Vlastimil Brodský
nar. 15.12.1920
Hrušov nad Odrou, Ostrava, Československo
zem. 20.04.2002
(81 let)
Slunečná, Česká Lípa, Liberecký kraj, Česko
Biografie
Vlastimil Brodský se narodil 15. prosince 1920 v Hrušově nad Odrou do úřednické rodiny. Oba rodiče byli nadšenými ochotníky, divadlo však zpočátku rád neměl, raději měl rád tanec a Freda Astaira. Po přestěhování rodiny do Prahy (když mu bylo čtrnáct let) se naučil stepu a jako gymnazista tančil v nočních barech.
Následně se přeci jen rozhodl pro divadlo a začínal v Herecké škole při D40 E. F. Buriana (1940 až 1941). Jako profesionál prošel Větrníkem, Pražským dětských divadlem Míly Mellanové, Pražským divadelním studiem a Nezávislým divadlem (1941 – 1946), Divadlem satiry (1946 – 1947), opět u E. F. Buriana (1947 – 1948) a s pomocí Jiřího Frejky nakonec Vinohradským divadlem (1948 – 1984).
Po odchodu na odpočinek hostoval taky na scéně Národního divadla („Stará dobrá kapela“) a věnoval se kutilství. Vlastimil Brodský proslul jako představitel plachých a melancholicky vyhlížejících tragikomických antihrdinů, jež jsou ojedinělí svou sebeironií, cynismem, smutným humorem, zasněností a i neutuchajícím hlubokým lidstvím („Dobrý voják Švejk“, „RUR“, „Válka s mloky“, „Rozmarné léto“ nebo „Čtyři roční doby“).
Podle svých slov se na filmovém plátně zjevil poprvé jako divák panoptika ve Fričově komedii SVĚT PATŘÍ NÁM (1937). K soustavnější filmové práci, která nakonec čítala téměř devadesát filmů, přišel až ke konci 40. let.
Z jeho významných kreací uveďme sochaře (BOHEMA), mladého mendíka (NEZBEDNÝ BAKALÁŘ), adjunkta Mahlera (ULOUPENÁ HRANICE), MUDr. Kozderu (TAJEMSTVÍ KRVE), udavače Jochlíka (JAN HUS, JAN ŽIŽKA), agenta Krejzu (DNES VEČER VŠECHNO SKONČÍ), účetního Macka (ZAOSTŘIT, PROSÍM!), maďarského infanteristu (POSLUŠNĚ HLÁSÍM), kamaráda Karla (TŘI PŘÁNÍ), úředníka Šemberu (O VĚCECH NADPŘIROZENÝCH), kastelána (KAM ČERT NEMŮŽE, BÍLÁ PANÍ), sluhu Mukla (TRANSPORT Z RÁJE), učitele Roberta (AŽ PŘIJDE KOCOUR), inspektora (ČINTAMANI & PODVODNÍK), MUDr. Bartoše (ZTRACENÁ TVÁŘ), radu Zedníčka (OSTŘE SLEDOVANÉ VLAKY), majora Huga (ROZMARNÉ LÉTO), varhaníka (VŠICHNI DOBŘÍ RODÁCI), brigádníka (SKŘIVÁNCI NA NITI), fasádníka Prouzu (SVĚTÁCI), Nedomu (TŘI CHLAPI NA CESTÁCH) a pana Málka (PAN TAU).
Popularitu získal i ve snímcích po boku své tehdejší manželky Jany Brejchové (ŽENU ANI KVĚTINOU NEUHODÍŠ, FARÁŘŮV KONEC, ĎÁBELSKÉ LÍBÁNKY, SMRT ČERNÉHO KRÁLE, HODÍME SE K SOBĚ, MILÁČKU…?, NOC NA KARLŠTEJNĚ). Světovou popularitu (a účast na dalších zahraničních produkcích) mu zajistila hlavní role Žida Jakoba Heyma v německém snímku JAKUB LHÁŘ (1975).
Po této úloze se zjevil v českých filmech AŤ ŽIJÍ DUCHOVÉ (ředitel), TALÍŘE NAD VELKÝM MALÍKOVEM (cestář Huba), ZÍTRA VSTANU A OPAŘÍM SE ČAJEM (Ing. Bauer), TCHÁN (děda), KŘTINY (náměstek Hampl), SMÍCH SE LEPÍ NA PATY (Joska Platejz), ŠAŠEK A KRÁLOVNA (Václav), PŘÍLIŠ HLUČNÁ SAMOTA (strýc Albert), NÁVRAT ZTRACENÉHO RÁJE (Očenáš) aj. Svou filmovou dekádu ukončil nanejvýš důstojně velkou rolí čiperného důchodce Františka Hány v Michálkově smutné komedii BABÍ LÉTO (2001), za kterou získal Českého lva (2001) „Za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli“.
Vlastimil Brodský se také herecky realizoval v rozhlase (od roku 1960 jako vypravěč pohádek „Hajaja“), dabingu (př. dětský seriál ŠMOULOVÉ) a v televizních inscenacích (POSVÍCENÍ, ZAČÁTEK KONCE, SLZY, KTERÉ SVĚT NEVIDÍ, USPOŘENÁ LIBRA, OBRAZ, KONEC VELKÉ EPOCHY, PODEZŘENÍ, ŠEST UPRCHLÍKŮ, TAŽNÍ PTÁCI, PŘÍPAD PLATFUS nebo ABER DOKTOR!) a seriálech (HRDINOVÉ OKAMŽIKU, F. L. VĚK, SLOVÁCKO SA NESÚDÍ, DNES V JEDNOM DOMĚ, ARABELA, DOBRÁ VODA, ROZPAKY KUCHAŘE SVATOPLUKA, SLAVNÉ HISTORKY ZBOJNICKÉ, NÁVŠTĚVNÍCI, DOBRODRUŽSTVÍ KRIMINALISTIKY atd.).
Z Večerníčků je jeho hlas znám i těm nejmladším divákům. Byl manželem umělkyně Boženy Křepelkové (*1922) a herečky Jany Brejchové (*1940) a otcem dvou herců Marka Brodského (*1959) a Terezy Brodské (*1968). Jako spoluautor vydal několik vzpomínkových knížek, např. „O ničem“ (1965), „Dr(o)bečky z půjčovny duší“ (1995), „Stará stodola dobře hoří čili Svět podle Františka“ (2002) a „To že jsem já?“ (2002). Režisér Jan Špáta připravil jeho medailon do známého televizního cyklu GEN (1994) a herec Ondřej Havelka o něm natočil dokument ZDRAVÝ NEMOCNÝ VLASTIMILETNÝ BRODSKÝ (1999).
Za své herectví získal 1967 Cenu Jaroslava Průchy, titul Zasloužilý umělec (1967), Národní cenu NDR a Stříbrného medvěda na Berlinale (1975) za výkon v JAKUBU LHÁŘI, Cenu československého rozhlasu (1981), Zlatou nymfu (1984) za TAŽNÉ PTÁKY na MFF v Monte Carlu, titul Národního umělce (1988), Cenu Thálie za celoživotní mistrovství v činohře (1997), Medaili „Za zásluhy“ (2001) a na karlovarském MFF Cenu za mimořádný umělecký přinos světovému filmu (2002) in memoriam. Vlastimil Brodský, jeden z nejpopulárnějších českých herců, svůj plodný život ukončil dobrovolně na své chalupě v českolipské Slunečné 20. dubna 2002 ve věku osmdesáti jedna let.
Herec
Dokumentární | |
---|---|
2021 |
Jan Werich: Když už člověk jednou je… - a.z. |
2013 |
Diagnóza Brodský (TV film) - a.z. |
Příběhy slavných (seriál) - a.z. |
|
Bróďa - a.z. (S13E10) |
|
2011 |
Inventura Febia (seriál) |
Ročník 1920 - Jiří Sovák a Vlastimil Brodský (E21) |
|
2001 |
Chaos (TV film) |
Film o filmu: Babí léto (TV film) |
|
Příběhy slavných (seriál) |
|
Nespoutaný živel (S02E16) |
|
2000 |
Příběhy slavných (seriál) |
Světák Jan Libíček (S01E17) |
|
Neznámý známý Miloš Kopecký (S01E12) |
|
1999 |
Zdravý nemocný Vlastimilený Brodský |
1998 |
V centru filmu - v teple domova (TV film) |
1993 |
GEN - Galerie elity národa (seriál) |
1991 |
Hugo, já a múzy (TV film) |
1975 |
O významu slov (TV film) - vypravěč |
1972 |
Vysokovský kohout (TV film) - vypravěč |
1969 |
Úsměvné legendy o hradech a zámcích (seriál) |
1966 |
Čas křídel |
1959 |
Auta bez domova (studentský film) - vypravěč |
Kytlický film (amatérský film) |
|
1958 |
Krabice filmu |
Divadelní záznam | |
---|---|
1980 |
Tvrdohlavá žena |
1969 |
Brouk v hlavě |
1968 |
Jindřich IV. |
1961 |
Dalskabáty hříšná ves aneb Zapomenutý čert |
Účinkující
Pořady | |
---|---|
2007 |
Život je kabaret |
2002 |
Já a moji synové... |
Tváře českého filmu |
|
2001 |
Na kus řeči |
Vlasta Burian |
|
2000 |
Krásný ztráty |
Moudra starého klauna: V takový krásný společnosti |
|
První pomoc |
|
Vzpomínání Vlastimila Brodského |
|
1999 |
Banánové rybičky |
Věšák |
|
1998 |
Na plovárně |
Nikdo není dokonalý |
|
Prima jízda |
|
Silvestr 1998 |
|
1997 |
Úsměvy |
1996 |
Hovory H z Paláce K |
1995 |
To je šoubyznys |
1992 |
Sólo pro paní Stellu |
1991 |
Album |
1990 |
Světáci po 20 letech |
1988 |
Veselé příhody z natáčení |
1985 |
Videostop |
1983 |
Sněhy loňské a starší |
1975 |
Šel pan Lada na houby |
1974 |
Kabaret U dobré pohody |
1969 |
Jizvy, jiskry, jistoty |
1965 |
Zveme vás do divadla |
1960 |
Inscenované pesničky |