Flash

#13 DCEU. Po dekádě od Man of Steel jsem se dočkala hraného Flash(pointu). Animovaný The Flashpoint Paradox nebyl vůbec špatný, v sekvenčním umění to byl výrazný event v roce 2011 určený k restartu v DC, na který navázala celá ta slavné éra The New 52. A samozřejmě jsme viděli na stejné téma i seriálový crossover ve světě Arrowverse. Ale podobně složité téma přišlo jednoduše moc pozdě. Povrchní filmoví diváci, kteří odmítají číst komiksové předlohy, a kteří normálně plní pokladny, jsou ztraceni. Ti, kteří odmítají animáky a seriály, polovinu toho propojeného světa nechápou. A proto se nedaří ani v kinech. Ok, sama za sebe musím říct, že jsem cele nadšená z návratu Batmana 89 (a Batmana 97), absolutně mi nevadí Ezra Miller, jsem naprosto spokojená ze všech zápletek kolem Michaela Shannona, užila jsem si další scénu s Gal Gadot... Je toho hodně, co mi sedlo, samozřejmě milion poct filmové minulosti DC. Jenom tu sběratelskou Barbie s tváří Sashy Calle tentokrát vynechám, protože Supergirl je jen jedna. Za mě tedy velmi dobré, mohlo to být geniální, kdyby šlo o plánovaný vrchol celé filmové DC dekády už od počátku, ale rozhodně to není prohra. (18.08.2023)

Jen očekávání a následný přístup diváka razantně ovlivní vnímání Flashe. Komiksová revoluce se rozhodně nekoná a věrní fandové vize Zacka Snydera si nejspíš opět najdou dost důvodů k bezduchému prskání, v zárodku ovšem Flash pořád má dost sympatických vrstev, ve svých nejsilnějších momentech je dokonce potencionálním zábleskem něčeho většího. Ta pravá událost se ovšem nekoná a Flash je přes všechna pozitiva důkazem, že filmové DC Comics nejspíš restart propojeného světa skutečně potřebuje. Samotný Andy Muschietti ovšem u nějaké případné další komiksovky skrývá potenciál, i když chvílemi působí jako Sam Raimi z Wishe.... Viděno v kině: 2x (14.06.2023)

Flash měl být dalším z úspěšných zářezů DC, který ale přišel v tu nejnevhodnější dobu. Tak zaprvé: Ezra Miller se ukázal jako mentálně nestabilní člověk (jeho eskapády jsou dost provařené) a studio rozhodně nemělo daleko k tomu, aby ho v roli nenahradilo jiným hercem. A neudělali to určitě proto, že by museli přetáčet celý film, což by se jim ošklivě prodražilo. Za druhé: Dlouho před uvedením Flashe do kin DC oznámilo kompletní restart vesmíru s novými herci v rolích oblíbených? superhrdinů. Tudíž diváci měli pramálo důvodů jít na Flashe do kina, protože v podstatě už nezáleží na tom, co se stane v tomhle vesmíru (stejný problém má vlastně i dvojka Aquamana). V posledních pár letech je navíc patrné, že diváci jsou dost unavení superhrdiny, kteří se na ně valí ze všech stran. Flash by tak musel přijít s něčím opravdu výjimečným, což se nestalo. Vlastně nám jen představil koncept mnoho-DC-vesmíru a ukázal, že Barry dokáže běhat tak rychle, že si může hrát s časem. Po příběhové stránce není o co stát. Barry se vrátí v čase, aby zachránil svou matku, přičemž samozřejmě potká sám sebe a jiné známé postavy. Nevím, jak diváci, ale mě už vyloženě vytáčí snaha Hollywoodu se za každou cenu vracet ke starým známým postavám jen pro to, aby nalákal víc diváků do kina. V předchozích filmech jsem hodně slýchal stížnosti na Barryho a jeho styl humoru, který mi vůbec nevadil. No tady je to právě naopak. Jeho neustálé žvanění o jídle a stěžování si na všechno a všechny mi šlo na nervy (za spoustu dialogů by se styděl i céčkový italský brak). Ono celkově humor v tomhle filmu je dosti... dětinský. Při zpětném zamyšlení jsem si uvědomil, že Ezra Miller se snažil hrát s takovou vervou, že působil totálně nepřirozeně. Ještě že nám DC naservírovalo uspokojivou dávku humoru v podobě CGI na úrovni roku 2000, jinak bych se unudil k smrti. Paradoxně nejlepší je Michael Keaton v roli Batmana, který neztratil nic ze svého šarmu. (18.07.2023)

-Některé věci nemají řešení, je třeba nechat je plavat.- E. Miller je mi extrémně nesympatický, což jsem se snažil skousnout. Hlavní motiv filmu je jasný - láska. V kultuře je jí tolik, že už je na ni (v kultuře) asi leckdo alergický, případně je vůči ní imunní. Mně se ale líbilo, že zde je dána do protikladu se sobectvím. A není to vůbec jednoduché, máme-li se vzdát někoho pro druhé...ne, není. Jako celek je film nevyvážený, na druhou stranu plyne přesně tak jako příběh v comicsu, čehož si zejména nečtenáři comicsů nebudou vědomi. Osobně bych vystřihnul půl hodiny žvanění, byť chápu tu potřebu vysvětlovat, jelikož tenhle film není pro starý. Nejvíce se mi líbila scénka s nemluvňaty, která by obstála jako samostatný kraťas. Návraty do minulosti a snaha o nápravu čehokoliv jsou ve filmu poměrně stará věc, koneckonců je tu i odkaz na kultovní Návrat do budoucnosti. Výborná byla camea, asi inspirace v jednom z posledních Spidermanů, a v rámci Supermanů mě potěšili ten doposud (i po dlouhých letech) stále nejlepší i ten, co si ho nikdy nezahrál, ale moc by býval chtěl...tak si alespoň střihnul Draculu a nyní cameo. Nechci se nikoho dotknout, ale pro ty, co byli hrubě nespokojeni, tenhle film určen nebyl, páč už jsou věkem jinde... z velmi dobré muziky mě nejvíce potěšili The Cult. (22.07.2023)

Ach jo, tvůrci tohohle mišmaše tomu Bobovi Galeovi fakt naložili...ale zatímco v BTTF fungovalo vše na 120%, zde si člověk užije jen sem tam nějaký vtípek a občasný rodinný moment. Začátek celkem šlapal (akce s nemocnicí), ale čím víc ke konci, tím víc všeho (Nicolas Cage, proboha, proč?!) a paradoxně ničeho. 50%. (24.10.2023)