v podaní nezaujímavého Jonathana Prycea. Ono to vôbec nebol síce zlý nápad, ponúknuť divákovi "mediálneho" záporáka, ktorý dokáže situáciu zmanipulovať v Bondov neprospech. Ale v praxi je to nezáživné. Nečudo, že najvýraznejším plusom Zajtrajška nikdy nezomiera je hongkonská exotická časť ťažiaca z v tej dobe obľúbenej ázijskej akčnej vlny (odchod hercov a režisérov z Hongkongu do Hollywoodu po tom, čo v 9O. rokoch prešiel späť pod správu komunistickej Číny). Produkcia na ničom nešetrila (viď. tradične monumentálny úvod na zahriatie), ale ako celok to bohvieako nefunguje napriek starým známym (Dench, Salmon, Joe Don Baker). Celá snímka je ako titulná pieseň od Sheryl Crowe: profesionálne nezáživná. Vyzerá to tak, že väčšina divákov má na túto bondovku podobný názor, pretože na celom svete zarobila "len" 221 miliónov (ale stála spomínaných 110, kým Zlaté oko stálo 60 a na celom svete zarobilo 352). ()
No, Zlaty oko to, co se tyce kvalit v ramci bondovek, neprekonava, na druhou stranu, je to naprosto vynikajici akcnak, kterej me bavil vic nez Zlaty oko. Je tu docela zajimavej a na bondovky originalni pribeh, zaporak, ackoliv vypada jak sprtacek, kteryho by kazdej bez problemu proplesk, tak pravdepodobne diky Pryceovo hereckymu umu a charisma je hodne solidni, hudba sice typicky bondovska, ale hodne svizna. No a Brosnan si to vse dava naprosto s prehledem a tentokrat se nestiti pouzit dvojici samopalu, protiletadlovy rakety, proste nepohrdne zadnym kverem, kterej mu pride pod pazoury. Jediny minusy jsou tu asi dva, jednak bondgirl, Hatcher by byla fajn, kdyby za moment z deje zase nevypadla. Yeoh je sice drsnacka, akci zvlada s prehledem, hrat umi, ale proste to neni bondgirl, ale spis takovej Bondovo rovnocenej partak. Druhej problem je ve vedlejsich zaporacich, krome malicky role Schiavelliho tu totiz nikdo zajimavej neni. No a tahle bondovka, jak uz jsem na zacatku psal, je hlavne o akci, pravdepodobne jedna z tech nejakcnejsich, ale ta akce je docela vychytana a triky slusny, takze to nezacne nudit a ty dve hodiny jsou vlastne neustale nejaky honicky a prestrelky a ja se od zacatku do konce skvele bavil. ()
Tohle je hodně solidní, ale bohužel narozdíl od starých bondovek s connerym má u těchto s brosnanem pocit, že v nich při dalších shlédnutích nanacházím nic nového! ()
Slušná bondovka, která není tak kvalitní jako Zlaté oko, ale rozhodně neurazí. Obsazení Michelle Yeoh do role bondgirl byla skvělá volba. Ještě musím vyzdvihnout báječnou hudbu, která je opravdu kvalitní. ()
18. Bondovka - Milovníkem Jamese Bonda nemusím při známkování nijak přemýšlet, protože mi režisér David Spottiswoode, nedal příležitost (dobrá režijní práce). Velmi pestrá, efektní jízda na plný plyn s vůní prachu a výbuchů. Nestíhám uhýbat všem kulkám, které prolétají kolem mě. Bondovský fanoušek bude s Tomorrow Never Dies spokojen v plném rozsahu. ()
"Nic se ti nestane ... protože sis vybrala toho správného zpustlého agenta ze zahnívajícího západu." Padouch má víc satelitů, ponorek, vrtulníků i doktorů Kaufmanů konajících sebevraždy až ze Stuttgartu, ale bankéř Bond má k dispozici plukovníka Lin, takže těš se, magnáte. Bond ti ukáže auto na dálkový ovládání, jak se efektivně řídí chopper ve dvojici i jak je funkční hodit někomu na nohu atomovku. Já jsem se u toho bavil velmi dobře a k tomu mě skoro až dojalo přiznání CIA, že je nezajímá žádná válka, kterou sami nerozpoutají. A přiznám se, že mě děsí moc médií odrovnávat nepohodlný politiky, ovlivňovat veřejný mínění a rozeštvávat lidi proti sobě. ()
Související novinky
Skladatel Hvězdné brány a bondovek v Praze
Držitel cen Grammy a Emmy, britský skladatel David Arnold, chystá na neděli 5. června svůj první koncert v České republice. Autor hudby k velkofilmům Hvězdná brána, Den nezávislosti, Casino Royale a… (více)
"The medium is the message" (Médium je poselství) – hlásí slavný výrok kanadského filozofa, spisovatele, literárního kritika a mediálního teoretika Marshalla McLuhana. Lze to chápat tak, že zpráva je "oblečena" do formy, která ovlivňuje to, jak je zpráva vnímána. Ve skutečnosti to je nové, moderní chápání odrážející ani ne tolik projev média (slovo, obraz), jako spíše proces média (tisk, rádio, film, internet). Technologie jako prostředky komunikace působí nikoliv v rovině stanovisek a pojmů, ale uměle mění samotný poměr mezi smysly (zrakem, sluchem atp.) a schéma vzniku vjemů (přesný citát z knihy McLuhana Understanding Media: The effects of technology do not occur at the level of opinions or concepts, but alter sense ratios or patterns of perception steadily and without any resistance). Jinak řečeno na city člověka působí jak zpráva na úrovni mentálních obrazů a asociací, tak i samotný komunikační prostředek na úrovní fyziologie. Avšak v dobách a v místech, kde nebyly či nejsou žádné technologické prostředky komunikace a nositelem zprávy je tudíž sám člověk, McLuhanův výrok by ztratil veškerou symboliku modernity a znamenal by přesně to, co říká – Posel je zpráva. Člověk-médium jako nosič zprávy komunikuje s jejím příjemcem z očí do očí bezprostředně na místě – zde a teď. Umělá technologická média – tisk, telefon, televize, internet – umožňují lidem komunikovat na dálku a v čase. Jsou tedy jakýmsi "prodloužením" člověka. Dnes se lze "dokřičet" do hranic sluneční soustavy a ještě dál. Je tam snad někdo, kdo by lidi vyslechl a odpověděl? Proč lidé volají na kosmos, když neslyší ani jeden druhého? ___ Dnešní svět je reálný pouze v rádiusu bezprostředního dosahu lidských smyslů, vše ostatní je virtuální svět, který může být a často i bývá jiný než realita. Tento virtuální obraz světa je celý výsledkem mentální činnosti obrovského množství komunikujících lidí, ale hlavně produktem armády profesionálů – reklamních agentů, spisovatelů, scénáristů, režisérů, malířů, fotografů, designérů, novinářů, vědců atd., atp. Ti všichni dennodenně vytváří ve vědomí mas pocit neúplnosti pochopení toho, co se děje. Stav neuspokojení je nutný pro udržení vysoké i nízké formy masové spotřeby – pro všechny vrstvy obyvatelstva, každému dle jeho potřeb a chuti. Všichni lidé dnes žijí ve světě, který je částečně reálný a částečně vytvořený, přeměněný a přetlumočený. Dalo by se říci, že dnešní svět není o nic reálnější a jistější než svět pravěkého lovce mamutů, možná spíše ještě mnohem fantomatičtější a nejistější. Dalo by se také říci, že ten, kdo ovládá média, ovládá představy a rozhodování lidí. Proto je objektivita a svoboda médií stejný nonsens jako vegetariánský kanibal a lze mluvit pouze o míře subjektivního zkreslení nebo záměrného překroucení a někdy i o naprosté lži. Přitom dnešní technologie umožňují vyrábět tak realistické zprávy (údajné telefonní odposlechy či videozáznamy z místa dění), že jejích pravost někdy nedokáže potvrdit nebo vyvrátit ani odborník. Krátce řečeno realitu lze "vytvořit", a to za účelem záměrného ovlivnění lidí, jak třeba trefně ukazuje film Vrtěti psem. Vlastně přesně to se dnes děje přímo před zraky celého světa, a to v Sýrii, na Ukrajině a všude, kde se střetávají globální konkurenční síly. "Existují nějaké propočty a studie, jak dlouho potrvá, než druhá strana předběhne současného hegemona, tedy Spojené státy. Technologicky, vojensky, finančně. Jde o vliv a petrodolarový systém. ... a nyní je poslední zvonění, kdy se USA musí všemi prostředky pokusit ten růst konkurentů Ruska a Číny zastavit. Teď, nebo nikdy. USA jsou jedničkou pouze díky parazitování na ostatních, kteří už si to nechtějí nechat líbit. Když chtěl Saddám Husajn začít obchodovat místo v dolarech v eurech a dolar spadl, USA napadly Irák a jeho svrhly. Írán začal obchodovat s ropou ve zlatě, a tak vznikl «problém» s jeho jaderným programem. I o Kaddáfím se říkalo, že měl takové aspirace, a jak dopadl… Amerika nemůže jít proti Číně a Rusku, které chtějí změnit zavedené pořádky, najednou, a tak jde proti Rusku, dokud může. Amerika hraje o všechno. (I o těžbu břidlicového plynu na Ukrajině). Evropa je jen apendix Spojených států. Tam je především historická provázanost Velké Británie a Spojených států, vezměme třeba mezinárodní bankovnictví." (http://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/3797-rozhovor-s-politologem-danielem-solisem-amerika-hraje-o-vsechno) ____ Jeden za zakladatelů geopolitiky a geostrategie britský geograf Halford Mackinder považoval Evropu, Asii a Afriku za jeden „světový ostrov“, za jehož zásadní část označoval území, které velmi přibližně odpovídá současnému Rusku. Svou představu o významu jednotlivých částí světa vyjádřil takto: "Kdo ovládá Východní Evropu, ovládá Heartland. Kdo ovládá Heartland, ovládá Světový ostrov. Kdo ovládá Světový ostrov, ovládá svět." Proto po první světové válce dokládal nutnost udržet východní Evropu rozdělenou a oddělenou od Heartlandu, tj. od Ruska. ____ Proto to, co dnes lidé užasle pozorují přímo v centru údajně civilizované Evropy, nikoliv bezprostředně, ale zprostředkovaně přes různá média, je globální zápas a konfliktní transformace světového uspořádání včetně finančně-ekonomických proměn, a je nutné dodat, že tento obraz není ani úplný, ani zcela reálný, ani zcela pravdivý. Většina hlavních českých médií včetně jednoznačně havlistické (čti proamerické) státní televize krmí obyvatele zamlžujícími, omezenými, jednostrannými, tendenčními, ne-li rovnou propagandistickými a manipulačními zprávami. Přitom obchodníci, finančníci, ale i sami politici a vůbec všichni lidé potřebují ke svému životu jen a jen pravdivou, vyváženou, různorodou a nestrannou informaci, aby se mohli adekvátně rozhodnout o svých záležitostech. Dnešní média však většinou slouží zájmům mocenských skupin, jejíchž cílem je nasměrovat a pak udržet obyvatelstvo tam, kam se jim to hodí. Je tedy na samotném člověku zorientovat se v dnešním množství protichůdných informací a zpráv, pokusit se oddělit zrno od plev a vytvořit si vlastní úsudek pro vlastní rozhodnutí. ____ Nakonec však jde o víc, než jen o zápas mezi dnešními globálními hráči – slábnoucími USA, učícím se Ruskem, sílící Čínou a vetchou vyčichlou Evropskou unií. Dnes je to transatlantické vs. euroasijské, virtualita vs. realita, nový světový řád vs. tradiční společnost a hlavně transhuman vs. člověk. () (méně) (více)