X-Men: Days of Future Past
X-Men: Days of Future Past
X-Men: Budúca minulosť
X-Men: Days of Future Past
Režie:
Bryan SingerScénář:
Simon KinbergKamera:
Newton Thomas SigelHudba:
John OttmanHrají:
Hugh Jackman, James McAvoy, Michael Fassbender, Jennifer Lawrence, Nicholas Hoult, Ian McKellen, Patrick Stewart, Elliot Page, Peter Dinklage, Halle Berry (více)VOD (4)
Obsahy(3)
Zmutovaným hrdinům X-Men hrozí definitivní zánik. Jejich rasa byla vždy na pokraji vyhynutí, ale teď je ta hrozba ještě reálnější než kdy jindy. Jediná cesta ke spasení vede přes minulost, na samý začátek řetězce událostí, které stávající nebezpečí vyvolaly. K bytostem s výjimečnými schopnostmi se vrací režisér Bryan Singer, strůjce jejich mimořádného úspěchu. Spolu s ním ve filmu X-Men: Budoucí minulost přichází i nejvíc mutantů v historii této ságy. Díky tomu, že se film odehrává ve dvou časových rovinách, objeví se v něm hned dvě podoby vůdce „hodných" X-Men, profesora Xaviera (Patrick Stewart, James McAvoy) a jeho protivníka Magneta (Ian McKellen, Michael Fassbender). Pouze Wolverine (Hugh Jackman) zůstává stále stejný díky schopnosti nestárnout a bleskurychle se uzdravovat. Právě on proto dostane zdánlivě šílený úkol, vrátit se v čase a zabránit tomu, aby se z bývalých přátel stali soupeři na život a na smrt. Jedině spolu totiž mohou v budoucnosti čelit síle, která předčí i jejich unikátní schopnosti. (Cinemart)
(více)Recenze (1 390)
Po neurovnaném úvodu se náramně pracuje s postavami, Wolvie stačí i mnohem silnějším hercům a film baví i v trikové akci, i v retro-thrillerových pasážích. Ale příběh jde přes čáru a nesoudně i nelogicky podrývá celé x-menovské univerzum. Aneb jak zábavnou formou napáchat mnoho škod. 7/10 ()
EPIC! Vidět v jednom filmu mladé i "staré" X-Men, to je zkrátka splněný sen. First Class pro mě sice nadále zůstává nejlepším filmem série, ale její pokračování mě ani v nejmenším nezklamalo. Jistě, těch postav je tu opravdu hodně, ale pro fanouška x-mení série by neměl být nejmenší problém se zorientovat a tuhle fantastickou filmovou jízdu si plně užít. ()
Spíše minulá budoucnost: noví X-Men jako by tak trochu přišli z nějaké alternativní vývojové linie komiksového filmu (reprezentované tehdejším singerovským pojetím), jež se však v lecčem bije se skutečnou linií vývoje komiksového filmu (První třída… ale i Temní rytíři a oficiální marvelovské univerzum). Více zde. ()
Oscar 1 nominace: Vizuální efekty ()
Tady se floskule opravdu hodí. Je to vymknuté z kloubů. ()
Začátek filmu nabízí intenzivní feeling druhého Terminátora a svým strhujícím tempem dává vzpomenout na jedinečný úvod druhých X-Menů, když se proháněl po Oválné pracovně Nightcrawler. Dokud se buduje zápletka, má Budoucí minulost téměř neuvěřitelný tah. Ale poté se zvolní, aby mohl mladý Xavier bojovat se svou závislostí a film ztratí na tempu i nadhledu. Ne, že by se vyloženě propadl do průměru, ale klesne o pár stupňů a ani vygradované finále o dvou rovinách nedokáže vše úplně zachránit. Rozhodně je to povedený díl, který má minimálně jednu nesmrtelnou scénu (Quicksilverova infiltrace), ale jako celek je o něco horší, než První třída i zmínění druzí X-Meni. Na druhou stranu, po slabých sólovkách Wolverinea a pitomoučkém Posledním vzdoru jde o více než důstojné zakončení "staré éry". A finální znovushledání dojalo a pobavilo. Za to palec nahoru. ()
Wolverinův Life on Mars. V kontextu série obdivuhodný vypravěčský počin, kterému se částečným přepsáním historie několika fikčních světů daří sesíťovat předchozí Singerovy filmy s První třídou i s Wolverinovými spin-offy (tvůrci dokázali vytvořit film, který paralelně otevírá i zavírá původní trilogii). Jako samostatný film pro nově přistoupivší hodně problematický počin, který se nezdržuje uváděním postav, natož vysvětlováním jejich vztahů a motivací. Přesnější časové lokalizování příběhu a z toho plynoucí intelektuální slast umožňují nápovědy ve formě narážek, které jsou stejně jako ve Star Treku: Do temnoty určeny předně zasvěceným. Ani vyprávění není dynamizováno předně akčními scénami, nýbrž vztahy mezi postavami a jejich (ne)ochotou připojit se k určité skupině (z outsiderů se stávají týmoví hráči a opačně). Vztahy přitom neexistují pouze na horizontální rovině, ale ve dvou různých časových rovinách. V každé z nich přitom platí jiná spojenectví, což nás nutí neustále vyhodnocovat, k čemu všemu mezi minulostí a budoucností došlo a co by se mohlo změnit na základě právě probíhajícího dění. Přehlednosti komunikace mezi minulostí a budoucností napomáhá distribuce informací omezeným počtem významnějších postav, z nichž každá na sebe váže mírně odlišný styl a tón vyprávění (zatímco vedlejší postavy jako Kitty slouží pouze coby jednorozměrné narativní nástroje). Nejvýraznější je tohle mutování u kapitoly patřící Quicksilverovy, ale dobře zřetelná je také různá míra tragičnosti, s jakou situaci nahlíží na jedné straně Wolverine a Beast, na druhé Magneto a Xavier. Sázka na postavy při obdobném množství charakterů vyjevuje svá úskalí, když má dojít na lámání chleba. Neboť na psychologizování nezbývá čas, rozhodující okamžiky jsou zhuštěny do emocionálně vyhrocených proslovů, které bych čekal spíše od Kapitána Ameriky (s kterým Budoucí minulost spojuje sedmdesátkové podezření, že svět ve skutečnosti neřídí ti správní lidé). Akční scény, které ne vždy přispívají k rozvíjení zápletky, pak zase působí nuceně, jako obrazový balast a snaha splnit kvótu spektakulárních scén nezbytných pro to, aby mohl být film označen za blockbuster. K Budoucí minulosti se nebudu vracet se stejnou chutí jako k První třídě, která mne baví bondovskou stylizací a promyšleným představováním nových postav, ale minimálně kvůli pochopení a docenění jejího významu pro ostatní X-Men filmy považuji další zhlédnutí za nezbytné, což je vlastně to nejlepší, co si nějaký komerční film může přát. 80% ()
Občas bez nadhledu, malinko přeplácané, cestování časem se i k X-Menům moc nehodí. Adrenalin ale dechberoucí. ()
Uznávám jisté objektivní nedostatky z hlediska profilace postav a jejich vzájemných interakcí, kdy ne vždy je přesvědčivě osvětleno, proč někdo dělá, to co dělá. Film ale dokáže být dostatečně zábavný, napínavý a strhující, že jsem se nad podobnými výtkami začal zamýšlet až po příchodu z kina. V kinosále výborná nerušená zábava. Zkrátka velmi příjemně strávený čas se starými (i novými) známými, potěšil áháesácký Evan Peters coby Quicksilver, toho tam mohlo být klidně víc, scény s ním mají nadhled a vtip. Celkově jsem se bavil víc než u (imho) přechválené First Class. ()
Už si ani nepamätám drahý letný blockbuster, v ktorom by obsah takto víťazil nad formou. Krásna scenáristická prácička, každá postava využitá, vzťahy správne vyhrotené a dotiahnuté do zmysluplného záveru, hlášky v správnych okamihoch. Ale pozor, forma je tiež fajn, Singer is back vo veľkom štýle, Quicksilverovo kuchynské sólo sa zapíše medzi nezabudnuteľné scény svetovej kinematografia. Akurát to finále mohlo byť bombastickejšie a napínavejšie, ale pri opakovaných projekciách to vôbec nevadí. Dojímavo-vtipné finále dokonalé. "Fuck off!" ()
Cestování v čase, to jsou paradoxy, trhliny v prostoru, ději i logice. Můžu to setřít s tím, že z pozice následovníka původní trilogie to své starší brášky neuctivě kope do koulí, ale dělá to s uvědomělou razancí, kterou posledně vrátil sérii Matthew Vaughn a Bryan Singer tak z ulehčené pozice duchovního otce překopává univerzum způsobem, za který jsme ho zbožňovali o dekádu zpátky, kdy nechává machry s überschopnostmi spíše povídat, než-li tasit šavle ze zápěstí. Má oporu v hercích, kdy Jackman hláškuje, Fassbender zarputile kouká a McAvoy si jen zapomněl oholit sviňákovy fousy, ale fungují s naprostou samozřejmostí a proměňují komplikovaný scénář v jednu blockbusterovou radost, která se násobí v každé další akční scéně (byť ta jedna, ta se jen tak nepřekoná). A tak k tomu mám vlastně jedinou zásadní výtku: chtěl jsem víc staré party, ale (r)evoluci nezastavíš. 4 a ½. ()
Musím říct, že první hodinu jsem byl úplně v prdeli a vůbec jsem nevěděl, o čem je ve filmu řeč. To až do konce tohoto filmu, abych přesmyčkou z budoucnosti do minulosti se zastávkou v alternativní přítomnosti (o čemž tenhle díl vlastně je), pochopil, že tenhle film zrušil všechno, co X-Meni ve všech předešlých filmech zažili. Takže v tu ránu mrtví z minulých dílů ožili, hajzlové zlidštěli a Bryan Singer vytvořil naprosto nový svět, od kterého se určitě s radostí bude odrážet. Ale na fanoušky tímhle filmem vymyslel docela slušnej mindfuck. ()
║Rozpočet $200miliónov║Tržby USA $233,921,534 ║Tržby Celosvetovo $747,862,775▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $52,465,626║ Tržby za predaj DVD v USA $25,046,822║ ďalšia spanilá psychologická jazda od Bryana Singera, zas úžasný vývoj postáv, fantastické obsadenie na čele z dokonalým démonickým Michaelom Fassbenderom, akcia hrá skôr druhé husle ale za to keď príde na ňu tak stojí za to, príbeh má hlavu a pätu, dramatickosť, napätie, vyhrotenosť, veľkolepé trikové sekvencie opäť vyrážajú dych a nezastaviteľné nezničiteľné sentinely sú skutočne zdatný protivníci z ktorých ide hrôza, k tomu podarený 3D efekt, dokonca aj český dabing netrhal uši, spokojnosť aj keď X-Men: Prvá trieda sa o kúšček viac páčil /videl v kine 3D verziu: 95%/ ()
Noví X-Meni zklamou především ty, kteří doufají, že Singer naváže přesně tam, kde skončil, tzn. že po letech znovu natočí film, který někam posune žánr filmových komiksáků. Změnila se doba a změnili se i Xavierovi boys. Série má jasně daná pravidla, poetiku, kterou už spíš lehce doplňuje než překotně rozvíjí (jak tomu bylo u přelomových X2). Dá se říct, že Singer fúzuje starý a nový svět. Jasně, oproti Vaughnovi není jeho retro tak lehkonohé, přesto má místy skvělý náboj. Selhává vlastně jen ve finále, které místo gradace spíš usíná. Námitky si vyslouží i fakt, že Budoucí minulost jen opakuje již několikrát viděné, postavy nikam zásadně neposouvá (s výjimkou Mystique, která je až nečekaně aktivní a důležitá, prostě to už není jen "objekt vůle profesorů"... pořád se musím ptát, co za zvrhlý nápad to je dělat z Jennifer Lawrence symbol hollywoodské emancipace... no nic), nové spíše načrtává a používá jako nositele zajímavých akčních dovedností. Faktem ale je, že se Singer zcela cíleně soustředí na především na ústřední figury (Charles, Erik a Logan). Sledovat novou posádku je kulervoucí, protože McAvoy i Fassbender srší energií, cynismem i vnitřními dramaty. Hlavně mladý Magneto ohýbá časoprostor směrem k sobě nekompromisně. Staříci jsou tu spíše jako trochu lítostivé a melancholické figury. Navíc se mi úplně nepodařilo rozklíčovat, v jakém vztahu jsou k původní trilogii (hlavně Charles). Jiné kontinuum? Možná. Nakonec tak Budoucí minulost není žádný strhujícím činem "budovatele světů", ale z větší části skvělou údržbou poetiky série, jejím svorníkem a zároveň restartem. A za První třídou zaostává jen o snesitelný kus. Po jejím skončení jsem se duchaplně zamýšlel nad tím, zda časy, kdy podobné komiksové filmy redefinovaly komplexní vztah blockbusteru a reality nejsou už přeci jen za námi. Propast mezi X-Meny, Batmanem a dříve lehkovážnými eskapisty se začíná uzavírat na snesitelném kompromisu, který má jisté ostří, zároveň už ale ani v nejmenším nedráždí a nezkoumá nová teritoria tak intenzivně jako před několika lety. Time will tell. [75%] ()
Až na jedinou větší výtku (k té se dostaneme) krásná práce. Bryan Singer se k X-Menům vrátil nejen s patřičnou pompou, ale především s důrazem na postavy a vztahy mezi nimi, díky čemuž tak dobře fungují první dva díly. Jeho důkladná dramatická péče je bez okolků zpátky a zužitkovává výborně rozehranou zápletku (depresivní skoro-terminátoří úvod nemá chybu), ve které má každá z postav své pevné místo a nikdy tudíž nebudete řešit, že by někdo měl dostat víc nebo míň prostoru. X-Meni se svižně hýbou kupředu díky vymakaným menším akcím (Quicksilver!!!) a ještě zajímavějším dialogům, které nikdy nejsou jen vatou před další potyčkou. Singer vás tak víceméně nechává zapomenout na blockbusterové parametry a s velkou chutí prostě točí provázaný příběh, který se nepotřebuje zaštiťovat ani zbytečnou nadmírou humoru nebo digitálních atrakcí. Triky jsou navíc až na pár záběrů brilantní (těch 260 mega je vážně vidět), důležitější ale je, že tu pro tupý spektákl zkrátka nikdy není místo. Singer ze sebe naopak vydal překvapivě dospělou a dějově ambiciózní podívanou, která umně využívá snad všechny předchozí filmy a dokáže naštvat jedinou věcí: Když v závěrečné půlhodince poleví v tempu, přepískne to s dialogy a nedokáže příliš vygradovat finále, které určitě fungovalo na papíře, ale na plátně táhne o poznání méně. Poslední minuty nicméně vykouzlí nejeden fanouškovský úsměv a trochu tohle selhání napraví, takže tu pořád máme velice silnou comicsovou adaptaci, při jejíchž opakovaných zhlédnutích se budete těšit na spoustu scén. Já se druhé projekce nemůžu dočkat už teď! (8/10) ()
Nejsem nerd, takže zjištění, že JFK byl mutant, mě nijak zvlášť neoslovuje... ()
Hollywoodští pejskové a kočičky upekli dort, ve kterém chtěli mít vše(chny) a to rovnou napříč universy, časem i prostorem. A ve výsledku se nedostává žádáného prostoru a času na plátně ničemu a nikomu. Vše je totiž tak hrrr, že naprosto zaniká dosud největší klad filmových X-menů. A to sice práce s postavami, jejich vývojem, strachy, vzájemnými vztahy a z toho pramenícími emocemi. Tady jsou všichni bez výjimky odsunuti do rolí velká slova deklamujících chladných panáků, které z toho deklamování tu a tam vyruší nějaká ta povinná blockbusterová akce. Ta navíc působí vždy dost samoúčelně naroubovaná; což neznamená, že je sama o sobě špatná, protože není. Singer si ukousl příliš velké sousto, což je škoda o to více, že z toho tu a tam probleskuje (povětšinou díky obsazení), jak dobré to mohlo být, kdyby si někdo zodpovědný uvědomil, že méně je někdy mnohem více. ()
Stále zábava, i když přiznávám, že jsem se v tom chvílemi ztrácel. Po skončení jsme o tom s kámošema živě diskutovali a ani jeden z nás nepochopil, jaktože žije Profesor X, když ve trojce umřel. Jinak ale dobrý. Stará garda je kromě Hugh Jackmana velmi upozaděná, ale nový ksichty z First Class hrajou spolehlivě, takže jsem spokojenej. Už bych se v tom ale asi dál nevrtal. Tenhle díl hrátky s realitama a časem ustál, ale nerad bych aby se z toho stala sračka. A nejlepší scény byly s tim superrychlym týpkem. ()
X-MEN: BUDOUCÍ MINULOST je nejlepším příspěvkem do x-menovského universa a zároveň nejlepším snímkem ve filmografii původně indie režiséra Bryana Singera. Mohl bych následující řádky věnovat vymezení díla vůči jiným (předchozím mutantským dobrodružstvím, předešlé Singerově tvorbě), abych extatické hodnocení předchozí věty prokázal._____ Pak bych nejspíš psal, že BUDOUCÍ MINULOST je povedenější než PRVNÍ TŘÍDA. Na rozdíl od ní se vypravěčsky nerozpadá, postavy mají svou jasnou funkci v celkovém systému a významově se zvládá vztahovat jak k uměleckým dílům (reflexe žánrových schémat a stylistických postupů období, do kterého je příběh zasazen), tak i skutečnosti (hnutí za občanská práva ostrakizovaných společenských skupin). V porovnání s X-MEN 2 má BUDOUCÍ MINULOST vyrovnanější tempo a není natolik významově návodná (viz často citovaná věta "Zkoušel jsi nebýt mutant?" jakožto doklad toho, že jde o gay film a mutanti jsou zástupným symbolem pro homosexuály)._____ Především je ale z hlediska stylu nesmírně opojná, přestože předchozí filmy režírované Singerem až na několik montáží (každému nejspíš utkvěl v paměti závěr OBVYKLÝCH PODEZŘELÝCH a NADANÉHO ŽÁKA, že?) nebyly nijak výrazné. V tomto se přitom v úvodní čtvrthodině vytváří návaznost napříč časem a prostorem na základě podobných prvků v záběrech, později se mění formáty i kamery (užití šestnáctky) a stylizace koresponduje s tím, jak dle vzpomínek vypadala americká kinematografie 70. let._____ Byla by ale při vší komparaci škoda nevyjádřit se k nejčastější výtce, která na adresu mutantské týmovky padá. Je pravda, že první dva díly dopomohly k docenění komiksových adaptací jakožto svébytného žánru, jenž si zaslouží uznání. Stály mimo jakékoliv vývojové trendy, a tak je poněkud od věci vytýkat tento fakt BUDOUCÍ MINULOSTI. Už proto, že zapadá do obou dominujících poetik spojených s komiksovými adaptacemi. Je jak "marvelovkou", protože je místy sebeironickou pastiší jiných uměleckých děl a dobových postupů, tak "nolanovkou", zakládající si na vztažení komiksu k uznávanějším žánrům (politický thriller, útěkářské drama ad.) a vyjadřující se ke společenské problematice._____ BUDOUCÍ MINULOST je v linii v (ehm) minulosti zasazena do 70. let, kdy probíhaly protesty o zrovnoprávnění diskriminových skupin, a to zejména žen a homosexuálů. Obojí přitom kongeniálně spojuje do osoby Mystique (jíž se podřizuje i vyprávění, protože dílčí i větší strukturní body jsou odvíjeny od ní), jež prochází vývojem, který má mít obecnou platnost vzhledem k současnosti. Je to poprvé, co X-Meni nejsou filmem pro buzeranty vyznávajícím politiku asimilace (začlenění do společnosti, první dva díly se k tomuto přikláněly), ale queer snímkem stavícím se na stranu progresivnějšího a radikálnějšího názorového spektra žádajícího afirmaci (uznání jinakosti). A je to poprvé, co některý z příspěvků do x-meního universa není "gay", ale - v nejlepším slova smyslu - queer. Možná tato evoluce série je tím, co vadí spíš než údajná poetická vykořeněnost. () (méně) (více)
Související novinky
Co se děje s X-Meny?
Třetí wolverineovská sólovka se jmenuje Logan, dorazí k nám 2. března a není tak úplně jisté, co se bude dít po ní. Hugh Jackman se tu rozloučí s rolí Wolverinea, zároveň by ale mohlo jít o částečné… (více)
McAvoy a invaze z vesmíru
James McAvoy není ve sci-fi žánru zrovna nováčkem. V X-Men: Budoucí minulost nebo X-Men: Apokalypsa si ho užil dosyta, teď ho ale čeká velký test bez vyholené hlavy, kolečkového křesla a mutantích… (více)
Seznamte se s novým MacGyverem
James Wan, režisér Saw nebo Rychle a zběsile 7, se řadu let snažil dostat MacGyvera na velké plátno. Seriálová klasika to tam nakonec nedotáhla, Wan ale rozjel alespoň televizní reboot, který právě… (více)
Od X-Menů ke Kapitánu Nemovi
Bryan Singer, režisér X-Men, X-Men 2 a X-Men: Budoucí minulost, nám příští rok představí X-Men: Apocalypse. Ano, čtyři z jeho (brzy) devíti filmů jsou z mutantí série, není tedy divu, že Singer… (více)
Adoptívny otec Vaughn predstavil sériu s First Class aj súčasným divákom, pokrvný otec Singer ju však vracia späť do jej začiatkov a navyše vzdáva poctu všetkým dlhoročným fanúšikom. K sérii mám oddaný vzťah už od prvého filmu, na ktorý som bol svojho času aj v kine. Bolo to iné obdobie, keď sa komixové filmy ešte len etablovali na veľkom plátne, Marvel o svojom prepojenom univerze ani neuvažoval a u každého nešlo len o to predviesť čo najviac CGI atrakcií. Bolo to obdobie, kedy práve Bryan Singer oficiálne začal „komixovú mániu“ a dokázal, že aj tie „v smiešnych kostýmoch odeté postavičky“ môžu mať svoju hĺbku. Obdobie, v ktorom vsadil na psychológiu a prepracované postavy. Séria mala svoje vrcholy (X2), pády (Origins: Wolverine), aj reinkarnácie (First Class). Od trinástich som s ňou zotrval, a po 14. rokoch jej existencie sa práve Singer s Days of Future Past odvďačuje jej fanúšikom a pomyselne uzatvára jednu etapu, aby prirodzene mohla nasledovať ďalšia. Označenie „letný blockbuster“ je pre Days of Future Past až urážka, pretože tam kde väčšina letnej konkurencie vsádza na čo najväčšie a najhlučnejšie CGI atrakcie, tu Singer predviedol skutočne dospelý film, v ktorom obsah jednoznačne víťazí nad formou. Šikovne napísaný, ale hlavne skvelo zrežírovaný film. Úprimne priznávam, že toho deja odohrávajúceho sa v rôznych časopriestorových rovinách som sa bál. Väčšinou podobné časom-cestujúce-hrátky predznamenávajú bezradnosť tvorcov, keď si už s príbehom nevedia ďalej poradiť. Výsledkom je potom značný dejový guláš, v ktorom sa je ľahké stratiť, prípadne nedáva zmysel. Príbeh Days of Future Past je však až prekvapivo dokonale prehľadný a do detailov rozvrhnutý. Nestratia sa v ňom dokonca ani tí ktorí s X-Men nikdy neprišli do styku (aj keď samozrejme ostanú ukrátení o mnoho narážok). Singer dej vystaval do najmenšieho detailu, šikovne využíva všetky predošlé udalosti a prepojuje jednotlivé filmy do zmysluplného a jasne definovaného celku, v ktorom má každá postava zo značného počtu (spolu okolo 20, keďže na scéne sú opäť „starí“ mutanti z pôvodnej trilógie, ako aj omladina z First Class) svoje pevne stanovené miesto. Či už je na plátne 5 alebo 50 minút nikdy nebudete mať pocit, že je tu niekto navyše, zbytočný, nevyužitý alebo jeho priveľa, nebodaj primálo. Každá postava je maximálne potrebná a pre dianie podstatná. Pracuje sa s nimi ako v šachovej partii, niekto je kráľovná, iný len nepodstatný pešiak, bez ktorého by ale celá tá hra nemala zmysel. Singer kladie dôraz hlavne na ne a vyhrotené vzťahy medzi nimi, podobne ako v prvých dvoch filmoch. Nadväzuje však aj na retro atmosféru z First Class. Hlavne prvá hodina navodí príjemný dobový pocit 70. rokoch 20. storočia. Oproti Vaughnovi síce nie je jeho retro tak hravé a odľahčené, ale stále sa nesie v uvoľnenom duchu. X-Menov nikdy neženie dopredu prehnanou akciou, ale zaujímavými dialógmi. V prvej polovici Singer hlavne spomína, rozosmieva hláškujúcim Wolverinom a dej len občas osviežuje menšou akciou, za to však patrične prepracovanou a neuveriteľne nápaditou (takmer až kultový výstup Quicksilvera pri oslobodení Magneta). V druhej polovici upúšťa od akéhokoľvek vtipkovania a plynulo do popredia dostáva osudovosť celého snímku, kde sa vzťahy postáv vyhrocujú a emócie žmýkajú na maximum (teda v prípade, že k postávam máte vybudovaný vzťah z predošlých filmov). Napodiv mu tieto dve roviny k sebe dokonale sedia, pretože sú odôvodnené ako rozumným konaním postáv, tak aj intenzitou deja. Nikdy nebudete mať pocit, že v scéne chýba vtip alebo že v danom momente je toho hláškovania už priveľa. Všetko vyplýva zo situácie a tak ako sa zo začiatku s Wolverinom bavíte návratom z budúcnosti do minulosti medzi mladšie „staromódne“ postavy, rovnako na Vás dopadá aj osudovosť, intenzita záverečného zúčtovania, ktoré je čo sa týka „životnosti“ postáv až prekvapivo nekompromisné. Filmu navyše chýba jednoznačný záporák, pretože každá postava má pre svoje činy rozumný dôvod a motív. Nikto nie je „zlý“ len preto, lebo musí (resp. sa vynoril z hlbín vesmíru a chce ovládnuť svet ako v prípade Marveloviek). V podstate sa dá každá postava pochopiť, neustále sa vyvíja a samotný dej aj niekam posúva. Days of Future Past tak nedefinujú čo najväčšie akčné scény, ale práve postavy a ich rozhovory. Akcie tu popravde veľa nie je, okrem nijako zvlášť dlhého úvodu a záveru sa vyskytujú skôr len veľmi krátke akčné scénky, a suverénne sa jedná o najmenej akčných X-Menov. Namiesto toho však film pútavo nahliada na doterajšie dejové línie a predošlé udalosti rôzne variuje, čím rovnako ako jednoznačne uzatvára doterajšie filmy, tak zároveň aj otvára dvere takmer neobmedzených možností pre tie ďalšie. Či to bol nevyhnutný krok, aby sa napravila kontinuita a mohlo pokračovať ďalej po vzore Marvelu v budovaní uceleného univerza je úplne jedno. Faktom je, že sa jedná o šikovný ťah, ktorý v rámci série dáva zmysel a tie hrátky s časom, ktorých som sa tak bál využíva plne vo svoj prospech, aby vystaval čo najosudovejší príbeh. Samotný záver s Jean Grey a Cyclopsom následne vženie do oka nostalgickú slzu nejedného fanúšikovi. Úchvatné CGI efekty, ktoré nezahaprujú ani v jednej scéne pri 225 miliónovom rozpočte ani nie je potrebné spomínať, rovnako ani herecký ansámbel, keď ho tvoria také mená ako James McAvoy, Michael Fassbender, Jennifer Lawrence, Ian McKellen, Patrick Stewart, Hugh Jackman, Ellen Page, Fan Bing Bing alebo Halle Berry. V podstate mám k filmu len dve výčitky. Prvá smeruje k pomerne nevýraznej hudbe, ktorá nedokáže mnoho scén emočne podfarbiť nejakými výraznejšími, zapamätania hodnými tónmi a tým z nich vytrieskať maximum. O to viac to zamrzí, že práve takýto snímok by si rozhodne zaslúžil aj nápaditejší soundtrack. Neponúka žiaden konkrétny motív a popravde vo väčšine filmu som hudbu vôbec nevnímal (snáď okrem piesne pri výstupe Quicksilvera, ale to nie je zásluha skladateľa). Tá druhá smeruje k trocha naťahovanej druhej polovici. V žiadnom prípade ani na sekundu nenudí, ale Singer nedokázal udržať konzistentné tempo po celú stopáž a po prvej odľahčenej hodinke mierne stratí potrebný „drajv“ a v závere aj intenzívnejší ťah na bránku. Stále prvotriedne baví, ale občas by sa hodil šikovnejší zostrih niektorých scén. Napriek tomu sú noví X-Meni vynikajúci film, ktorý je o úroveň vyššie ako väčšina Marveloviek. Singer dokázal, že Jack a obri bolo len ojedinelé zaváhanie a stále vie predviesť dospelú komixovku, ktoré nie je len o bezhlavej akcii, ale o samotných postavách a príbehu. Záverom tak len nepatrne horšie ako prvé dva X-Men filmy, ale o niekoľko tried lepšie ako The Last Stand alebo sólovky s Wolverinom. A keďže First Class som dal 4*, tak tu jednoducho musím zaokrúhliť smerom nahor! Uznávam, že diváci, ktorí poznajú/adorujú len Vaughnových X-Menov môžu očakávať niečo iné, nás ostatných Singer nemohol viac potešiť. PS: 3D tento krát skutočne výborné, nie je síce pre film vyslovene potrebné, ale je vidieť, že sa nejedná len o násilnú post-produkciu, ale natáčalo sa priamo v tomto formáte, takže pokiaľ si niekto priplatil za vstupenku tak ten rozmer navyše je v ňom skutočne vidieť. CELKOVO: 4,5* (9/10) () (méně) (více)