Halloween

Je to priemerný horor od Johna Carpentera. Má dosť dobrý príbeh o Michaelovi Myersovi, psychopatovi, ktorý v detstve zavraždil svoju sestru a skončil v ústave, ale po rokoch sa mu podarí uniknúť, aby vo svojom rodnom meste zavraždil aj svoju mladšiu sestru. No ide po ňom jeho doktor. Spracovanie je ale len úplne obyčajné, ani na okamih nenudí, keďže nemá žiadne výraznejšie slabé miesto, ale tempo je príliš pomalé, rovnako ako stupňovanie deja, takže trvá viac ako polovicu filmu, než sa začne diať to hlavné a ani potom sa nenájde nič, čo by skutočne zaujalo. Samotných vrážd je tu minimum a kvalitou sú len na tej najzákladnejšej úrovni, takže žiadna drsnosť alebo lepší nápad, ale aspoň naháňačky pred nimi sú celkom slušné. Atmosféra je síce slabšia, ale zaujať dokáže, dobrá je hudba, ale napätie vôbec nefunguje, čo je škoda. Čo sa týka hereckého obsadenia, tak okrem Jamie Lee Curtis a Donalda Pleasenca v úlohe doktora sú už všetci len úplne obyčajní a nevýrazní. Veľkú pochvalu si zaslúži Michael Myers, jedna z najlepších hororových postáv, ktorá už tu rozhodne zaujala a je s prehľadom hlavným kladom filmu. Réžia a technická stránka sú dobre zvládnuté, John Carpenter ukázal, že s ním do budúcna treba počítať. Halloween je jeden z najzásadnejších filmov žánru, ale aj tak mi tento diel príde len priemerný, viaceré pokračovania mám radšej. Objektívna kvalita filmu- 68%, film sa páči mne na 56%. (22.10.2011)

Jakmile hned z kraje uslyšíte tu ikonickou melodii, bude Vám jasné, že tady se klidu nedočkáte. Hororový vrchol 70 let. Napětí takové, že byste ho mohli krájet japonskou ocelí. John Carpenter vždycky věděl, jak, kdy a kde sjednat filmovou vraždu. A vždycky mu to trvalo tak dlouho, že si divák s radostí vyrval všechny vlasy z hlavy. (26.07.2022)

Zpočátku do toho Carpenter vlétne doslova po hlavě a bez většího otálení se vrhne do napínavého divadla s mordovacími mezihrami. Jenomže tak, jak zpočátku našlápne ve všech směrech bohužel v polovině sundá nohu z plynu a se zvolněným tempem přijde i neodbytný pocit, že to co by mělo být původně napínavé (a jako, že by opravdu bylo) začne být nudné. Jakkoliv je totiž absence děje omluvitelná hlavně v případě mistrné formální hry, zde to Carpenter neuhlídal. Být alespoň trochu lepšího spádu scén, absolutní hodnocení by nebyl problém. Takhle zůstane lehce nedotažený mistrův pokus o dokonalou vyvražďovačku s jedním z nejtajemnějších a nejpsychopatičtějších zabijáků kinematografie, jemuž lze při relativní divácké zvrhlosti a s přihlédnutím k hereckému umění některých přítomných i fandit. (26.12.2005)

Tenhle film mě potěšil třemi scénami, a sice začátkem, kde vraždí dítě, sledováním filmu Thing From Another World a pak v jedné situaci ke konci, kdy hlavní postava Jamie Lee Curtis žadoní u svých sousedů neúspěšně o pomoc. To byl docela depresivně pravděpodobný scénář. Jsou to sice maličkosti, ale ty velikosti chválit tady prostě nedokážu. Potěšilo mě dejmetomu i slavné hlavní Carpenterovo téma v pěti čtvťovém metru, škoda, že ho už pak skladatel nijak nerozvedl. A co mě nepotěšilo? Mno původně jsem to ani nechtěl řešit, ale přidávají se tu tomuhle filmu hvězdičky i za to, že odstartoval dráhu slasherových hororů a to je jakože super. Nehledě na to, že tenhle žánr nesnáším jako málo který (určitě se ptáte, proč jsem se na to díval), ptám se já, kolik takových startérů slasheru ještě je? Co třeba o čtyři roky starší Texaský masakr? (teď si zase řikáte "ty debile, to je přece exploitation"). Ale i kdyby byl Halloween první, i poprvé je strašný. Nudný děj, vraždící psychopat, jenž svojí nezajímavostí předčil i svých 2846 následovníků (zítra to bude 2847...no možná už 2848), opět jsou tu situace, kdy jedna z postav něco vidí, řekne jiné postavě, ať se na to koukne a během toho onen předmět zmizí a postava, co něco viděla, je za debila. Nesnáším to. Mám chuť v tu chvíli zabíjet. Ale u tohohle filmu se to nestalo. To se totiž stane jen tehdy, když mě předchozí děj vtáhne. Čili tady je to vlastně v pohodě. Během druhé půlky se tedy potom postupně umírá, jedno konveční zabití necharakterní osoby XY střídá druhé a pomalu se člověk dostává k očekávanému konci s následným megašokem, kdy se mi až skoro zastavilo srdéčko. Ale než se tak stane, tak si divák užije třeba ještě jednu vtipnou scénu soulože (no jak ta ženská byla po tom spokojená!). (02.03.2009)

Optikou moderního diváka se může tahle klasika zdát nepochopitelnou -možná až směšnou (ty vraždy...) ale v roce 78 z toho museli lidi bejt fakt paf. Scénář je primitivní a dialogy až běda, ovšem to pomalé, plíživě nepříjemné tempo a postupné budování atmosféry, kdy ikonického vraha vidíme v doprovodu geniální hudby každou novou scénu o něco víc... to prostě pořád děsivě funguje! (31.10.2018)