They Shoot Horses, Don't They?
Kone sa taktiež strieľajú
Režie:
Sydney PollackKamera:
Philip H. LathropHudba:
Johnny GreenHrají:
Jane Fonda, Michael Sarrazin, Susannah York, Gig Young, Red Buttons, Bonnie Bedelia, Bruce Dern, Felice Orlandi, Art Metrano, Tim Herbert, Ian Abercrombie (více)Obsahy(2)
Tisíc pět set dolarů – to je odměna, již může získat taneční pár, který nejdéle zůstane na tanečním parketu, pořádaném v prostředí velkolepého zábavního pavilónu nedaleko mořské pláže. „Taneční maratón“ je senzací pro diváky, pro zúčastněné na parketu pak příležitostí zadarmo se najíst, s vidinou odměny v případě vítězství navíc. Stačí jen vyplnit přihlášku a podstoupit běžnou lékařskou prohlídku. Není divu, že do soutěže se hlásí i náhodní účastníci. Také ústřední dvojici Glorii a Roberta spojila náhoda tanečního reje. V tragickém příběhu, natočeném podle románu Horace McCoye se nehraje jen o peníze, ale doslova o všechno… Děj slavného filmu, který natočil režisér Sydney Pollack (Tři dny Kondora, Jeremiah Johnson, Vzpomínky na Afriku), se odehrává v roce 1932, v době Velké hospodářské krize. Příběh, stejně jako literární předloha, byl pojat jako hořké podobenství o absurdní existenciální situaci moderního člověka. Film – mimo jiných – získal Oscara (za vedlejší herecký výkon) pro Giga Younga v roli konferenciéra. (Česká televize)
(více)Recenze (198)
"Koně se přece střílejí, tak proč by se nemohli střílet lidi". Silný film natočený podle útlé knížečky Horace McCoye o dívce, která si s postupujícím časem na tanečním maratonu uvědomuje únavu životem a požádá svého partnera o poslední službu prokazovanou raněnému koni, jsem viděla velmi dávno, ale jeho hutnou depresivní atmosféru a bolest, která na mě i vlivem přesvědčivého výkonu Jane Fondové padla, nezapomenu. ()
Jeden z vůbec nejvypjatějších filmů, kterému náramně prospívá vtěsnání do jedné jediné soutěže. Každá jeho myšlenka je sice servírována pekně pod nos a úhledně rozkrájená rovnou na talíři, díky skvělé Pollackově režii má tenhle taneční očistec přesto intenzitu masakru na jatkách. Pro ctitele Pollackových změklých pozdních filmů povinnost. ()
Oscar 1 : Herec VR - Gig Young + 8 nominací: Režie, Herečka HR - Jane Fonda, Herečka VR - Susannah York, Výprava, Kostýmy, Střih, Hudba - M, Scénář - A ()
Proč hrát, když víte, že prohrajete? Kniha Horace McCoye je jednou z nejpochmurnějších, co jsem četl a film, ač vyznívá pokojněji, vám na optimismu také nepřidá. Mizérie, ve které se hrdinové snaží žít, je patrná z pouhých výrazů jejich nevyspalých tváří. Stále dokola. Znovu a znovu a znovu. Nekončící hodiny, dny a týdny. Někoho udrží při životě pohled na oceán. Někdo je vůči veškeré kráse světa imunní. Zbývá bolest, cynismus, nihilismus. Změny oproti knize jsou početné, ale podstatné zůstalo. Změnila se postava Glorie, s níž díky podání Jane Fondové více soucítíme, upozaděn byl oproti ní Robert (beztvarý Michael Sarrazin). Stejně jako knihu lze film, či minimálně výseky z něj, interpretovat prakticky dle libosti. Romance (chlapec potká dívku, chlapec ztratí dívku, chlapec získá dívku) míjí prvky náboženské (Rocky jako zástupce boha na zemi) a ty si podávají ruku s mediální satirou (kterou McCoy určitě nezamýšlel, Pollack možná ano, s vědomím zvrácenosti dnešních reality-show tuhle rovinu těžko přehlédnete). Mikrokosmos, v němž se tohle mísí přitom nepůsobí ani trochu vyumělkovaně, protože v něm všichni postupně ztrácejí potřebu cokoliv předstírat. 90% ()
Opravdu silný filmový zážitek z jednoho tanečního maratónu. Někomu sice může samotný námět připadat banální, ale věřte, že jeho zpracování je velmi osobité a působivé. Excelentní výkony hlavních postav je skoro zbytečné zmiňovat, ale Jane Fondová je naprosto famózní. ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $12,600,000║Tržby Celosvetovo $-║ ()
Scénář: James Poe, Robert E. Thompson .. Celej svět je jen casting. ()
Koně se také střílejí neboli bezútěšná filmařina coby alibi bezútěšného poslání filmu odrážet bezútěšnou realitu. ()
Mám rád filmy Sydneyho Pollacka a Jane Fonda, ale toto ma príliš nebavilo. Nápad je fantastický a Stephen King určite nemá čisté svedomie (s tým rozdielom, že vo svojej knihe Dlhý pochod stovky hodín tanca zamenil za stovky hodín chôdze). Niektoré veci ma zaujali, niektorí herci tiež, ale to je asi tak všetko. ()
Já miluju tanec, ale v tomhle případě nešlo o zábavu, ale o život. Precizně natočený film o tom, co s lidmi dokáže udělat hospodářské krize a touha po penězích. Tak jako se první polovina nesla ještě v duchu, který jsem brala s nadhledem, tak druhá polovina postupně odkrývala šílenost takových soutěží a lidí, kteří byli ochotni podstoupit i velmi krutou daň v mnoha podobách a já jsem s děsem a hrůzou v očích sledovala posupnou proměnu těchto lidí v čím dál hustější atmosféře. Pochopitelně prim měla dokonalá Jane Fonde v roli Glorie, která už svým počátečním přístupem dala najevo i svůj osobní postoj k životu jako takovému. Konec už byl tak silně masakrální, že i já už sama čekala na tu spásnou větu : "Koně se také střílejí". ()
Kdo by byl řekl, že sledovat dvouměsíční taneční maratón ve dvou hodinách může být takový zážitek. Zpočátku se to nezdá, ale děj graduje a je vypjatý nakonec až nečekaně. K tomu dopomáhá velmi přesvědčivý výkon Jane Fondové. ()
Pohnutá doba, zkroucení lidé a polámané štěstí. Až je človeku smutno, když si uvědomí, že se toho zase tolik nezměnilo. ()
Asi nejpesimističtější film, co jsem viděl. Dokonale a maximálně hutná deprese se každou minutou prohlubuje a prohlubuje až k tragickému a neodvratnému finále. Sugestivní film, který vyděsí. To se musí vidět. ()
Netušil jsem, že se celej film bude odehrávat na nějakym tanečnim maratonu, takže jsem asi půl hodiny čekal, kdy jako přestanou tancovat a začne se něco dít. Postupně ale začal film přinášet i jakýsi myšlenky a sdělení a docela se na to dalo koukat. Ale je teda nutný to brát s hodně velkym nadhledem, protože nepřetržitě tancovat a do toho ještě soutěžit v běhání s tim, že každý 2 hodiny je 10 minut přestávka, by nevydržel moc dlouho ani Chuck Norris. Dost mi to připomínalo knihu Dlouhý pochod. Možná se S. King filmem nebo knižní předlohou inspiroval. Nicméně tam vydrželi ty nejzdatnější jedinci pochodovat asi jenom 3 dny, pokud si dobře vzpomínám. Tady vydrželi tancovat skoro 2 měsíce. ()
Píše se rok 1931 a hospodářská krize vrcholí. Každý se snaží v nejisté době urvat kus žvance a posunout se výš na výsluní nebo zapomenout na těžkosti doby v nějaké šou. Jednu z možností takového úniku nabízí taneční maraton, který ovšem s tancem jako pohybovou aktivitou sloužící k relaxaci a zábavě nemá nic společného. Jde o vysilující zápas o to, která dvojice se vydrží pohybovat v aréně co možná nejdéle. Vidina zisku vede soutěžící k naprostému vysílení a manipulující moderátor je v jejich sebezničení pouze povzbuzuje. Nabízí tu účast známého režiséra, který si údajně přijel vybrat nové hvězdy do svého filmu. Tu zase nabídne fingovaný sňatek účinkujícím, aby zvýšil sledovanost své pokleslé podívané. V pravidelných intervalech jsou "taneční kreace" přerušované závodem v běhu dvojic a tyto záběry vysílených nešťastníků patří k nejsilnějším momentům filmu. Poslední tři dvojice totiž vypadávají a tak se každý snaží vybičovat poslední zbytek sil. Snímek je vlastně podobenstvím na nemilosrdnou soutěž v americkém šoubyznysu a vlastně i v celé společnosti. Neobyčejně depresivní záležitost. Jeden z nejbezvýchodnějších filmů, co jsem měl možnost spatřit. Celkový dojem: 95 %. ()
Taneční maraton jakožto alegorie existenčního boje v době Deprese? Kvílící siréna, očíslovaní lidé a sprchy jako narážka na koncentrační tábory, které koneckonců byly jedním z nepřímých důsledků Velké hospodářské krize? Nebo snad pokračování Romerovy Noci oživlých mrtvol z 68'? Či tréninková skupina Jožo Pribilince v akci? Přiznávám se, že vyšší smysl Pollackova filmu mě jaksi minul. Soutěž byla na rozdíl od života o svobodné volbě, takže o nějakých bezvýchodiskových pocitech nemůže být řeč a film na mě tím pádem působil spíše odtažitě a nezúčastněně. No jo, Sydney, šířit depresi je snadné, radost jde ztěžka.. Všech 1500 dolarů pro toho černého uklízeče, který se snažil místo nesmyslných týdnů "proploužených" na parketě alespoň nějak čestně živit. ()
vítejte na tanečním maratónu, kde se banda zoufalých a ztracených existencí snaží dotancovat až k finanční odměně, v čele cynickou, unavenou, ledovou královnou glorií.. vítejte v reality show.. zaplaťte lístek a zůstaňte, jak dlohou budete chtít.. tady vítěz nebere vše.. jen vás může uklidnit, že mnozí jsou na tom daleko hůř než vy sami.. ()
Pre mna bolo najhorsie to, ze som nevedel, o co v tom filme vlastne pojde, vedel som len to, ze sa odohrava pocas hospodarskej krizy 30-tych rokov. Takze zaciatok filmu ma vobec nazaujal a nechapal som tie pozitivne a nadsene hodnotenia uzivatelov CSFD tohto filmu, avsak cim tance alebo nejake behy na nevydrzanie trvali dlhsie, tym to bolo zaujimavejsie a napinavejsie. V podstate je to taky pohlad na vtedajsiu reality show, kde i vdaka hospodarskej krize zneuzivali chudobnych ludi na taketo zabavy, pricom sa z toho mohli rovno zblaznit alebo dopadnut velmi zle, takze z tohto pohladu ma uz od druhej polovice ten film bavil a najviac musim pochvalit presvedcive herecke vykony. Film ziskal iba jedneho Oscara za kategoriu herca vo vedlajsej ulohe Gig Young, ale mal az 8 nominacii vratane rezie Sydneyho Pollacka, herecke v hlavnej ulohe Jane Fonda alebo herecke vo vedlajsej ulohe Susannah York. Avsal Oscara v reziserskej kategorii ziskal John Schlesinger za dramu PULNOCNI KOVBOJ (1969), za herecku v hlavnej ulohe Maggie Smith za dramu NEJLEPSI LETA SLECNY JEAN BRODIEOVE (1969) alebo za herecku vo vedlajsej ulohe Goldie Hawn v komedii KAKTUSOVY KVET (1969)... 23.09.2010 _______ Jane Fonda - (Gloria) +++ Michael Sarazin - (Robert) +++ Susannah York - (Alice) +++ Gig Young - (Rocky) +++ Red Buttons - (Sailor) +++ Bonnie Bedelia - (Ruby) +++ Michael Conrad - (Rollo) +++ Bruce Dern - (James) +++ Produkcia: Irwin Winkler +++ Hudba: Johnny Green +++ Nemecka Cinema - 100% ()
Nepríjemny, depresívny a krutý filmový klenot. ()
Kdyby měl někdo dávat dohromady seznam nejdepresivnějších filmů všech dob, Koně se také střílejí musí tak nějak automaticky obhajovat jednu z předních pozic. Jedná se totiž o film, který je fyzicky hodně nepříjemný a po zhlédnutí zanechá hodně depresivní náladu, která jen těžko z člověka zmizí. Zároveň ale platí, že je Koně se také střílejí filmovým mistrovským dílem, který je plný velmi chytrých a bravurně zpracovaných myšlenek a především velmi parádně zvládnuté režii. Režisér Sidney Pollack, který zde adaptoval novelu Horace McCoye se později proslavil také filmy jako Tootsie, Vzpomínky na Afriku, nebo Firma a je dost možné, že kdybyste někomu nezainteresovanému dali tyhle tři filmy vedle sebe a přitom byste se mu nezmínili, že tyhle tři filmy dělal ten samý režisér tak by si toho pravděpodobně nevšimli a to samé platí kdybyste vedle těchto tří filmů měli dát i právě Koně se také střílejí. Ano, Sydney Pollack neměl kdovíjaký výrazný trademarovský režijní styl, vzhledem k tomu, že je ale původem herec si vždycky dával práci především s hereckými výkony a i proto jsou jeho filmy plné zapamatovatelných a parádních hereckých výkonů, což platí i u Koně se také střílejí. Zároveň ale nutno dodat, že Pollack si jako režisér uměl vždy skvěle pohlídat i vizuál a hlavně se uměl postarat o naprosto bravurní atmosféru, která je u Koně se také střílejí velmi klíčová. Dá se lehce mávnout nad tímto filmem rukou s tím, že tak trochu zestárl, dost možná je ale díky možnosti najít podobenství v současných reality show aktuálnější než kdy dřív. Zasazením do 30. let 20. století jsme tak víceméně svědky toho jak lidé také mohli trávit čas před stvořením televizoru. Už z těchto momentů jde snadno získat několik depresivních myšlenek, jelikož jde o velmi nechutnou představu toho co se skutečně mohlo za dob Velké hospodářské krize dít. Chudí a nemajetní lidé byli ochotní pro lákavou finanční odměnu vytrpět hodně, celý průběh maratonu ale postupně graduje v čím dál tím více nepříjemnou záležitost kdy se atmosféra a napětí velmi bravurně buduje. Především se i zde ukážou jisté formy úplatkářství a podvodů a veškeré chování všech hrdinů působí věrohodně. Koně se také střílejí se nezapíšou do dějin díky sympatickým hrdinům, hrdinové ale nutně nemusí být sympatičtí, protože ve finále stačí jenom jedno- když postavám rozumíme. A to u tohoto filmu není vůbec žádný problém. Tenhle film stojí a padá na bravurních hereckých výkonech, především na naprosto parádním hereckém výkonu Jane Fondové, která se po Barbarelle vydala vstříc vážnějším rolím a tuto její kariérní éru odstartovali právě Koně se také střílejí. Fonda zde veškeré emocionální vyhrocení a naprosto jasně viditelnou fyzickou/psychickou únavu předvádí famózně a právem si ve své kariéře došla pro první (a ne zdaleka poslední) oscarovou nominaci. Stejně jako Fonda se (též neproměněné) oscarové nominace dočkala Susannah York, která je od první scény zcela jasný opak postavy Fondové a i díky tomu dostává šanci vyniknout. Pro proměněného Oscara si za tento film naopak došel Gig Young, jehož Rocky Gravo je těžce popsatelná postava, přesto se ale Youngovo podání ať v rozjuchané či klidnější poloze musí velmi ocenit. A protagonista Michael Sarrazin je sice v okruhu těžké konkurence, i on je ale ve své roli velmi dobrý. Jen nemá zas tak zajímavou roli jako již zmíněné trio herců. Kouzlo tohoto filmu tkví ale především v jeho bravurně budovaném tempu. Pokud před zhlédnutím filmu čtete nějaké ty seznamy nejdepresivnějších filmů a po pár minutách se divíte kde ta slíbená sláva vlastně je.... tak to chce jenom pár dalších minut počkat a ta deprese se pomalu začne vybarvovat. A pak víc a víc a víc až to dojde k naprosto tragickému silnému finále, která je tečkou za skvělými myšlenkami, kterých je tento film plný. Film se zde dotkne několik silných témat a finále je poté jen tečkou za skutečně depresivním zážitkem, který je ale zároveň audiovizuálně dokonalý. Sydney Pollack zvládl natočit naprosto bravurní mrazivé momenty a třeba celá sekvence s během je skutečně napínavá a pocitově drásavá. Zároveň název filmu ve finále dává smysl a podtrhuje celou sílu. Toto je ten film, který do sebe v samotném závěru dohromady skvěle zapadne a tvoří skutečně jeden z psychicky nejtěžších ale zároveň filmařsky nejsilnějších diváckých zážitků všech dob. Za mně jasný vrchol Pollackovy tvorby, který je skutečně dost možná více aktuální než by se mohlo zdát a především jde o opravdu vizuálně perfektní ale zároveň krutý a nepříjemný filmový zážitek, který v divákovi rozhodně zanechá nějakou stopu..... () (méně) (více)