Red Planet
Červená planéta
Režie:
Antony HoffmanKamera:
Peter SuschitzkyHudba:
Graeme RevellHrají:
Val Kilmer, Carrie-Anne Moss, Benjamin Bratt, Tom Sizemore, Simon Baker, Terence Stamp, Jessica B. Morton, Neil Ross, Caroline BossiVOD (2)
Obsahy(1)
V blízké budoucnosti Země umírá. Jedinou nedělí lidstva by mohlo být osídlení Marsu. Na rudou planetu se tedy vydává expedice amerických astronautů. V okamžiku, kdy dojde k vážnému poškození techniky, závisí přežití posádky na povrchu nehostinné planety na vzájemné pomoci a důvěře. V cizím a nepřátelském prostředí, kdy se hroutí původní předpoklady mise a kdy začíná působit děsivé tajemství planety... (Warner Bros. CZ)
(více)Recenze (297)
Vypadá to, že když se někde objeví téma Mars, tak je to průser :-) Velice slabounká Sci-fi. ()
Zpráva světových agentur z roku 2000: "NASA nečekaně utrpěla těžké ztráty. Její špičkoví vědci byli pozváni na světovou premiéru filmu Rudá planeta. Během promítání třem z vědců praskla bránice z důvodu nekontrolovatelného smíchu, jeden zemřel na infarkt a jeden skončil na psychiatrické klinice." O pár let později ČTK uveřejnila tuto zprávu: "Špičkový astronom Dr. Jiří Grygar se dne 9.února 2004 pokusil o sebevraždu. Jeho manželka policii sdělila, že se díval na Nově na jakýsi americký film, který měl v názvu slovo ´planeta´. Zřejmě tedy opět Rudá planeta. Že by zde byla nějaká spojitost s tragickými událostmi před 4 lety?..."...A nakonec zpráva, o které se nikde nepsalo. Jakýsi filmový fanda z Čech se náramně bavil na účet tvůrců tohoto příšerného paskvilu a litoval ty skvělé herce, kteří se v něm objevili.... ()
Vždy když vidím, že je natočen nový sci-fi film, tak moje srdce zaplesá, po jejich zhlédnutí však obvykle nadšení rychle opadne. A tenhle film je důkazem, ža kvalitních sci-fíků se točí opravdu žalostně málo. Triky sice vypadají alespoň trochu k světu (což by už dnes měl být standart), herci se také docela snaží, ale se scénářem a režisérem tyto dvě věci nic udělat nemohou. Musím ale vyzdvyhnout výbornou hudbu, které je až škoda pro takovýto film. Jinak ale slovy Vala Kilmera: "Fuck this movie". ()
Val Kilmer pokračuje ve svých pohříchu celkem obvyklých "špičkových" výkonech, ale zatratit tento film jen kvůli jednomu herci by nebylo fér. Ještě tu totiž máme pofidérní scénář, "zajímavý" vývoj postav a "překvapivý" závěr. Ani Carrie-Anne Mossová úroveň tohoto snímku nepozvedá (ale ani ji nesnižuje;)). Prostě a jednoduše jediným skutečným kladem Rudé Planety je AIMEE - mariňácký akrobatický čtyřnohý robot. Jen kvůli ní bych se na to podíval znovu, ale jenom kvůli ní, protože ani starý mazák Graeme Revell se při skládání hudby nijak zvlášť nevycajchnoval. Přinejlepším 60%, ale to by muselo být hodně velké scifárenské sucho - proto dávám 50%. ()
Carrie-Anne Moss ve sprše a sympaťáka Sizemore... no a tím máme veškeré klady filmu pohromadě... ()
Pravda, není to bůhvíco, ale po záplavě kritik jsem čekal větší hrůzu. Scénáristicky to není příliš zvládnuté, režie se Hoffmanovi taky jakoby občas vymkne z rukou, ale aspoň herci docela ujdou a triky jsou velmi slušné. Od Vala Kilmera jsem nečekal ani náznak herectví, takže mě vlastně ani neměl šanci zklamat, čili mě překvapil aspoň náznakem jakéhosi hraní. Hrozný je z herců snad pouze Benjamin Bratt, naštěstí není na plátně až tak často, jako někteří jiní. Dějově je to chvílemi trochu chaotické, ale celkově jde o průměr. ()
Vesmírná jízda debutujícího režiséra, která trpí hlavně na častém srovnávání s Misí na Mars. Mars, Rudá planeta za to ale nemůže, když lidé zamoří svojí Zemi a co mají jiného dělat než navštívit zrovna jí. Akčních scén je relativně pomálu, stejnak ale jsou efekty překvapivě povedené. Přesto když na Marsu přistanou začíná pravé vyvražďování, což je jedna z věcí, která se mi nelíbila a chvílemi i připomínali další sci-fi, novější, Sunshine. Nejde o to zaujmout diváka tím jak kdo umře, komu se dřív rozbije sklíčko na svým obleku, kterému hrdinovi dřív jebne aby povraždil půlku posádky, jde o to diváka šokovat příběhem, a ve sci-fi takovéhoto charakteru minimálně to. Samotný průběh příběhu se příliš nepovedl, už jen fakt, že konec znáte během půl hodiny sledování nic nemění na tom, že má povedenou svízelnou atmosféru, které dopomáhá parádně nasnímaná krajina Marsu a řada slušných hereckých jmen. A ti ho drží nad vodou od čisté průměrnosti. --- A co víra? Opustíme i Boha? - Ale vědeckou dráhu jste neopustil, že ne? - Ted´ vím, že věda nezná odpověd´ na ty nejzajímavější otázky. Tak jsem se dal na filozofii a od tě doby hledám Boha. ()
║Rozpočet $80miliónov║Tržby USA $17,480,890 ║Tržby Celosvetovo $33,463,969║ zlyhanie za pekný rozpočet a rovnako tak utopené peniaze, sci-fi kde triková stránka je veľmi slabúnka, kulisy o niečo lepšie, herci sa snažia ale v tak riedkom príbehu nemajú šancu niečo viac vybúchať /40%/ ()
Tenhle film mohl být velmi dobrý, ale je bohužel přesně takový, jako v něm použité dekorace. Plochý, nezáživný, rudý. Šikovný režisér by si dozajista s poměrně slušným námětem a tajemnou záletkou poradil a dokázal by do filmu vpašovat jak myšlenkovou hloubku (i když problém věda vs. víra analyzuje nepřekonatelně Zemeckisův Kontakt), tak akční spád. Hoffman ale natočil nudnou ucouranou konverzačku, kde veškeré pokusy o napětí končí na přílišné předvídatelnosti a veškeré pokusy o filosofické zamyšlení na dvojrozměrnosti postav a křečovitých dialozích. Připočtu-li průměrné triky a až někdy až trapnou snahu po monumetalitě (např. závěrečná scéna na orbitě zřejmě chtěla dosáhnout Kubrickovské majestátnosti, ale výsledek je tristní), vychází mi podprůměrné sci-fi. ()
Po dlouhé odmlce ve scifi žánru se setkali v jednom roce dva velmi nadějné snímky Rudá planeta Antony Hoffmana a De Palmova Mise na Mars. Ani jeden snímek nedokázal naplnit očekávání a na plné scéně zklamal. Avšak jak moc jsem kritizoval De Palmův snímek, Hoffmanova břečka je opravdu hodně velká slátanina, kterou nezachraňuje nic (Mise na Mars měla aspoň působivý závěr...). Celý film je podtržen nulovými hereckými výkony, které jsou nudné a obyčejné. Nedokážu pochopit, proč takovýhle snímek za takové peníze (75 milionů dolarů) vůbec někdo povolil, protože herecké obsazení je nehvězdné a scénář je nudný. Příběh nezvládá ani 106 minutovou stopáž. Velmi smutné dílo, které podtrhuje neschopnost dnešních hollywoodských tvůrců vymyslet zajímavý a originální sci-fi film odehrávající se převážně ve vesmíru. Snad se jednou dočkáme opravdu kvalitní vesmírné sci-fi, na kterou já čekám opravdu dlouho. ()
Nechápu jak mohou v jednom roce vzniknou dva tak ubohý filmy o Marsu. Nejprve Mise na Mars a pak sice o trochu lepší, ale pořád hodně podprůměrná Rudá planeta. ()
Mám rád sci-fi. Těšil jsem se - dva filmy o Marsu (Mise na Mars a toto). Nakonec jsem byl rozpačitý z obou. V soutěži, který film je horší vyhrává těsně Rudá planeta. ()
Docela dobré. Na Carrie-Anne Mossovou se dobře kouká a příběh mě docela zaujal - ten vraždící robot je sladkej. Takhle nízké hodnocení si to nezaslouží. Ale realističnost samozřejmě nečekejte. ()
Soundtrack Graeme Revell: 1. Tower That Ate People ,2. The Inferno ,3. A Thousand Years ,4. Mars Red Planet ,5. The Fifth Heaven ,6. Montok Point ,7. Canto XXX ,8. Alone ,9. Dante's Eternal Flame ,10. Crash Landing ,11. The Tower That Ate People [Remix] ,12. When the World Is Running Down (You Can't Go Wrong) [Different Gear Vs. , ()
„Na duchovnom živote nie je nič ľahké. Je to ešte komplikovanejšie, ako byť inteligentný.“ Nedám tomu 3*. 2* sú tak akurát. Na jednej strane je fajn, že sa to (na rozdiel od o 20 miliónov drahšej) Misie na Mars (ktorá letela do kín v rovnakom roku) na nič nehrá a je to „len“ survival o postupne sa zmenšujúcom počte hrdinov, ale v konečnom efekte žiadny z daných marťanských filmov neokupuje moje srdce. Misia na Mars ma každopádne bavila predsa len o hviezdu viac. Mala vyladenejší kasting, boli na nej viac vidieť investované prachy a scenár bol bláznivejší a teda zábavnejší. U Červenej planéty budete kvôli extra monotónnemu deju miestami premýšľať, či vôbec mali scenár, alebo sa skôr v ten-ktorý deň natáčania ráno porozhliadli okolo seba aké majú kulisy a improvizovali. Val Kilmer (odfarbený) je tu veľmi zlý, ale nebojte sa, to aj Benjamin Bratt, budúci Mentalista Simon Baker a Tom Sizemore. Netuším, akej múdrej hlave napadlo postaviť do čela 80-miliónového sci-fi dvoch tak problematických hercov, ako Kilmer a Sizemore, ale v praxi to presne podľa toho aj dopadlo: herci sa zjavne nemuseli, odmietali spolu natáčať, čo bol problém najmä pri spoločných scénach, takže sa natáčalo veľakrát oddelene (čo je pri spoločných scénach fakt záhul) a potom sa to strihalo, aby si divák nič nevšimol. Je to zvláštne, ak uvážime, že len 5 rokov predtým sa stretli v tíme Roberta De Nira v legendárnom Neľútostnom súboji, kde však zjavne obaja cítili rešpekt voči osobe režiséra a tak nebllbli a nedovoľovali si to, čo neskôr pod taktovkou Antonyho Hoffmana. Z hercov v pozitívnom duchu zaujme len Carrie Anne-Moss (ktorá bola vtedy v móde vďaka Matrixom). Je však na plátne málo a na konci k nej nepochopiteľne našraubovaný romantický motív, ktorý sa tam vôbec nehodí, keďže predtým o chémii medzi ňou a Kilmerom padli max. tri vety). Od veci síce nie je ani charizmatický Terence Stamp, ten však dopláca na upotené filozofické reči, ktoré nedokáže dostatočne dobre predať. Zaskočilo ma, ako matne film po vizuálnej stránke vyzerá (ak nerátame fajn interiér i exteriér vesmírnej lode a nie zle vymyslené skafandre). ()
Technicky zdatné, vzhledem zajímavé, ale nudné až hanba. Scénáristicky je Rudá planeta poměrně nezvládnutá, chybí jakákoli zajímavější zápletka a tak si autoři pomáhají pomateným robotem, jinak naprosto zbytečným. Příběh skupinky astronautů, kteří letí prozkoumat Mars, protože na Zemi už dochází zdroje nutné pro život, by šlo smrsknout na slabou půlhodinku a vysloužil by si určitě o nějaký ten bodík navíc. ()
Lepší SF (tentokrát ne speculative, ale spíše science), kromě odpornejch moralizujících kydů a žvástů na téma "Bůh a já" a "Amerika jako poslední svobodná výspa matičky Země ve všech dobách" na začátku se to dá. Triky nejsou nejdůležitější věcí na filmu (což je u SF fajn). Určitý věci mi ale osobně přijdou docela pitomý - SPOILER Třeba proč armádní stroj stonásobně silnější než všichni členové výsadku dohromady nezabije ale jen poraní? To mi přijde jako hovadina do nebes volající a ten lacinej srdcervoucí konec je taky zbytečnej. Osobně by mě zajímalo, kdy už zase konečně někdo přestane hlavní hrdiny na konci zachraňovat a opravdu je zabije. Ve srovnání s dalším snímkem o dobývání Marsu z toho roku, Mise na Mars, je tento mnohem akčnější a zábavnější. Přesto má podobně zmršený konec a mnohdy i lapsovitý scénář. Ale to se podá, namítl by někdo, když se na to kouknete víckrát. Ale to se nepodá. ()
Jeden ze 200 nejlepších sci-fi filmů - 200 Greatest Sci-Fi Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Kravina, ovšem s bohatou výpravou - nedodíval jsem se. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=1o-LAANg3s0 ()
Ucházející sci-fíčko s dobrými herci. ()
Související novinky
Zemřel herec Tom Sizemore
Z kalifornského Los Angeles přichází smutné zprávy, ve věku jednašedesáti let totiž odešel americký herec Tom Sizemore. Zprávu o skonu médiím potvrdil hercův zástupce Charles Lago. Sizemore byl v… (více)
Snímek Rudá planeta z roku 2000 jsem viděl pár let po jeho natočení na některé české televizní stanici a moc jsem si toho z něj nepamatoval. Snad jen, že mne moc nebavil, jelikož jsem od něj očekával více akcí a možná i napětí či dokonalejší vizualizaci. V rámci správného ohodnocení filmu a zasvěceného komentáře jsem se po dlouhých letech rozhodl na Rudou planetu podívat ještě jednou. Tentokrát jsem se více soustředil na samotný děj a případné poselství lidstvu, který by režisér Antony Hoffman ve svém debutu snad tímto filmovým počinem chtěl sdělit. Ve filmu šlo totiž o to, že naše planeta byla již natolik znečištěna, že se lidstvo snažilo učinit Mars obyvatelným. Proto nechalo na rudé planetě vysadit speciální řasy, které měly vytvořit atmosféru a tím i příznivé podmínky pro trvalé obydlení Marsu. Jenže po počátečním úspěchu najednou řasy zmizely a začala klesat i hladina kyslíku na zatím neobydlené planetě. Proto v roce 2025 odstartovala k rudé planetě vesmírná loď Mars 1 se šestičlennou posádkou, které velela první pilotka Kate Bowmanová v podání Carrie-Anne Mossové. Tato herečka mi nebyla nikdy moc sympatická, ale pochopitelně jsem jí držel palce, aby lidstvu dokázala pomoci. S tím ji měl helfnout robotický univerzální průzkumník Amee, který mi připomínal svými pohyby a vzezřením kombinaci psa se surikatou v ocelovém podání. Druhým pilotem byl poručík Ted Santen alias Benjamin Bratt, údržbářem lodi inženýr Robby Gallagher, jehož si střihl slavný Val Kilmer, hlavní hvězda filmu. Další posádku tvořili bioinženýři Quinn Burchenal aneb Tom Sizemore a Chip Pettengill alias Mentalista Simon Baker, expert na umělý růst rostlin a ještě Terence Stamp jako dr. Bud Chantilas, nejstarší člen týmu. V úvodu filmu jsem musel přežít letovou fázi, kdy posádka tlachala o ničem a teprve těsně před přistáním na Marsu se začalo něco dít. Vesmírná loď byla totiž vystavena masivnímu solárnímu záření, které ji hodně poškodilo, takže se většina posádky zachránila zběsilým únikem v záchranném modulu a přistáli neplánovaně na jiném místě, než měli v úmyslu, přičemž balík a Amee a vědeckým balíčkem museli odhodit pryč. Na palubě lodi zůstala pouze Bowmanová, aby se ji pokusila opravit. No a hned začala vybíjená členů týmu - nejstarší člen týmu Chantilas byl těžce zraněn a tak se nemohl vydat na pochod na starou lidskou základnu a později zde zemřel na udušení. Ostatní čtyři muži měli misi dokončit a odešli na základnu, kterou však po několikakilometrovém pochodu našli zcela zničenou. Bohužel byly zničeny i řasy a zásoby kyslíku, takže muže čekala smrt zadušením. Santen s Pettengillem se od ostatních trochu vzdálili a při rozhovoru se tak pohádali, že se dali do rvačky, kterou vyhrál mentalista Pettengill, jenž Santena shodil do propasti. Pak se vrátil k ostatním, kde čekali na jistou smrt, přičemž Pettengill oznámil, že Santen spáchal sebevraždu. Jako první se začal dusit Gallagher, který si v agónii strhl skafandr a najednou zjistil, že může volně dýchat. Zatím tedy byla trojice zachráněna a také Bowmanové se podaříilo opravit loď, takže to vypadalo v té chvíli o mnoho lépe. Jenže se nemohla se svou posádku vysílačkou ani detektory spojit a byla přesvědčena, že jsou všichni mrtví. Vesmírné středisko v Houstonu jí nařídilo, aby se přichystala k odletu na Zem a navíc se vzpamatoval i robot Amee, jenž se ale pádem poškodil natolik, že se přepnul do vojenského módu a chtěl všechny lidi zabít jako své nepřátele. Naštěstí se trojici podařilo najít starou radiovou vysílačku a zprovoznit ji, takže se spojili s Houstonem na padesát let nepoužívané frekvenci. Houston poté sdělí Kate, že jsou muži naživu, a ona se rozhodne je zachránit tím, že se měli vydat ke 100 kilometrů vzdálené ruské nákladní lodi, kterou měli odletět na orbitu Marsu, kde je měla Bowmanová vyzvednout. Jenže nebylo jisté, jestli je po cestě nezabije Amee, chladné noci na Marsu či velké bouře. A pokud by všichni k ruské lodi došli, dovnitř by se vlezli jen dva ! Navíc byla nezodpovězena ještě jedna důležitá otázka - kam zmizely řasy, které vyráběly kyslík a jak to že lidé na povrchu mohli dýchat bez skafandrů ? Byl jsem tedy zvědav jak to všechno dopadne a s napětí jsem zbytek filmu sledoval až do konce. A když po 106 minutách vše skončilo, uvědomil jsem si, že to vlastně nebyl až tak špatný film a jako milovníkovi Sci-Fi se mi v určitých ohledech i líbil. Moc jsem tak nechápal nízké hodnocení Rudé planety zde na ČSFD, ale už jsem měl na několik filmů odlišný názor než většina, tak to nebylo až tak velké překvapení. Pravda, mohlo to být celé více akční, prokreslenější a hezčí, ale v celkovém kontextu to nebyl určitě žádný propadák, spíše bych to viděl jako čistý průměr. Suma sumárum, Rudá planeta ode mne získala tři rudé hvězdy ***. () (méně) (více)