Vojna policajtov
Cop War
Režie:
Rudolf BiermannScénář:
Arpád SoltészKamera:
Martin ŠtrbaHudba:
Vladimír MartinkaHrají:
Alexander Bárta, Juraj Loj, Patrik "Rytmus" Vrbovský, Róbert Jakab, Anežka Petrová, Marián Mitaš, Jakub Štáfek, Ady Hajdu, Annamária Janeková (více)VOD (1)
Obsahy(1)
David proti Goliášovi. Asi tak by se dal popsat boj, který vede kapitán Miky Miko (Alexander Bárta), samotářský policejní operativec, který se začátkem 90. let v divoké atmosféře východoslovenského podsvětí šikovně pohybuje na hraně zákona. V křehké symbióze zde vedle sebe žijí lokální mafiánské gangy kryté tajnými dohodami se Slovenskou zpravodajskou službou (SIS), podnikatelé a místní policie štědře odměňovaná za přivírání očí před zločiny. Mika nikomu nevěří, aby ho nemohl nikdo zradit, ale když mu je přidělen „neposlušný“ partner Igor Molnár (Juraj Loj), zjistí, že si jsou v mnohém podobní. Oba jsou součástí mechanismu, který chtějí změnit, protože je už nebaví chytat zločince, kteří budou i s usvědčujícími důkazy druhý den propuštění. Reakce ohroženého systému však na sebe nenechá dlouho čekat a spustí se sled tragických událostí. Říká se, že pomsta je nejlepší motivací, i když prohra někdy může znamenat jistou smrt. (Cinemart)
(více)Recenze (153)
Film, v ktorom v hlavnej roli je pálenka :). Mykimu (archetypiálny šedý policajt) zabijú mafiáni partáka, tak sa im rozhodne pomstit, tak zabije jedného z nich. Neskor sa Rytmus rozhodne, že na Mikiho pošle Inžiniera (zabijáka, ktorý by mal byt podla slov velmi, velmi inteligentný, nenápadný hitman). Aby mali Mafiani na čele s Rymtusom alibi tak pojdu do Prešova šťať pred policajnu stanicu, tak si ich tam policajti cez noc nechajú, a ten večer sa ten Inžinier pokusi Mikyho zabit (a to je iba jedna napínavá scéna celého dlhého 2,5 hodinového filmu). Nakoniec Mikiho priatelka nenápadne uspí Inžiniera a ten sa potom pod velmi jemným nátlakom prizná k vraždám (ale nie kto ho objednal). Má to nevyužitý potenciál, je to dlhé, slabý scenár, skor by sa to hodilo ako čast nejakého serialu, Dalšie postrehy: Štáfkovi slovenština, obzvlášt východo-slovenčina nejde, Plagát posobí velmi amatérsky, názov filmu je zavadzajúci, kedže tam nejde o vojnu, a to už vobec nie policajtov, ale len jedného. ()
Válka policajtů mě odpuzovala svým plakátem, působí amatérsky, jak z laciného béčka, ale filmy se naštěstí nehodnotím podle plakátů, ale podle toho jak se mě líbí. Na začátku jsem měl trošku čurbes s postavama, kdo je teda dobrej, kdo zlej, kolik jich tam ještě přileze, ale to si postupně sedalo a současně i příběh už měl slušně nastartovaný motory. Líbilo se mě, že se slováci nebojí ukazovat, to u nášich tvůrců nehrozí. Až se mě dělalo šoufl z toho co jsem viděl, ale neměl jsem ani na chvíli problém věřit velkému procentu reálnosti. To napojení zločinu na nejvyšší patra politiky je strašný a člověku to dává absolutní beznaděj, pokud jde o víru v nějakou spravedlnost. Film se nesnaží hrát na americkou akčnost, ale spíše na lokální prostředí ať už postavama nebo lokacema, trefený skvěle. Hlavní polda se nejeví úplně nejvíc sympaticky, ale nakonec body sbírat začne. Za finálovku dávám palac nahoru, ta byla příjemně napínavá. Herce chválím. Scénař a režii taky. A vůbec v dnešním Slovensku takový film asi není na škodu, co bratři ? Viděl jsem verzi s cz titulkama, což jsem si nejdřív říkal, že slovenštinu zvládnu, ale jsou tam nějaké východniarske slova, kterým bych asi nerozuměl, takže toliko moje slovo k tomu -proč titulky. Hlavně, že ne dabing - děkuji. Odešel jsem velmi spokojen a přeji slovenský kinematografii jen to nejlepší. ()
V devadesátých letech si na Slovensku policie s gangstery až nečekaně rozuměla. Pragmatický polda z Košic a jeho nový parťák ale zjistí, že jsou věci, před kterými oči zavírat nedovedou. A v ulicích poteče krev. Válka policajtů je stylová gangsterka se skvělými herci, výtečnou atmosférou a světovým vizuálem. Škoda jisté dějové roztříštěnosti a ke konci možná trošku moc divokých zvratů. Ve svém žánru jde ale o vysoký evropský nadstandard. A na to u nás moc zvyklí nejsme. ()
Česko má Soukupa a Slováci Biermanna!! Už Sviňa byla povedená gangsterka a Válka policajtů jak by smet. Připomíná to silně gangsterky evropského střihu, především ty Francouzské, takže za mne velká spokojenost. Nevadila mi ani delší stopáž 150 minut, protože nenudil jsem se ani sekundu. Má to věrné dobové zasazení 90.let, korupci na všech stranách, výborného Rytmuse jako šéfa mafiánů, který mohl mít klidně více prostoru, protože mu to velmi sedlo. Je to drsné, atmosférické, chlapské, autentické a dojde i na nějaké nečekané zvraty. Přesně jak mám rád. Škoda tak neuzavřeného konce, asi se počítá se sequelem a klidně bych si druhý nášup dal. Za mě jeden z nejlepších slovenských filmů. Tohle bratia možem ! :) 80% ()
Chcel som dať 4*, ale nakoniec nemôžem, na to to obsahuje priveľa neprehliadnuteľných chýb. Ostatne, už názov mi pripadal divný, ako keby za každú cenu škandalózny, aby pritiahol davy divákov, ale so zápletkou pravdupovediac nemá veľa spoločného, aspoň ja som teda nepostrehol, že by šlo o nejakú extra vojnu, skôr len náznaky, ktoré by mohli pekne ostro vyeskalovať v dvojke... ktorá však zrejme (?) nikdy nevznikne a tak sme zostali uprostred cesty, ako keď močíte a tesne pred koncom vám na dvere zazvoní poštárka. Oprostím sa od politických komentárov. Len dodám, že takto nejako (resp. ešte stokrát hnusnejšie) to tu u nás v deväťdesiatkach skutočne prebiehalo a kto tvrdí, že nie, tak... ho proste ignorujte. Všetko to neskutočné prepojenie polícia, mafia, politika, súdnictvo, takto to na našom krásnom malom malebnom Slovensku chodí ešte i v r. 2024, akurát sa to naše hviezdy naučili lepšie zakrývať, aby zbytočne nedráždili spoločnosť (viď. legendárna Kaliňákova tlačovka, na ktorej poprel, že na Slovensku existuje korupcia, dokonca v tej chvíli pôsobil dojmom, že to slovo prvý raz v živote začul pár sekúnd pred onou tlačovkou). Stopáž to má ako Pán prsteňov, ale nemôžem povedať, že by mi vadila, aj keď uznávam, že ak to chceli mať dlhé, mali to radšej spracovať ako seriál á la Za sklom. Vtedy by bolo možné jednotlivým výrazným postavám venovať taký priestor, aký by si zaslúžili (Mitaš, Hajdu). Keďže ale z toho urobili „iba“ film, mnohé dejové linky proste zrazu len tak zmiznú do stratena a už sa im nikto nevenuje („amnestia od Mečiara“ ukrytá pri drogách). Prvá polovica trochu ťažkopádne, občas to bolo už i na mňa príliš wtf (cukrík, chlieb so šniclou, karate barmanka, hromadná bitka v krčme, Dušan Cinkota ako šéf protidrogovej jednotky). Kasting je až na Juraja Loja výborný a ani u toho si nemyslím, že by podal zlý výkon, len sa mi proste subjektívne nepáčila jeho rola. Radosť je sledovať (a počúvať) Libezňuka, ktorý si dobre naštudoval správneho filmového policajného šéfa, čo je žáner sám osebe. Najviac si to pre seba kradne Robo Jakab, s ktorým sa do filmu na konci vkradne (falošný?) pocit, že ako krajina ešte máme nádej (symbolické rozsvietenie cintorínových lámp). Párkrát som sa prichytil pri tom, že nerozumiem nadväznosti jednotlivých scén na seba. Resp. som sa cítil ako keby kde-tu nejaká chýbala. Alebo naopak tam bolo čo-to navyše (celkovo ma linka s doktorkou a jej temným „pozadím“ buď úplne nudila, alebo som nerozumel, načo tu vôbec je, čím sa znova dostávame k tomu, že to proste mali spracovať ako seriál). Vedľajšia dejová linka s Mariánom Mitašom úplne mimo, vôbec som nechápal, prečo sa v divokých deväťdesiatkach niekto takto unúval s likvidáciou policajta, navyše keď predtým je jeden brutálne zavraždený a zjavne to nikomu nevadí. Miestami som sa chytal za hlavu, že Mitaš je teda fakt nenápadný jak hovado. Načo vôbec šiel k nemu do bytu? A do krčmy?? A čo to preboha malo znamenať s tou katanou??? Na správnom mieste použitá nadávka vie skvele oživiť text a dodať mu gule, tu to ale bolo miestami samoúčelné. () (méně) (více)
Ve filmu se spolu nepříjemně tlučou dva rozdílné koncepty: 1) Realistické syrové policejní drama podle skutečnosti a 2) Vysoce stylizovaná atmosférická podívaná ve stylu "Leona" nebo "Collateralu". Například hlavní dva hrdinové jsou většinou 1), zatímco akční scény, šílené scenáristické zvraty a Rytmus jsou 2). Při takové extrémní délce se to dá těžko vydržet, což je škoda, protože v tomto filmu je mnoho dobrého. ()
Ľudstvo vôbec nie je zlé, len ľudia sú príšerní.. Slovník jak z Mechanického pomeranče, akorát místo Ludwiga van IMT Smile, místo moloka levná pálenka a násilí má tentokrát důvod, protože spolupráci obou stran zákona udržuje plodnost. Se vstupem Inženýra na scénu to trochu žánrově odbočí a dovedu si to představit jako čtyřdílnou, o hodinu a půl delší sérii, ve které by se lépe rozvedly některé motivy a vztahy, ale jako nostalgická sonda pro některé slovenské voliče to se svou tváří bezmoci pod šedou maskou frajerství funguje slušně. Samozřejmě, Sollimova Suburra to není. K té to má daleko jak Štáfek k východňárskému gangsterovi.. Anežka Petrová je slušně chameleónská čaja.. ()
Podaktorí užívatelia, by mali prestať fetovať. Že sa niekomu páči film, no šak dobre, veď proti chuti žiadny dišputát. Ale písať o uveriteľnej prezentácii reality v tamtej dobe pri jednom z najväčších fabulátorov, ktorý píše scenáre (knihy) na zákazku, ako v prípade "Svine" pred voľbami, tak to už je fakt na veľmi silné pirule. Arpád Soltész je ten posledný, ktorého možno vnímať ako objektívneho spisovateľa. Čo sa filmu ako takého týka, je rozhodne menej záživný, ako tá "Sviňa", no stále má po režijnej stránke dostatočnú kvalitu, aby nesklamal. Pre diváka to bude tématicky pútavé, i keď miestami sa vzhľadom na prejebanú stopáž, nevyhne nudným pasážam. Popisujú sa však udalosti v časoch, kedy bol "Krstný otec" a "premiér SR", jedna a tá istá osoba. Liberáli budú nadšení, ostatní snáď budú používať rozum a zostanú kritickí, lebo keď novinár píše scenár, je to vždy z pohľadu samotnej story, minimálne "fifty - fifty". ()
Ako by to bratia Slováci povedali tak celkom popiči film. Pokud platí, že devadesátky byly u nás divoké, tak na Slovensku to byl ještě o něco vyšší level a věřím, že spoustu lidí zmizelo naprosto beze stopy tak jak to má ošéfovaný například ten Tatranský boss aneb řekl jsem vám jasně, že už vás tu nechci nikdy vidět ani na dovolený ne a když přijedete musíte počítat s tím, že už se nevrátíte. Každopádně soukolí organizovanýho zločinu a Slovenský informační služby nekompromisně semele každýho kdo se pokusí tenhle systém narušit nebo s ním dokonce chtít i skoncovat. To brzy pozná i ústřední dvojice z nichž jeden už se dlouho brodí sračkami a začíná už pomalu na všechno rezignovat, ale energický parťák mu vlije novou krev do žil a touhu pokusit se přeci jenom vyhrát ten předem prohraný boj. Oceňuji každopádně ty autentické východoslovenské reálie doplněné i o autentickou mluvu. Dále i přes hodně bezvýchodný pojetí filmu je tu i pár odlehčených scén likvidace (ne)správného favorita určitě vede. Co mě naopak zklamalo bylo, že Juraj Loj který mi hodně sednul už v Případech prvního oddělení tu má trochu menší prostor než jsem očekával a to píšu aniž bych chtěl ohledně hlavních postav a jejich vývoje něco zásadního vykecávat. Prostě se na to koukněte i přes delší stopáž výraznější nuda nehrozí a na to, že po předchozím tvůrčím počinu scénáristy a režiséra což byla těžce tendenční a vylhaná Sviňa jsem od toho radši žádná přehnaná očekávání neměl jsem nakonec spokojen a zpětně mě trochu mrzí, že jsem tomu nedal šanci v kině. No co už za mě velice solidní řemeslo a navrch přihodím 80% ()
Jde pasivní přihlížení vnímat jako spoluvinu a jde spravedlnosti dostát bez toho, aniž by si člověk sám zašpinil ruce? Otázky, které v jisté míře jistě otevírá Válka policajtů. Rudolf Biermann nerealizoval variaci na americké akční filmy či britské gangsterky Guye Ritchieho, naopak realistické zobrazení kriminálního příběhu odehrávajícím se na Slovensku, kde politici, zkorumpovaní policisté a mafiáni žijí ve vzájemné symbióze. Skrze schopný scénář film zobrazuje komplexní svět plný výrazných postav a působivého příběhu, který je spojuje, jeho největší síla ovšem nadále spočívá v tom, že jde o příběh ze skutečného Slovenska. Válka policajtů díky tomu není pouze působivým filmem, ale také jistou formou výpovědi o absolutní tehdejší vládě Vladimíra Mečiara. Ať už má poté závěr symbolizovat záblesk naděje do budoucích let Slovenska a nebo nechává pootevřená vrátka k případnému pokračování, funguje v obou případech. Představený svět v tomto filmu je totiž natolik zajímavý (Inženýr v podání Mariána Mitaše si rovnou říká o vlastní film), že by návrat do něj neurazil. Především proto, že jde díky množství korupčních kauz a mafiánských příběhů s tím spojených rozhodně odkud brát.... ()
Anežka Petrová je typovo najzaujímavejšia nová slovenská herečka za veľmi dlhú dobu. Bárta slabý, Loj v pohode. Rytmus pôsobivý pokiaľ ovšem nerozpráva, potom čistý vtip. Na 4* to úplne nie je, ale oproti guilty pleasure Svini sa tu bavíme o serióznejšom diele. Stopáž únosná. Biermann>Solčanská. ()
Divné scenáristické rozhodnutia, kedy hodinu sledujeme zaujímavý príbeh, aby sa v polovici všetko zlomilo a videli sme až do konca tisíckrát videnú cestu za pomstou. Pričom oná vražda má veľmi slabú motiváciu. Finále bohužiaľ absentuje úplne. Napriek tomu je príbeh najsilnejšia zložka filmu. Biermann režíruje dve bitky tak, že mojim študentom na strednej umeleckej škole by sme dali najlepšie trojku. No a vizuál je veľmi nevýrazný, skutočne neviem, o čo tou šedosťou (doslovne aj obrazne) Biermannovi a Štrbovi išlo. Našťastie to ale nie je nuda a herci sú fajn. Cool to ale stále nie je, aj keď sa o to všetci extrémnym spôsobom snažia. ()
No já teda nevím, ale jediné, co mě na tom pobavilo byla slovenština Jakuba Štáfka. ()
Slováci mě nepřestávají překvapovat. Po loňském vydařeném Invalidovi opět bodují. Tohle má poněkud pochmurnější atmosféru. O to děsivější je, že film vychází ze skutečných událostí Slovenska v 90kách. Byla to asi docela divočina. Sledujeme tu příběh policajta Mikyho, který má sice trochu netradiční metody, ale snaží se bojovat za správnou věc. Po smrti svého kolegy na místní mafii ještě přitvrdí. Kdo nakonec vyhraje tento nerovný boj? Je to místy vážně šílené... "Sejdeme se u Patkana." ()
Je to už tretia vojna policajtov, ktorú som si pozrel. Dva predošlé nakrútili Francúzi a dal som im po štyri hviezdičky. U slovenskej verzie som neprišiel na dôvod rovnakého názvu so spomínanými predchodcami, neprišiel som ani na dôvod toho, že sa značná časť filmu odohrávala v tme alebo aspoň v šere, neprišiel som na dôvod použitia hudby, ktorá vo filme znela a nakoniec nechápem, prečo bolo nutné aby film trval dve a pol hodiny. Na druhej strane som pochopil, prečo film vyzerá tak, ako vyzerá - no predsa musíme byť svetoví! Keby autorom predlohy nebol Arpád Soltész, nemal by som osobitný dôvod, aby som si film pozrel. Ani moje mierne kritické postrehy nezmenšujú kvalitu Bártovho hereckého prejavu a nezmenšujú pocit úžitku, že som si film pozrel. ()
Slabučké tri hviezdy, dokopy sa tu hovno stalo a ak má byť jediným pozitívom to, že napriek progresívnej pakáži v hereckom obsadení a ešte väčšom krivohubovi, ktorý stojí za scenárom, film nebol jednoznačne politicky orientovaný, tak potom pánbohzaplať. Pritom film je skryto agitačný - chce diváka upozorniť, že pozor, pozor, keď nebudú náhodou vládnuť progresívci, tak hrozí návrat tejto éry! Ale keby tú éru aspoň lepšie znázornili, lebo tam boli kvalitné prípady kyselinárov a iných medicínskych kutilov, namiesto toho vo filme vidíme akurát super mačovského nájomného vraha, ktorý je taký profík, že sa pri komickej scéne nechá opiť - nie rožkom, ale rohypnolom. Zasadenie pesničky od IMT Smile - Ľudia nie sú zlí, možno trefne poukazuje textom na dobu, ale vyšla v rokoch 1998-1999 (rovnako tak Peter Lipa - Maturantky) a znázornená doba prebieha oveľa skôr. Ešte komickejšie ale vyznieva výber hercov. Všetko sa odohráva na divokom východe, no po východniarovi ani stopy. Loj aj Hajdu sú Blaváci, Jakab je z Nitry, Mitaš z Považia, no a jediný Bárta je síce z Košíc, ale na svoj prízvuk dávno zabudol. A to uši lámajúce umelé používanie slov ako "dzigať" a hneď za tým "šrác", čo je na východe kombinácia nemysliteľná, alebo Lojove vyslovovanie "nie" ako tvrdé bratislavské "ne" namiesto východniarskeho "ňe". to všetko strašne škrípe a dáva najavo, že má ísť o východniarsku gangsterku, ale východniar to je len v prevleku. Celkovo je stopáž príliš dlhá na to, čo sa vo filme udeje. Človek sa obšíva, niektorým situáciám neverí a hoci dostáva pocit, že bola tu snaha o kvalitnú kriminálku "zo života" stále pociťuje, že to šlo skrátiť a pritvrdiť. Lebo dialo sa veľa, ale ukázalo málo. A ešte poznámka k Rytmusovi. Nie k jeho neherckému prejavu, ale k jeho postave. Autor a pán scenárista zabudol podotknúť, že doba, ktorú popisuje, dávala priestor takýmto rytmusom najmú preto, že tu bola istá amnestia jedného alkoholika, na ktorého sa nesiaha. ()
V tom marastu cs hnusu je tohle světlé, totiž pardon parádně tmavé krimi pohlazení. Slovenský Lexa Pyško Bárta konečně v lepší roli než měl v té kravině s Kotkem, skvěle se vydařil casting, obě dámy (barmanka Janeková i lékařka Petrová) se hodí, Rytmuse naštěstí neznám a tak jsem ho ani nepoznal, Hajdu byl lahůdka a Štáfek pobavil. Nestává se cs režisérům, aby utáhli 2,5 hodiny film který celou dobu baví, tady se podařilo a proto u mě za plný. ()
Haleluja! Dožil jsem se toho. Nahota na prodej 2 je konečně v kinech! Slovenské pokusy v krimi žánru v souvislosti s tamním společenským marasmem k tomu měly blízko již dlouho a dokonce vidím ve svém komentáři k filmu Sviňa, že před čtyřma rokama jsem tehdy debutujícímu Biermannovi i doporučil odpoutat se od reálných příběhů ve prospěch skutečností nezatížené divoké žánrovky. V tý může mít všechny ty komicky přešvihnuté gangstery, tasení bouchaček na první dobrou, kopy s otočkou, dialogy jak z klučičí šatny na základce, až komickou ochlastanost všech zúčastněných či vrcholnou představu emancipované ženy podle šedesátiletého producenta s mentalitou čtrnáctiletého hocha. Tedy sexy barmanku bez podprsenky, co hned zkope každýho štamgasta, co si moc dovoluje. Na scénu, kdy dva fízlové vymlátěj hospodu a řeknou hospodský "Ty to tady dneska sbal, kotě a jdeme jinam!", načež spolu vyrazej všichni tři lejt někam do baru, jsem musel čekat třicet let! Samozřejmě na zhůvěřilý devadesátky se to naplno nechytá, paradoxně kvůli větší kvalitě dnešní záznamové techniky, která nenutí tvůrce různě improvizovat a vymýšlet kejkle s kompozicema v limitech filmového pásu. Technicky je Vojna policajtov dost nezajímavá (připomíná poloamatérské mafiánské ságy Patryka Vegy), v dynamičtějších sekvencích špatně sestříhaná (kdykoli probíhá policejní zátah, málokdy víte, co se vlastně děje), stylově bezpohlavní a dost mizerně ozvučená (postavám mnohdy fakt není rozumět). Ale vážení přátelé we are getting there! Do dalšího filmového období rozkošně infantilní self-made debility od lidí, kteří jsou totálně mimo obraz. A od těch máme takovýhle filmy přece nejradši. La la la... ()
Slovensko. 90-te roky. Polícia. Mafia. Zločin. Brutalita. Korupcia. Scenár Arpáda Soltésza je do detailov odpozorovaný z nedávnej (dnešnej) reality a spĺňa vysoké nároky. Alexander Bárta v najlepšej svojej úlohe. ()
S nešikovnými dialógmi (umelými a doslovnými až tak, že skoro každá replika, ktorá tu odznie, mala skončiť o vetu či aspoň pol vety skôr) a ich otrasným, krajne neprirodzeným prednesom, s tým je v prípade súčasného slovenského filmu potrebné rátať. Všetko ostatné ale napodiv funguje veľmi slušne (vrátane Bártu v hlavnej úlohe). Odsýpa to, postavy, akokoľvek jednorozmerné, sú zaujímavé, k príbehu, ako je rozprávaný, stačia. Dramaticky by to síce mohlo byť "učesanejšie" (ďalší neduh súčasného, v tomto už žiaľ celého česko-slovenského filmu), nie je to ale ani žiaden bordel, v ktorom sa nešlo zorientovať. K dobrému dojmu určite nemálo pomohlo aj to, že som Košičan a v tie roky mi bolo nejakých 20, vnímal som to celé teda dosť intenzívne. Aj bez toho ale slušná krimi dráma. V rámci žánru lepší priemer bez najmenších prekvapení či iných pridaných hodnôt, v rámci krajiny vzniku prekvapujúco neškodné a bezbolestné. ()
Reklama