Avatar

Na nový film Jamesa Camerona niektorí čakali 12 rokov. Ja mám tú smolu, že ma nezobrali ani True Lies a ani Titanic, takže som čakal 18 rokov. A konečne ma Cameron nesklamal. Avatar síce nie je tá filmová revolúcia, o ktorej sa básnilo po ukážkach, avšak vizuálne mu niet čo vytknúť, Pandora je jednoducho absolútnym rajom snáď pre všetky zmysly a po formálnej stránke je film skutočne perfekcionistický. Cameron síce statočne odpisoval z anime (Pozdravujeme najmä Mononoke Hime, Naushika a všakovaké mechandy), na jeho štastie však tieto veci nie sú príliš známe a nebude tak vadiť, že sa ich dokonalosti a komplexnosti ani nedotkol. Hlavnú vinu má na tom „archetypálny scenár“ plný všetkého čo tu už bolo a čo má popkornožrút obyčajný zaručene najradšej. Jednoduché, jasne profilované a väčšinou uzavreté postavy, lineárny dej a mnohokrát videné scény, aby si divák pripadal chytrý, že vopred odhadne čo sa stane. Slovenský dabing je veľmi nešťastný, zabíja polovicu filmového zážitku, takže kľudne obetujte 3D na úkor originálnej verzie. Postavy v nej majú emocionálne omnoho presvedčivejšie hlasové prejavy a autora slovenských dialógov by som vyplatil bejzbolkou, lebo mi skazil prvý dojem z filmu. V originálnej verzii sú postavy omnoho živšie (kde sakra rastú také devy ako Neytiri ?!) S prižmúrením všetkých očí však musím hodnotiť pozitívne to, že natočil na Hollywood dosť drzý „ekoteroristický“ blockbuster, hoci sa samozrejme držal v norme aby mal od štúdií dosť bubákov. „Hollywoodska Mononoke hime“ sa koná len spolovice a nie je ani zďaleka tak úderná a najmä myšlienkovo plná ako jej japonská sestrička. Chápem, že Cameron tam chcel natrieskať čo najviac alegorických motívov vo vzťahu k súčasnému status quo na Zemi, či už je to začínajúca nadvláda korporácií, ničenie prírodných zdrojov, „odľudštenie“ človeka (v zmysle straty jeho prirodzeného vzťahu k prírode a jeho vlastnej mylnej ilúzii vedúceho postavenia v prírode), či „kultúrnej nadradenosti“ istej rasy a „kultúry“. Všetkým týmto motívom však kĺže príliš po povrchu a nedokáže sa sústrediť na ich podstatu a miesto relativizovania protagonistov a antagonistov jasne polarizuje. Toto zjednodušovanie mu však môžme ohľadom na cieľovú skupinu odpustiť, ba možno môžeme túto „infúziu zjednodušených myšlienok“ i pochváliť. Gaussova krivka totiž nepustí a čím zložitejší by Avatar bol, tým menej ľudí by chápalo o čo tu ide a o to menej by tento odvážny projekt zarobil. Polarizácia ľudí a Na´avi (z ktorých verzie civilizácie by boli asi hotoví najmä Rousseau a Lao-c´) potom umožňuje zamýšľať sa nad tým, či je industriálna, postindustriálna a informačná fáza vývinu ľudskej spoločnosti naozaj tým orechovým kam sme mali dospieť a či nebolo lepšie (povedané reakciou Voltaira na Rousseauov prvotný stav) „ostať chodiť po štyroch“. Lenže úprimne pochybujem, že nad týmto všetkým sa zamýšľa priemerný divák. Ten pravdepodobne zapne len prvú signálnu a bude sa kochať Pandorou a tým ako všetkým „nadradeným“ poriadne natrhne prdel. A možno pri tomto predžuvanom exkluzívnom pokrme dôjde to, že Cameron poukazuje na to, že v prenesenom význame nám zasieranie našej planéty prinesie presne toto. Všetci čo film kritizujú ako „ekologickú agitku“ asi nechápu, že takýto film prišiel v pravý čas, aby aj menej inteligentný divák pochopil čo robíme vlastnej planéte. A čo nám v konečnom dôsledku spraví ona. Pretože len zelená civilizácia má skutočne zmysel a tiež šancu nezožrať samú seba. 10/10 (20.12.2009) (méně) (více)

Nejen revoluce, ale řekl bych, že ani evoluce se nekoná. Na úvod si připomeňme, že Avatar má ještě větší hype (a to už jsem si myslel, že už to víc nejde :)), než měl takový The Dark Knight v minulém roce. I když se proti tomu jistě každý rád ohradí, velká část diváků ráda podlehne tomuto fenoménu a maximální hodnocení je hned na světě. Pravda, mohou argumentovat už jen tím, že dosud nic takového nikdy neviděli, budiž, ale to co jsem viděl já, mně teda rozhodně nějak výjimečné nepřipadalo. Samozřejmě díky Cameronovi je to technicky velmi dobře zvládnuté, ale spíše mám pocit, že se on naučil plně využívat dosavadní technologie (kvalitní využití CGI+stereoskopická kamera), nežli by se jednalo o něco nadstandardního oproti jiným 3D projekcím. Dostaneme tedy větší nálož 3D než obvykle? Rozhodně, bodejť taky ne, když má Avatar stopáž dvou normálních filmů. Pamatuju se jako dnes, z rozhovorů, článků a dalších informačních zdrojů, kde se všichni, kteří měli možnost nakouknout již před delší dobou, co Cameron kuchtí, s velkou pompou dušovali, jaká to bude revoluce a že se z toho všichni posadíme na zadek. Buď měli jiné brýle, než ty co nám dávají v kinech nebo od Camerona dostali ještě něco pod jazýček, pak bych to chápal. Když už jsme u těch 3D filmů, obecně si neodpustím jednu věc, kterou vnímám čistě subjektivně, ale třeba to vadí i někomu jinému. Některé a to převážně rychlé scény vypadají ve 3D prostě blbě, rozmazanost, rozostření, kostrbatost detailů, opravdu si nedělám srandu, když řeknu, že antialiasing :-) je v tomto případě na místě. Já to tam prostě vidím a vadí mi to, u klasické projekce se tohle prostě nestává. Druhá věc s 3D spjatá je samozřejmě ten obávaný a nejednou proklínaný dabing. Konkrétně zde bude možná většině připadat normální či průměrný, ale pro mě byl spíše ucházející a místy opravdu příšerný, dabing některých postav byl za trest a obzvláště krátké bojové hlášky byli opravdovou parodií, která působila spíš směšně a byla akorát tak na pěst. Jestli Cameron doufá, že jsou 3D filmy budoucnost, tak já zas pevně věřím, že nikoliv. Jednak není nutné cpát 3D všude, kam to jen jde a také se dle mého názoru do každého filmu ani nehodí. Při představě, že se dívám na program kina a vidím všude 3D + český dabing, tak by mě do kina už nikdo nikdy nedostal (ostatně vyjma českých snímků jsem na česky dabovaném filmu snad ani nikdy nebyl ^_^). Konec mého krátkého technickému rozboru a zpět k tomu našemu pestrobarevnému Avatarovi. Naraci raději ani rozebírat nebudu, všichni už asi tuší, že Avatar má podtitul "Save The Green/Blue/Purple Planet" aneb příběh o pomalovaných indiánech z budoucnosti sužovaných zlými bílými nájezdníky toužících po pandorském zlatě. Cameron je hračička a tak nám dvě hodiny servíruje postupně faunu a flóru části planety od létajících medúz, přes "hladový psy", až po létající ptáky. Nic se tedy neděje a 2/3 encyklopedie máme za sebou. Nebýt těch dvou větších bitev na konci, především tedy té závěrečné, klesl by Avatar v mém žebříčku ještě níže. O tom, že se ve filmu objevují prvky z Pána Prstenů či Matrixu raději pomlčím. Kdybych se teď měl znovu rozhodnout, jestli jít na dabing v 3D nebo 2D s titulky, volba by byla už teď jasná, dabing never ever again. Hudba - ač je celkově recyklovaná a jistě by to chtělo něco epičtějšího jako v traileru, ve filmu působí mnohem líp než samostatně, ale zaujme leda tak výraznější track "War", ostatní je jenom neokořeněná omáčka. Finální verdikt: Avatar ze mě vyšuměl ještě dřív, než jsem opustil vyliž sál... Jinak je to hezká vizuální podívaná a především pohádka pro 'dospělé', která má místy i šmrnc a silnější momenty, i když jich není zrovna mnoho (sakra, že zrovna já jsem nedostal ty růžové brýle, co se rozdávali většině diváků). Na závěr jedno pandorské ponaučení, které lidé hojně praktikují i u nás: "Když máš malýho ptáka, máš i malej respekt, sežeň si velkýho ptáka…" Prozatím pouze (7/10) za dabovanou 3D verzi... (17.12.2009) (méně) (více)