V jako Vendeta

Utopická historka o romantickém mstiteli. Výzva k revoltě proti řádu. Provokativní karikatura dnešního světa. Tím vším "V for Vendetta" chce být. Prvním je, díky skvělému Weavingovi a slušné Portman. Druhým chce být až příliš. Třetím by mohla být lépe, kdyby byly reálie propracovanější. Celkově je "V for Vendetta" skvělým filmem s mnoha zápory. Hlavním záporem je syndrom bratrů Wachowských – jednoduché a působivé podobenství pokud možno rozkošatit, rozvést všemi možnými směry a ztratit cestu, která vede k cíli. Taková je střední pasáž filmu, kde se skvělý nástup úvodu doslova rozprskne do všech směrů a slepit se film podaří až v pěkném finále. Nevadí mi aktivistický nádech, prvoplánové provokace. Je to taková roztomilá anarchie, navíc podpořená hlavním hrdinou, v němž se spojují černobílé dobrodružné filmy s postmoderními komiksovými superhrdiny. Vendettě nechybí velká vnitřní síla, přesvědčivost. Chtělo by to větší propracovanost a lepší scénáristy, bohužel. I tak: potvrzení pravidla, že komiksové předělávky nakoply komerční kinematografii zajímavým směrem. (23.04.2006)

Velmi dobrý film, který (zjednodušeně řečeno) pojednává o tom, že aby nastala nějaká společenská změna k lepšímu, musí udělat svou vlastní myšlenkovo-skutkovou revoluci především každý sám v sobě. Což je relativně známá věc, kterou ovšem v současné zpohodlnělé západní civilizaci není od věci připomenout. "Žer, nebo budeš sežrán." (07.03.2015)

Komiksová předloha patří k mým nejoblíbenějším a od filmové adaptace jsem pak očekával hodně, tím spíš, že se na ní podíleli Wachovští. Film je příjemně hravý a rozhodně nadprůměrný, ale do intenzity a stylovosti jiných anarchistických kulťáků jako MECHANICKÝ POMERANČ či KLUB RVÁČů má daleko a pochybuju, že dosáhne jejich popularity. Může zato především absence výraznějšího režijního rukopisu, McTeigue přes všechnu snahu nedokáže přijít s tak atraktivním vizuálem ani silnou atmosférou, jaké měly oba zmíněné filmy nebo MATRIX, a zůstává jen u hromady pěkných obrázků a nápadů. Navíc nemá k dispozici ani tak dobrý scénář - je až zarážející jakého nešetrného a až diletantského okleštění předlohy se Wachovští dopustili, když vypustili nebo trestuhodně zabili ty nejlepší a nejemotivnější scény komiksu jako Finchův trip v Larkhillu nebo kancléřův vztah s centrálním počítačem. Ale abych jen nekritizoval, několikrát mě film pohnul až k slzám (Finchův šok z odhalení pozadí biologického útoku, čtení z deníku Valerie) a potěšily i odkazy na jiné filmové antiutopie (John Hurt z 1984 coby kancléř Sutler, píseň z BRAZILU hrající ve Stínové galerii, matrixácký záběr na boty V vystupujícího z výtahu, závěrečný duel v podzemí připomínající sloupovou přestřelku z finále MATRIXU). Při sledování destrukcí státních budov za doprovodu klasické hudby mě napadlo, co by s VENDETTOU asi provedl takový Stanley Kubrick a bolestně jsem si uvědomil promarněnost téhle šance. Škoda. (22.04.2006)

"Lidé by se neměli bát své vlády. Vláda by se měla bát svého lidu." Totalita je báječná věc. Šetří totiž "ovcím" čas tím, že nemusí přemýšlet o tom, co je dobré a co je špatné. Všechno je dané, stačí správně papouškovat a být šťastný. Jsou však i nešťastníci, kteří touží po iluzi zvané svoboda a pro ty může být tento snímek kultovním. Já jsem sice starý anarchista, takže tomu boji proti režimu rozumím, ale jsem si celkem jistý tím, že žádný comicsový hrdina nedokáže zvednout stádo ovcí od počítačů. Ještě o něco horší je maskovaná skutečnost, že mě to až tak moc nebavilo. (30.12.2016)

„Česť a sloboda sú viac, než len slová. Je to životný názor.“ Nemá zmysel čakať akčnú nálož... ale tá hŕstka akčných scén, ktoré tu sú, je zvládnutá dobre. Po vizuálnej stránke sa nejedná o taký monumentálny film, ako Matrixy – ale všetko je krásne zladené, od rekvizít cez výpravu a kostýmy až po nenápadne použité počítačové efekty. Herecké výkony nie sú také explicitné, ako v Matrixoch, ale vyholená Natalie Portman a 99% filmového času (!) zamaskovaný Hugo Weaving (ale tiež John Hurt, Stephen Rea a kamarát Hugha Laurieho a najhomosexuálnejší Brit na svete Stephen Fry) môžu byť na svoje výkony plným právom hrdí. Snímka provokuje, naznačuje, že anarchia je najlepšia a ponúka jednu mimoriadne dlhú dojemnú scénu (samotka). Bravo. Mooreov komiks je samozrejme kult, prečítajte si ho. (29.11.2006)