Scarface
Scarface
Režie:
Brian De PalmaKamera:
John A. AlonzoHudba:
Giorgio MoroderHrají:
Al Pacino, Steven Bauer, Michelle Pfeiffer, Mary Elizabeth Mastrantonio, Robert Loggia, Miriam Colon, F. Murray Abraham, Paul Shenar, Harris Yulin (více)VOD (4)
Obsahy(2)
Na mrtvolách svých konkurentů chtěl vybudovat americký sen... Klasické drama Howarda Hawkse Zjizvená tvář (1932), inspirované osudem proslulého chicagského gangstera Ala Caponea, se po více než padesáti letech dočkalo nového zpracování. Scenárista Oliver Stone a režisér Brian De Palma ovšem děj posunuli do současnosti, italského zločince nahradili kubánským emigrantem a pašování alkoholu distribucí drog. V létě roku 1980 emigrovalo z kubánského přístavu Mariel se souhlasem Fidela Castra 125 000 lidí. Zhruba pětina z nich měla kriminální záznam, neboť Castro se potřeboval zbavit „nežádoucích" osob. Asi polovina utečenců se usídlila v Miami a jeho okolí. Tato událost tvoří prolog nové verze Zjizvené tváře. Jeden z emigrantů Tony Montana (Al Pacino) se velmi rychle adaptuje v nových podmínkách svobodného světa. Se svým přítelem Mannym (Steven Bauer, jediný rodilý Kubánec mezi hlavními herci) vykonávají příležitostné práce v místním podsvětí a při jedné předávce drog skončí v jejich rukou ukradené peníze, za něž Montana vybuduje vlastní drogové impérium. S mocí a bohatstvím ovšem roste i jeho ego a především paranoia, že jej o jeho výdobytky připraví někdo stejným způsobem, jako to udělal on... Režisér De Palma svůj snímek natočil efektním, rozmáchlým stylem, v němž se opřel o téměř maniakální výkon Ala Pacina. Spíš než u původní Zjizvené tváře hledal inspiraci u Coppolova Kmotra, což je zřejmé už z Pacinova obsazení. Mezi dalšími herci zaujmou tehdy ještě málo známé Michelle Pfeifferová (Montanova žena Elvira) a Mary Elizabeth Mastrantoniová (Montanova sestra Gina). (Česká televize)
(více)Recenze (1 228)
Extravagantná, brutálna, takmer trojhodinová gangsterka bez duchovného rozmeru a výraznejších emócií (v porovnaní s neskoršou Carlitovou cestou), z ktorej som však ani na sekundu nespustil zrak a nevystrihol by som z nej jedinú scénu. Pocitovo trvala dve hodiny. Po všetkých filmárskych stránkach brilantné dielo. Kde sú oscarové nominácie minimálne pre Ala Pacina a kameramana?! ()
Dorostl jsem k tomu. Najednou vidím plastickou kroniku násilí, dokonale vtahující báchorku o vzestupu a pádu, navlečenou na živé kulisy tvořené americkým snem a zuřivým uchvacováním moci v zemi zaslíbené. Pacino nabíjí neodolatelným charismatem i absolutního hajzla, jakým Tony Montana nepochybně je, díky tomu nejen ty drastické scény z hlavy nedostanete. ()
Snímek Zjizvená tvář z roku 1983 představuje v dějinách moderní americké gangsterky víceméně ojedinělý experiment – a to navzdory tomu, že vlastně obměňuje docela klasické vzorce. Nabízí vzestup a pád gangstera, přičemž příběhu o zločineckých praktikách rozvíjí v paralele k soudobé politické situace. Tato je navíc vedena z levicové perspektivy… je kritikou americké hamižnosti, obrazem sebe požírání kapitalistického systému. Dvojí tendence filmu směřujícího (a) od jedince k systému společensko-zločinecko-politických vztahů a (b) od systému těchto vztahů k jedinci dosud představuje jeden z nejagresivnějších, nejošklivějších a nejpodmanivějších filmů osmdesátých let, a to zdaleka nejen těch gangsterských. Z hlediska výstavby scénáře i výsledného filmu je příznačné už to, že Zjizvená tvář nikdy nedovolí divákovi cítit se s postavami dobře, a to už kvůli tomu, že všechny postavy jsou od samého začátku v jistých ohledech odpudivé. Na filmu je přitom výrazně vidět kooperace dvou velmi odlišných tvůrčích osobností: otevřeně politického přístupu scenáristy Olivera Stonea a otevřeně cinefilního přístupu režiséra Briana De Palmy. Více jsem o filmu napsal na Poznámkách. ()
Nikdy bych nevěřil, že budu zklamaný z filmu od De Palmy s Al Pacinem v hlavní roli. Příběh mně celkově moc nezaujal, to samé jsem viděl již mnohokrát v lepším provedení (díky pane Scorsese). Mělo to sice slušný rozjezd, ale potom mně téměř tříhodinová sonda do života mafiána přestala bavit a bylo mi úplně jedno, co se stane s hlavními představiteli. Emočně prázdné, možnost aspoň malého ztotožnění žádná a vše zazdil podivný závěrečný masakr. Výsledným dojmem je jedna velká deprese a jistota, že podruhý už si to nepustím, navzdory skvělému Al Pacinovi a jeho bezvadnému španělskému přízvuku. ()
Když Bacon v Lock, Stock & Two Smoking Barrels říká "Zjizvená Tvář, ten film jsem viděl. Tam se podívej jak se obchoduje s drogama.", odhaluje hlubokou pravdu. Protože tomuhle filmu uvěříte. Al Pacino v životní roli kubánského uprchlíka, který se v zemi neomezených možností vypracuje od mytí nádobí přes kurýra až na drogového barona se vším co k tomu patří. A že to není jen o kvalitních doutnících a krásných ženách, snad nemusím dodávat. Skvělý dramatický výkon, který ční vysoko nad ty litry krve, které tu uvidíte. 90% ()
Filmový zážitek, který mě i přes svou extrémní stopáž ani minutu nenudil. Přesto pro mne není výsledek tak silný, jako Carlitova cesta... ()
„I’m Antonio Montana“ Krvavá cesta jednoho kubánského přistěhovalce za nedosažitelným americkým snem. Ač s pár dolary v kapse postupně naplní krédo „nejdřív musíš mít prachy, když máš prachy, máš moc, když máš moc, máš ženské“, brzy zjišťuje, že ztratil to podstatné – smysl vlastní existence. Sprostý a brutální, ne moc vtipný, přesto zábavný, takový je scénář, který napsal Oliver Stone na kokainu, takový je film, kvůli kterému Brian De Palma odmítl režii Flashdance. 207 fucků, 42 mrtvých a nosy nadopované kopci bílého svinstva, k němuž by don Vito Corleone ani nepřičichnul. Tony Montana je jiný druh gangstera. Bezcharakterní, sebestředný hajzl, čili člověk, který se v Americe (i kdekoliv jinde) vždycky prosadí. Bohužel. Tahle poctivá osmdesátková šleha nemá hloubku jiných mafiánských filmů, nemá ani moc propracovaný příběh, jde o přímočarý masakr v duchu nejlepší hollywoodské tradice a původní Hawksovy Zjizvené tváře. Ta měla rovněž problémy s cenzurou a rovněž si v ní většinu pozornosti právem urval charismatický hlavní představitel. Na výkon Ala Pacina nebude, doufám (ignorantské Akademii natruc), nikdy zapomenuto, na některé jeho hlášky zcela určitě ne, takže, drazí přátelé, „Say Hello to My Little Friend!“ . 80% Zajímavé komentáře: Pohrobek, Winnfield, liborek_ , tangerine1 ()
Já jen pořád tak úplně nedokážu pochopit tu obrovskou oblíbenost gangsterek - filmů, kde divák musí sympatizovat s arogantními (a často jinak úplně neschopnými) kriminálníky, kteří se u výkonu svého "povolání" tváří, jako kdyby dělali tu nejvíc cool věc na světě. Já takovéto chování z duše nemůžu vystát v jakékoli formě, proto mě tento druh filmů pravidelně nechává chladným. Nejinak tomu bylo u Scarface. Výsledné tři hvězdy jsou ale docela silné, ultimátní přestřelka ve finále byla moc pěkná. ()
Nezbývá než v němém úžasu sledovat tuhle brutální cestu Tonyho Montany k penězům, k moci a ke krásné Michelle Pfeiffer. Hodně lidí muselo poskytnout své životy, aby si Tony Montana mohl užívat. No a já jsem rád, že mě Brian De Palma poskytl tuto "mafiánku", protože mě úplně sestřelila. Co říci k výkonu Al Pacina, opravdu on není Tony Montana, to Tony Montana musel být Al Pacino. Po skončení filmu jsem měl sto chutí si na své tváři taky udělat jizvu, jak mě jeho herecký výkon strhnul. V omámení nad závěrečnou scénou jsem vtrhnul na balkon a začal řvát "já jsem Enšpígl, mě nemůžou kulky ublížit", ale maminka zařvala, "prosímtě nehulákej na tom balkoně jak blbec a radší z něj vypadni nebo mi ušpiníš prádlo" a tak jsem se vrátil na gauč a říkal si pro sebe World is Yours, Pavle. ()
Strašne to zostarlo. Dej je v podstate schematická báchorka o vzostupe a páde mafiánskeho tupca a niektoré scény už sú dnes na hranici paródie. De Palmove dlhé kamerové jazdy často otravné a samoúčelné. Nad priemerom to samozrejme drží famózny Pacino a výborné wooovské finále. ()
Původní, příběhově přímočarou, gangsterku Howarda Hawkse rozvedli scénárista Oliver Stone a režisér Brian De Palma do velkolepého díla, které zalidnili postavami, propracovali charaktery a taky bohužel hodně zpoplatnili době, která si to dle antikomunistického diktátu prezidenta Jimmyho Cartera žádala. Tony Montana, uprchlík z Kuby, které pevně vládl Fidel Castro, je symbolem protikomunistického odboje, který lidu uctívajícímu červenobílé pruhy s bílými hvězdami na modrém podkladu toliko imponuje. Ale každý, kdo se dokáže přes toto dobové zakopnutí tvůrců přenést, ten si tuto impozantně vystavěnou „cestu na vrchol“ vychutná. Stoneovi se výborně podařilo vyhnout se „kmotrovskému“ vykreslování postav, kde i proměnu „těch dobrých“ v „ty zlé“ už dokážeme dopředu částečně odhadnout. Zde si nikdo nemůže být ani na minutku jistý, zda-li se někdo změní a hlavně proč. Nejobsáhlejším a nejproblematičtějším vývojem tak prochází samotný Tony Montana, v naprosto famózním podání Ala Pacina, na kterém Stone reflektuje působení těch nejprimitivnějších dobových faktorů jako drogy nebo peníze. Brian De Palma to navíc pojal jako stylizovanou cestu, ve které je třeba použít i toho nejbrutálnějšího násilí (motorová pila nebo závěr nechť mi dají za pravdu). Takže jako celek film působí jako velkolepě obsáhlá freska, která se však dokáže zabývat i těmi nejniternějšími detaily. Scarface se sice nedá označit jako jedna z možných definicí gangsterského žánru, ale za jeden z pilířů rozhodně ano, což rozhodně není málo. ()
Díky De Palmovi a jako vždy výtečnému Pacinovi uběhlo těch 170 minut mnohem rychleji než bych si přál. ()
Mrzí mě, že jsem Zjizvenou tvář neviděl dřív. Při sledování jsem ale na druhou stranu mohl nádherně vzpomínat na doby mého mládí, kdy jsem v jednom kuse hrál GTA: Vice City, jelikož celý ten herní příběh byla okopírovaná právě Zjizvená tvář...včetně hudebního doprovodu. A to mě potěšilo nejvíc. To mi těch 170 minut nakonec uběhlo opravdu snadno. Al Pacino tu totiž předvedl tak neskutečný výkon, že na to nešlo koukat jinak, než s otevřenou držkou. Šel přes mrtvoly, přes hodně mrtvol a vůbec ho to nerozhecovalo. To až samotný závěr, který se rozparádil do absolutního maxima. Zjizvená tvář je těžká gangsterská klasika. Dost možná nejkrutější, ale i nejpravdivější, jelikož i takoví lidé na světě jsou. Co žijou z neštěstí druhých, jdou přes mrtvoly, jen za účelem svého štěstí. Minimálně divák se zkušenostmi s těmito lidmi musí tento film ocenit dvakrát více než já. ()
║Rozpočet $25miliónov║Tržby USA $45,408,703║Tržby Celosvetovo $65,884,703║ /80%/ ()
Scarface patří mezi filmy, které předchází jejich pověst a taky jejich pověstná kvalita. Al Pacino v postavě arogantního a sebevědomého budoucího krále drogového světa. Jeho Tony Montana je vybroušená postava, která se nebude zamlouvat každému, ale už jen díky jeho brutálnosti a sebevědomí ( kdo by si málem nechal kvůli pár tisícům dollarům uříznout motorovkou ruku?) vás jeho postava ohromí. Málo diváků ho bude milovat a oslavovat, ale na každého rozhodně udělá nezapomenutelný dojem. Pro mě se postavou Tonyho Al Pacino dostal na hranici svých možností, kterou když v některém okamžiku překročí začne přehrávat a celá postava jde do kytek. Scénář, který nad hromádkou kokainu psal Oliver Stone není podle mě tak drsný a krvavý jak se všude říká, ale pravděpodobně jsem jen viděl dost a nerozhodí mě každá kapka krve nebo kulka v hlavě. Michelle Pfeiffer je skoro nerozpoznatelná a mnohem více viditelní je budoucí držitel Oscara F. Murray Abraham. V Scarface vidí černošká komunita poslední 10-15 let ikonický film, ale mě právě hudba velmi zklamala a vůbec do filmu nesedí. Asi tady Brian ztratil rozum, protože si hudbou zahrává s filmovými bohy, ale má štěstí, že většina diváků mu to promine už jen kvůli ďábelskému Pacinovi. Většinou se říká, že režisér dělá herce, ale v případě De Palma Pacino je podle mě herecké eso stěžejní opěrný bod pro tvorbu De Palmy, který není tak úžasný režisér, jak o něm někteří tvrdí. Délka 170 minut je docela smrtelná a jistě by šla zkrátit, ale z většiny De Palmových filmů je cítit snaha nezkracovat příběh, což rozhodně v některých okamžicích překáží a brzdí celý film. Film je víc akční než Carlitova cesta a také slovník hlavní postavy je o hodně drsnější. Jsou to dva pohledy na jednoho herce, který je jednou agresivní zvíře ve světe plném drog a podruhé citlivé zvířátko, které konečně pochopilo o čem je život. Každý ať si vybere po svém, co mu svědčí. ()
Scénář: Oliver Stone .. Brian de Palma dříve točil výborné filmy. Určitě na tom má velkou zásluhu téma, kterému se věnoval. Byli to gangsteři, mafie a jejich velmi zajímavé, ovšem nijak příkladné životy se vším co k tomu zkrátka patří. Z filmařského hlediska je to totiž téma velice přitažlivé a musím říct, že i určitými diváky neméně žádané. Prvním z této kategorie je Zjizvená tvář podle scénáře Olivera Stone. Kubánský politický uprchlík, Tony Montana, kterého skvěle ztvárnil Al Pacino je příkladem člověka, jenž si plní svůj americký sen, jen po obecně nesprávné linii. Z nadaného poslíčka se rychle stává samostatný boss, jenž vyjednává velké drogové obchody, zametá s protivníky a brzy dosáhne vrcholu. „World is Yours!“ Jenže udržet se na vrcholu je nesmírně obtížné a udělat chybu v tomhle businessu je stejně tak snadné jako někoho oddělat.. Možná krapet delší dílko, než by se slušelo, přesto dostatečně poutavé, brutální a velice dobře natočené. Moc mi neseděla použitá hudba, ale kamera, režie a závěrečná půlhodina osudového zúčtování to plně vynahradila. 95%. ()
Pacino měl životní role jinde, přesto je zde výborný (kde nebyl). Nezapomenutelná je hlavně závěrečná přestřelka, která se zvrhne šílený masakr - skvělé. ()
Tenhle film je hned od začátku bomba. Al Pacino hraje opravdu perfektně a působí takovym brutálnim dojmem. Vše je opravdu super a při scéně s pilou to je ještě lepší, škoda pak toho trochu nudnějšího prostředku, kdy se z Tonyho stává troska, protože to neni už uplně ono. Vše ale zachraňuje geniální hudba (nepřipomělo vám to GTA Vice City?) a závěrečná přestřelka je taky good. ()
Tak předně bych se nebál označit Scarface za nejvtipnější gangsterku vůbec. Mladej Pacino tehdy nemorousil a odváděl na poli neotesaného klaunovství slušnou práci. Zatímco v Carlitovi se drogám odvykal, zde jsou prostředkem, kterak se v zemi neomezených možností dostat na vrchol. Jenže tahle cesta poněkud hyzdí americký sen, jelikož Al Pacino fakticky nic neumí. Je to stavař, hovado, nula, neumětel. A s tím, jak vysává prostředí, mu přestává hrozit jakékoliv nebezpečí - Al Pacino má sice po celou stopáž nůž na krku, ale takový apokalyptický mýtus jako gangsterka od De Palmy přece nemůže zabít svého hrdinu. Naopak mu inscenuje desítky narafičených situací, z nichž konstruuje pověst uznávaného Kingpina. Podobně jako u Johna Waynea ve Stopařích, i zde hrají prim sexuální frustrace. Pacino chce ošoustat (dostat pod kontrolu) vlastní sestru a stejně tak holku svýho šéfa. Obojí se nedaří. ____ Al Pacino toho dost nakecá, přitom o dialozích ten film není. Je o gangsterském geniu loci. Pokud Scorsesemu řada lidé ve Skryté identitě vyčítala neautenticitu prostředí, De Palma je mu odpovědí. ____ Ultimátnost a síla konce je takřka bezprecedentní. ()
Související novinky
Zemřel herec Mark Margolis
Ve věku třiaosmdesáti let zemřel ve čtvrtek v nemocnici Mount Sinai v New York City po krátké nemoci americký herec Mark Margolis, mnoha divákům známý především jako zlověstný don Hector Salamanca ze… (více)
NEJ roku dle TOP uživatelů a adminů ČSFD
Opět se nám blíží konec roku, ale ještě před tím, než se všichni ČSFĎáci rozutečou do víru silvestrovských oslav, máme tu tradiční ohlédnutí za nejlepšími filmy a seriály roku podle nejoblíbenějších… (více)
Remake Zjizvené tváře našel režiséra
O remake Zjizvené tváře se v průběhu let snažilo několik tvůrců, těmi posledními jsou zatím scenáristé a režiséři bratři Coenovi. Ti teď napsali nový scénář, jehož děj by se měl odehrávat v dnešním… (více)
De Palma se vrací za kameru
Brian De Palma byl od 70. do 90. let filmařskou extratřídou, jíž vděčíme za Zjizvenou tvář, Neúplatné nebo Carlitovu cestu. Po Mission: Impossible ale začal trochu strádat a přišel o diváckou… (více)
Tento film je celkově uznáván jako jeden z nejlepších remakeů všech dob a většina by se i shodla na tom, že svého už tak velmi povedeného předchůdce ještě výrazně překonává, háček je v tom, že spousta diváků vlastně nemá tušení, že je Zjizvená tvář s Al Pacinem remakem o 51 let staršího filmu. Právě fakt, že byl Pacino fanouškem původního snímku byl hlavním strůjcem realizace nové Zjizvené tváře a Al Pacino byl u ní hnací motor. Na rozdíl od originálu se kvůli rozpočtu časové zasazení zasadilo do tehdejší současnosti a především se přišlo s další důležitou změnou- místo italského gangstera Tonyho Camonteho se tu sleduje příběh kubánského emigranta Tonyho Montany, který se stejně jako hrdina původního snímku ze dna vyhrabe na kriminální vrchol jen proto aby následně opět splaskla klec a hlavní hrdina se ve finále dostal ještě dál než na dno. S nápadem na to, že bude hlavní hrdina kubánec původně přišel původní režisér Sidney Lumet, ten ale po neshodách s producentem Martinem Bergmanem projekt opustil (Lumet chtěl z filmu udělat víceméně politický film a Bergman byl proti) a na jeho místo nastoupil tehdy mladý Brian De Palma, jenž měl za sebou snímky jako Carrie nebo Výstřel a platil za mladého talentovaného vycházejícího režiséra, scénář si poté vzal na starost tehdy vycházející Oliver Stone (později režisér filmů Četa nebo JFK), který psal scénář při vlastním souboji se závislostí na kokainu a právě tento fakt se podepsal i na výsledném filmu. A sluší se zmínit, že právě duo Brian De Palma a Oliver Stone stojí za jedním z nejlepších remakeů všech dob, což dokazuje i fakt, že tento remake opravdu přece jen strká původní film lehce do kapsy. Dříve jsem měl problém s tím, že na rozdíl od toho, že je původní Zjizvená tvář možná až přehnaně krátká je novější zase naopak mírně přetažená. Nakonec ale uznávám, že ten film nejen, že má parádní tempo ale ve finále by vlastně divák chtěl víc. Novější Zjizvená tvář má totiž díky své delší délce šanci skutečně vystavět vzestup jednoho kriminálníka ze dna na vrchol a následně ukázat, že i vrchol má svá úskalí po kterých je zase opět lehké spadnout zpět na dno..... a možná ještě níž. V tomhle případě navíc vůbec nehraje prim, že je protagonista totální zmetek a to nejen díky tomu, že se ukáže, že má Tony Montana i své morální zásady a limity ale především díky výkonu Al Pacina, který stvořil jednoho z nejlegendárnějších filmových mafiánů všech dob. Al Pacino sice nebyl za roli Tonyho Montany na Oscara ani nominován, jeho výkon v roli Tonyho Montany je ale prostě strhující. Už od samotného kubánského přízvuku, kterým si Pacino získá diváka už od úvodního policejního výslechu. Od začátku vidíme, že je Tony Montana cílevědomý, chladnokrevný a snaží se každou cenu vybudovat si v podsvětí jméno a ideálně poté vyšplhat na povrch. Montana od začátku ví jak to v byznysu chodí a jde si za svým přes mrtvoly. Zároveň ale vidíme, že má i své morální zásady či limity, je to člověk, který se svou rodinu snaží zajistit a rád by se i usadil se ženou a dětmi. Pořád je to ale mafián a svou sebedůvěrou a horkokrevností sice získává pozornost a s ní vytoužené šplhání na potravním řetězci, zároveň si tím ale podráží větev, která jednou musí prásknout. Společně s Michaelem Corleonem z trilogie Kmotr se bezpochyby jedná o Pacinovu životní roli a jeden z těch hereckých výkonů, který nebyl nikdy oceněn tak jak by si jistě zasloužil. Zjizvená tvář ve finále skutečně staví na síle vzestupu a pádu a skutečně bravurní scenáristické tempo, přičemž jednu parádní scénu hned za rohem nahradí další. Skvěle se přitom sleduje výkon hlavního protagonisty a především zde skutečně funguje pozorovat jeho okolí a vývoj kolem. Montana sází na svého nejlepšího přítele Mannyho (velmi fajn Steven Bauer) a i když by to pravděpodobně sám neuznal tak bez něj by se na vrchol moci pravděpodobně jen tak nedostal. Stejně tak ve finále funguje vztah mezi ním a jeho láskou a pozdější ženou Elvirou (Michelle Pfeiffer zde ve scéně v restauraci předvádí opravdu parádní herecký koncert). Tony se do ní očividně zamiluje na první pohled a i když se jedná o přítelkyni jeho šéfa a doslova mu řekne, že by o něj nestála ani za nic tak k ní Montana stále tuhle lásku cítí. Mezi Tonym a Elvirou následně vznikne několik vyhrocených slovních konfrontací a vše to parádně vygraduje právě ve scéně v restauraci, která má každým zhlédnutím snad opravdu větší a větší sílu. Především je tu ale šikovný Brian De Palma, který se nebál brutality za každou cenu. Díky jeho oblafnutí MPAA se navíc do kin dostala původně zamítnutá nejbrutálnější a nejdrsnější verze a diváci tak mohou vidět realistický drsný příběh, který je ve finále plný násilí a krom klasického střílení či podřezávání tu dokonce nechybí ani motorová pila. Především se ale zde v plné síle ukazuje De Palmova silná režijní ruka, která skutečně perfektně buduje postupné vyprávění, jako klasicky u jeho filmů nechybí práce s detaily, mrazivá atmosféra při mnoha momentech a především už zde De Palma předvedl, že mu nedělají problém akční scény. Přestřelky má totiž Zjizvená tvář parádní a závěrečná přestřelka v Montanově sídle už nějak automaticky patří mezi nejznámější a snad i nejlepší filmové přestřelky v dějinách kinematografie. Tony Montana totiž definitivně padá na dno, vzdát se ale rozhodně nehodlá a to i přesto, že se mu krom podniku rozpadá i manželství, vztah s nejlepším kamarádem nebo sestrou. Toto navíc dovede ještě k jedné důležité části, která Montanu definitivně dostane na dno. A ať už Tony Montana závěrečnou přestřelku přežije či ne tak se pro něj dle mého názoru nejedná o vítězství ani v jednom případě, protože Montana v závěru skutečně klesá až po dno ze kterého se opravdu nejde vyhrabat. Na Zjizvenou tvář se krásně kouká, má naprosto parádní hudební motiv, především ale opravdu těží ze silného scénáře, silného hereckého výkonu hlavního hrdiny a De Palmovy režie u které se sice začalo říkat, že Steven Spielberg ve finále přece jen udělal více práce než jen jeden pouhý záběr ve finální přestřelce, De Palmovy ale jeho kredit za tento film, který mu definitivně nakopl kariéru (i přesto, že za tento film z nějakého důvodu dostal nominaci na Zlatou malinu za nejhorší režii) nikdo nesebere a dodnes se právem jedná o kultovní pecku, která je navíc strůjcem legendární hlášky Say Hello to My Little Friend. Na sequel Son of Tony nakonec v roce 2001 vůbec nevyšlo, v poslední době se ale přece jen začalo mluvit o další nové verzi. A jak se ukázalo u té verze z roku 1983 tak může vzniknout nejen kvalitní remake ale taky remake, který může svého předchůdce překonat. Zároveň ale platí, že druhý povedený remake v řadě by byl víceméně překvapivý a vzhledem k tomu, že se o remakeu mluví už téměř dekádu by se vlastně nikdo nemusel divit kdyby na film nikdy nedošlo. A ve finále to nemusí být na škodu, protože i kdyby jste o Zjizvené tváři z roku 1932 (trochu právem) řekli, že tak trochu zestárla, o verzi z roku 1983 to snad říct nelze. Dodnes totiž neztratila snad nic na svém půvabu a časem opravdu může u někoho uzrát jako totální pecka. Tony Montana je možná hajzl, zato ale neskutečně charismatický hajzl se silným příběhem a sympatickou odvahou. V tomhle případě jde možná o trochu nevhodný příklad, přece jen by se ale vždy slušelo na to jít jako Tony Montana- Nikdy se nevzdávat! () (méně) (více)