Bílá paní

Satirické porno. Tohle už je nefalšovaný protikomunistický fetišismus. Prvním vtipům na téma soudruzi a národní výbor jsem se zasmál, dalším deseti už jen kysele ušklíbl a další už jsem ze setrvačnosti poslouchal pouze jako kulisu. Ke konci mě ze stopadesáté variace na téma: "Co by tomu řekli na národním výboře" a "pššt, to nesmíme říkat nahlas" už regulérně bolela hlava. Sakra kdyby to třeba okořenili nějakou situační komikou, ale když už tam nějaká je, třeba raketa do zadnice, tak to prostě musí být raketa z ruskou hvězdou. Závěrečný přechod přes "most" už není ani trochu vtipný, protože přesně parafrázuje absurdnost různých nařízení Evropské Unie a západu všeobecně, což je takový tragikomický paradox, protože právě protikomunističní a protivýchodní bijci a křiklouni smějící se u tohoto filmu, se řítí do stejných sraček zcela dobrovolně. Á propos, už mi dlouho vrtá hlavou jedna zásadní otázka ohledně trezorových filmů: Proč je točili? Jako já chápu, když se v demokracii natočí satira, která se po změně režimu stane nežádoucí a urážlivá, ale ty vole dyť od  čtyřicátého osmého nastoupili do vlády komunisti, v padesátých letech to bylo  nejhorší - zatýkání, vraždy, popravy, do toho všeho studená válka a hluboká totalita v plné polní a oni natočí tohle? To byla nějaká forma deviace? Ten film vyloženě křičí: "Zavřete mě do trezoru! Já to chci! Ááách!" Co čekali, krevety? Nabývám z toho dojmu, že tak, jako mívají chlapi na skříňkách ve fabrikách vylepené nahé ženské, režisér měl nejspíš vylepené přihlášky do národního výboru. A když lidé vyvolávají duše mrtvých tím, že sedí v kruhu u stolu nad fotkama zesnulých a drží se za ruce, tak tady nejspíš seděl celý štáb nad plakátama VŘSR, drželi se za šulínky a vyvolávali příslušníka SNB a když pak ten esenbák zazvonil, režisér šel s erekcí tvrdosti diamantu otevřít dveře a pokud ho esenbák za jeho blažený úsměv přetáhl preventivně obuškem po držce, rejža postříkal strážníka způsobem, jaký v porno slangu nazýváme "big load". Nejde nezakončit kultovní hláškou naší party z 90tých let: Ten film je tak strašně protikomunistický, až je komunistický. (20.11.2021)

Zábavný tragikomický příběh o tom, jak totalitní systém může zparchantět lidskou mysl. Systém, kde platí, že černá je bílá a bílá je černá. A na závěr ukázka dialogu ze scény otevírání neexistujícího mostu - "Vždyť tu žádný most není!" - "Ale jdi někam s tou pravdou! Drž hubu a plav!" (21.04.2003)

Jak kruté, jak pravdivé, jak výtečná komedie! I když, vzhledem k tomu jak tahle země ještě nepříliš dávno vypadala a jaké stopy to na ní a lidech v ní žijících zanechalo, by bylo lépe použít označení historická tragikomedie. Jakou barvu má ta zeď? Stoprocentní. (21.04.2008)

DRŽ HUBU A PLAV! nebo máte radši „Nepotřebujeme strašidla, když máme národní vejbor“? Či snad „Ale to musíte opatrně, aby nám lidé nezačali moc přemejšlet“? Geniální protirežimní satira, nebezpečně vtipná komedie a doslova Macocha víceznačných hlášek, tím vším je nesmrtelná Bílá paní. Smekám nad odvahou Zdeňka Podskalského i všech herců, natočit tak trefný políček všem zabedněným soudruhům. 90% Zajímavé komentáře: Frankie, Zakk (24.03.2008)

Čestmír Řanda je jako "hloupý bezpartijní" prostě neodolatelný. Tady se měl inspirovat Petr Schulhoff. (23.08.2002)

Excelentní Rudolf Hrušínský a famózní Miloš Kopecký. Tito dva herci dělají spolu s Vlastimilem Brodským z této komedie nadčasové dílo. Doporučil bych jako "povinnou četbu" pro všechny školáky, aby věděli, v jakém pomateném režimu to jejich rodiče, či prarodiče žili. (23.07.2002)

"Ať žije soudruh předseda" – "Ale dyť to neni pravda." – "No dyť von to taky ví, ale copak to může říct? ... Ať žije soudruh předseda!" Komunistická morálka v kostce a s nekřečovitým nadhledem. Moc jich skutečně nevzniklo. (16.09.2003)

Povedena alegoricka komedie, ktera neskutecne trefne kritizuje vypeceny socialisticky system. (01.08.2002)

Znásilnění společnosti totalitní komunistickou mocí je snad nejlépe vidět právě na téhle politicko-sociální alegorické satiře... Všechno to relativizování a překrucování skutečnosti, pravdy, slov, jejich významu... Osobně jsem překvapen, že Zdeněk Podskalský mohl tenhle film natočit již v roce 1965. Postupné uvolňování a tání v éře 60. let bylo zjevné, ale takhle otevřený film bych skutečně čekal až za nějaké dva tři roky. Scénárista Karel Michal se zaměřil na frázovité vyprázdnění obsahu sdělení komunistického newspeaku a všechna ta klišé o budování a pravdě zanesl do kontextu reálného života jednoho typizovaného maloměsta...nestává se často, že vznikne filmové díle, kde doslova co obraz, co replika, to trefné pojmenování skutečnosti. V Bílé paní se tahle premisa naplnila...když si s tím spojíte obsazení téměř celé herecké dobové špičky (casting jak v Majoru Zemanovi:-) ), vyjde vám jeden z úhelných filmů naší filmové historie... a jak typické pro ni - (tragi)komedie... Podobné filmy: Farářův konec (16.11.2006)

Výborná satirická komedie, která se pěkně trefuje do tehdejšího socialismu. Rudolf Hrušínský v roli komunistického papaláše hraje naprosto excelentně. Velmi zdařile mu sekundují Miloš Kopecký a Vlastimil Brodský. Zdeněk Podskalský toho natočil opravdu hodně, ale tohle patří mezi to nejlepší. 4 a půl hvězdičky..... (23.03.2008)

"Drž hubu a plav!" Aneb heslo vhodné do každého režimu a mnohé další. (30.08.2007)

Naprosto geniální záležitost. Hlášková, nadčasová a ještě má ohromnou výpovědní hodnotu o době, ve které vznikla. (27.03.2008)

Naprosto dokonalý popis Orwellova doublethinku, i když tentokrát v komediální formě. Vylíčení způsobu myšlení nezbytného pro udržení se ve vedoucí funkci. Humor ve filmu je přímo fenomenálně inteligentní a přitom přesný a účinný. Zároveň je to ovšem důkaz toho, že komunistickou minulost nelze vnímat jako jednolitý blok stálého represivního útlaku. Můj táta, který byl na vojně právě v době, kdy se film točil, vždycky říká, že nikdy se necítil tak svobodně jako v 60. letech. Ani teď (a co si budeme namlouvat, ono je to aktuální pořád). "Jak to, vy věříte na zjevení? Soudruhu?" (02.10.2005)

Dohnat, předehnat a vždy suché boty pro stavbaře! ♥ (16.03.2008)

„Podívej se, já to nezakazuju…jo? Jenomže, na druhý straně…zase to nemůžu povolit.“ Satira z těch nejsatiričtějších (a také nejodvážnějších). V určitých pasážích snad každou vyřčenou větou na něco narážející a celkově natolik kritická a kousavá, že z ní chvílemi člověka solidně mrazí (typickým příkladem je scéna s předsedovým projevem z balkónu). A s tím souvisí moje v podstatě jediná výtka a důvod, proč zůstávám (alespoň prozatím) „pouze“ u silných 4*; Bílá paní je tak moc sžíravá, až se to projevuje na úkor celkové zábavnosti (mnoho jednotlivých částí je přitom samo o sobě dost vtipných, mě osobně nejvíc rozesmálo doktorovo „snění“, v těsném závěsu s učením lhaní). Chybí jí tak určitá lehkost, kterou disponuje kupříkladu podobně satirická Krejčíkova Svatba jako řemen. „Von most totiž nemůže bejt jenom most. Most musí působit ídeově.“ – „No samozřejmě, most musí vychovávat! Musí podněcovat!“ (13.07.2016)

Bílá paní a rudé strašidlo.. Nekompromisní satira z dob, kdy zázrak nebyl v zájmu pracujícího lidu, ledaže by za ním stáli soudruzi ze Sovětského svazu. Z dob, kdy nešlo o to, co je a co není, ale jak to správně vidět, jak to správně zhodnotit a jak na to správně reagovat. Zasloužené dno trezoru. Trio Hrušínský, Kopecký, Bek exceluje a Pepíček, mnou jinak nepříliš oblíbený, zde sází stranické linie se držící hlášky s neuvěřitelnou kadencí. „Dohnat! Předehnat!“ (10.08.2017)

Nezvykle stavěná komedie postavená na legendě o paní Perchtě oplývá silným politickým podtextem. Jestli jste se ted lekli, že to bude nějaká komunistická propaganda, není tomu tak. je to přesně naopak, vtipná, ostrá satira plná sarkasmu a ironie, reagující na neomylnost předsedy atd. baví od úvodu až do konce, stejně jako postava Brodského jako idealisty, který chce být vždy na správné straně. Konec hořkosladký a hlavně zase zábavný. (18.04.2012)

Zřejmě jeden z absolutních vrcholů Podskalského tvorby. Jemný humor černobílé komedie víc než obstojí vedle obdobně koncipovaného staršího Jasného filmu AŽ PŘUJDE KOCOUR. Satira se vzbouřivší se posmrtnou šlechtičnou slouží účinně jako lučavka pohledu na soudobou společnost posledních předlednových let. Není podstatnější části maloměstského života, aby nemohla být dotčena nesmlouvavým pohledem nemilosrdné věcnosti. Hledáme-li příčiny povrchnosti naší doby, v tomto starším československém filmu nalézáme hned celou přehršel možných a vždy přesných odpovědí. Příležitost pro dnes již vymřelou hereckou generaci velikánů (Brodský, Menšík, Hrušínský II., Bohdalová, Kačírková, Kopecký) byla v tomto případě využita beze zbytku. Opakovaně uzavírám větou, že je pro mne nepochopitelné, proč tak kvalitní dílo již dávno nebylo převedeno na DVD nosiče. Jeho zhlédnutí potěší, jeho poznání obohatí. Trvale. (05.11.2007)

Geniálně řešená komedie s dokonalými herci. Filozofické úvahy o "hmotnu" a "nehmotnu" ve mě spolehlivě vyvolávaly úsměvné reakce a dost časté salvy smíchu s následkem slz:) (24.03.2008)

Ukážkový film ako si totálne spraviť prdel z byrokratických pozícií alebo zo socializmu všeobecne. Ešteže tí hore boli tak tupí a asi si nedali dokopy jedna a jedna, pretože toto vystihuje mnoho z danej doby. Občas trošku nuda, ale za tie hlášky to naozaj stojí. A aké je to jednoduché. A pritom tak nápadité. Ktovie ako by vyzerala podobná satira na dnešnú dobu. 75%. (26.03.2008)