Ring

Tak tento film odpálil dlhú (možno až pridlhú) éru ázijských hororov, plných prekliatej techniky (videá, mobily, televízory, foťáky...) a čudných duchov vydávajúcich zvláštne zvuky, ktorých končatiny sa nachádzajú v neprirodzených polohách. Nebyť Ringu, nemali by sme strach zo studní, ani z dlhých, čiernych, ženských vlasov. Hideo Nakata, adaptujúci román Kodžiho Suzukiho, ktorý vyšiel aj v češtine (vrátane oboch pokračovaní), stvoril ukážkový, nervy (a všeličo ďalšie) trhajúci horor. Tempo sa odvíja v mrazivo (a zdanlivo) pokojnom duchu, ale ako zistíme vo finále, o to mocnejšie to na nás v obludnom vyvrcholení dopadne. (20.12.2005)

Jak tak koukám, tak mám úplně jiný vkus než většina hodnotících. Atmosféra? Moc se jí nekonalo. Že by přišel nějaký strach? Ale no tak, mnohem více jsem se bála u americké verze (ano, je to tak). Hlavní postava byla na můj vkus někdy až moc hysterická. Bohužel, film se mi moc nelíbil. Četla jsem knihu, i její pokračování, takže se nekonal moment překvapení. Jsem zklamaná, protože jsem se opravdu chtěla bát a ono nic. Znám lepší japonské horory, co se atmosféry týče. Pro mě byl film nemastný neslaný. Jediné velké plus má u mě OST. Myslím, že bez něj by skončilo v propadlišti dějin. Navíc *!!SPOILER!!* konec je sice stejný jako v knize, ale tady jsem se musela smát - pojď, pojedeme zabít dědečka... (04.12.2011)

Tak se mi poštěstilo vidět originální verzi hororového "Kruhu" a hned na začátek musím pochválit Verbinského za to, jak dokonale americkou verzi pozměnil a z té původní použil, jen to nejzákladnější. Tato původní verze má také slušnou atmosféru, ale ve srovnání s remakem se jedná o podprůměrný horor s pár lekačkama, ale dokonalým nápadem. Říká se, originál je originál, ale v tomto případě píši, remake je remake. (21.07.2013)

Ringu je velice povedený japonský horor. Po shlédnutí amerického remaku však musím říci, že holywoodští tvůrci zašli mnohem dál ve snaze vyvolat v divákovi hrůzu. Tam, kde se Japonci spokojili s náznakem, jsou Američané mnohem doslovňější. Doslovnost sice nemusí znamenat větší děsivost, v tomto případě ale ano. Vzhledem k tomu, že jsou oba snímky téměř identické, i gradace a základní struktura budování napětí je stejná. Američané v podstatě nezměnili vůbec nic, jen přeložili japonskou abecedu do latinky, udělali z výborného anime výbornou disneyvku. Rozdíl je i v japonské mentalitě, jejich způsobu chápání vztahů. Zatímco Hollywood už navykl určité zkratkovitosti, typizaci svých hrdinů, v japonských filmech jsou charaktery postav jakoby skryty pod nějakou rouškoou, která z nich velice pomalu odpadává. To je příklad i hrdinů japonského Ringu (třeba vztah hrdinky a jejího exmanžela se v originále jeví mnohem napjatější, aniž by o něm člověk věděl cokoliv konkrétního, nemluvě o vztahu exmanžel-syn) . Ten se spoléhá spíš na budování atmosféry pomocí světla a stínu než videoklipový střih. Takže, někomu bude připadat děsivější originál, někomu remake... Strach vyvolají oba dva, rozdíl je akorát v jeho pojetí. (25.09.2004)

Suzukiho kniha (nečítal som, ale rád by som) bola nepochybne komplexnejšie a sofistikovanejšie napísaná, americká verzia zas oplývala dychvyrážajúcim audiovizuálom, ktorý nás veľmi efektne strašil ako deti. Táto, japonská filmová adaptácia, je skôr priemernou žánrovkou, dnes už neveľmi zaujímavou, no určite významnou pre popkultúru, ktorú obohatila fenoménom Sadako, Samary, Kayako a nespočtom iných démonických dievčatiek s čiernymi vlasmi zakrývajúcimi tvár. (11.11.2021)