Blíženec

Tři, ale jen za tu nádhernou rvačku na motorkách, kde vedle střihu, kamery a akce fungovala ještě i zajímavá myšlenka, která to držela v napětí, protože se z ní mohlo rozvinout něco ducha-plného. Jenže příběh byl nakonec hodně prosto-duchý, prostě hodně prostoduchý, prostě hodně. Místy až nechtěně komický. A jestli si dopodrobna vzpomenu, jak jsem vlastně zmlsaná MI: Fallout, mohla bych to stáhnout i na dvě... Aj, vzpomněla! ;) *~ (09.10.2019)

Možná to bude tím, že poslední plnokrevný akčňák, který jsem v kině viděl byl jalový Angel Has Fallen, ale Gemini Man mě bavil od začátku do konce. Ne, že by byl nějak převratný po stránce příběhové (právě naopak), ale dobře se mi na něj koukalo a ani chvíli jsem se nenudil. Dialogy sice občas skřípou a scénář má pro žánr typické přešlapy, ale celkově mi to nijak zvlášť nevadilo. Omlazování se až na samotný "meh" závěr povedlo (co taky čekat jiného, když Smith na svůj věk zdaleka nevypadá) a hlavní lákadlo filmu tak nezklame. Do toho tam hraje soundtrack, který mi v některých postupech až příliš připomíná Panství Downton, což je při bližším zamyšlení nad zařazením obou snímků celkem paradoxní. Opticky něco mezi třemi až čtyřmi hvězdami, ale vzhledem k tomu, jak mě masivní kampaň docela odradila se přikloním ke čtyřem. (09.10.2019)

Artový režisér a věhlasný scénárista dali dohromady supermoderní akčňák s devadesátkovou tématikou. Digitálně omlazený Smith má stejný problém jako De Niro v Irishmanovi, aneb oči řeknou všechno. Pořád ty digi ksichty ještě nejsou na top ůrovni, ale chvála filmařům, kteří se nebojí experimentovat s novými věcmi. Díky nim se kinematografie posouvá kupředu a digitální technologie je jedna z alternativním budoucností kam se ubírat. Pominu příběh, který přestává být zajímavý po 30ti minutách, což měl být pohužel paradoxně ten "wow" moment. To se ale nepovedlo. Smith na to ale určitě stále má a s padesátkou na krku se stále fantasticky ohání. Celkově Lee akční scény vymazlil a vypadají velmi působivě. To je zároveň asi taky jediný důvod proč si to pustit. (11.01.2020)

Začátek je naprosto skvělý a zajímavý, i když téma odchodu nájemného vraha do důchodu je taková obehraná klasika. Snad nejlepší je naháněčka v Kolumbii včetně těch scén s barevným domky a zdmi. Ale pak se z toho pozvolna tak nějak stane selanka, Budapešť celkově zklame včetně toho sklepení s kostrami, nějak se to začíná opakovat, holka se začíná chovat ne jako agentka, ale pošuk, a navíc - a hlavně - ti dva se utkávají v boji nablízko, přitom jsou nejlepší v čem? No ano, připravených střelách na dálku. Jenže tu uvidíme jen jednou na začátku, a pak už se s tím vůbec nehraje. Stejně tak Van Damme myslím měl zajímavěji využitý motiv svého klona, než je tomu zde. Nu a hlavní záporák - jak mám Clivea Owena rád a doufal jsem, že se ujme bondovského řemesla, tak tady nic nepředvede kromě pár dojemných rodičovských promluv. Snad ani za celou dobu nemá pistoli v ruce! A nakonec - což asi není nějaký spoiler, tak končí všechna tahle béčka béčkových scénářů - se nechá odkrouhnout jednoduše jak králík, ani žádný final fight, nic. (A btw, připomíná tady unaveného Nicolase Cage - takovým tím tupým pohledem světle modrých očí, asi víte, o čem mluvím.) Celé to vlastně tak nějak od půlky jde cestou jakési pohodičky, máme se rádi, pomůžeme si, není cítit jak na začátku ten pocit ohrožení a všeschopnosti těch zlých. (30.11.2019)

Konflikt je zde vnitřní i vnější. Lee spotřeboval až moc času na postavy a jejich hlubokomyslné konverzace. Zřejmý Freudovský vzkaz že nejhorší nepřítel jsme my sami.Je to ale takové až moc mechanické. Milovník akčního žánru by nejspíše Blíženci odpustil bůhvíkolikátou variaci zápletky, v níž muž zabíjející pro vlast zjistí, že byl zneužit svými šéfy, pročež mu hrozí smrt, prchá s hrstkou věrných po místech, která štábu zaručí nejlepší podmínky – tentokrát od Kolumbie po Maďarsko, načež se k rozhodujícímu boji tváří v tvář vrátí domů. Podstatně hůře už se odpouští fakt, že právě slibované akce se příliš nedostává. Vlastně se dá mluvit o jediné vskutku parádní jízdě v úzkých uličkách Cartageny, kde motorka balancuje po hrázi nebo slouží jako důmyslná „ruční“ zbraň. Budapešť zase propaguje své lázně a historické památky. Vůbec nejtrudnější položku Blížence představuje neustálé opakování a vysvětlování. (14.02.2020)