Star Wars: Epizoda III - Pomsta Sithů

Dokonalost sama! 28 let filmové historie se uzavírá během 135ti minut, jaké světová kina dlouho nezažila. Vše začíná dávat smysl, Osudy postav se naplňují, a prolínají s postavami epizod IV, V a VI. Herci jsou skvělí, Hayden Christensen od Dvojky udělal velký kus práce, a HRAJE JAKO BŮH!! Všem postavám dokonale uvěříte všechny jejich pohnutky, pocity, když se poprvé v historii střetnou dva modré meče, začne se divák tiše modlit. Aby Georgi Lucasovi přeskočilo, aby rozthal všchny scénáře, aby zahodil 28 let filmové historie. Aby to všechno dobře dopadlo. Když si Anakin Skywalker nasadí poslední tvář svého života, a poprvé se nadechne jako darth Vader, kino nedýchá. Pouze sedí, a polyká slzy smutku, protože už ví, jak je to dál. Následuje už jen historie. Děkujeme pane Lucasi. (14.06.2006)

Je patrné, že celá nová série vznikla hlavně kvůli tomuhle bodu. Pryč je zbytečná vata a spousta zbytečných postav. Konečně je zde ten feeling starých dílů, plný emocí a naléhavosti. Skvělé triky, souboje a náklaďák emocí, které vyústí v dokonalou sekvenci na Mustafaru, kdy, přiznejme si to, neukápla slza jen těm nejzatvrdlejším. (31.01.2007)

Hned na začátku musím poctivě napsat, že nejsem SW-fan. Film hodnotím prostě jako film a ne jako vyvrcholení kultu, které musí dostat pět hvězd, protože to je prostě SW. Dále musím přiznat, že Lucase jako režiséra a scénáristy jsem si nikdy nijak zvlášť nepovažoval, uznávám ovšem jeho nesporné zásluhy o revoluci v tricích. ++++ Epizoda 3 se mi líbila ze všech SW filmů asi nejvíc. Měla celkem spád (hlavně v druhé polovině), trikově je blízká dokonalosti, herecké výkony mi přišlo velmi dobré (zvláště Christensenův přerod). Hodně se mi líbila hudba Johna Williamse, kterého sice miluju, ale jinak jeho SW hudbu až tak nemusím, tady se mi líbilo vynořování starých motivů Leii, Luca (Nové naděje), milostný motiv z Klonů a největší radost jsem měl, když se objevil znovu na chvíli Duel of the fates. I nové motivy se sbory byly povedené. Ale jinak se mi potvrdily mé pochyby o Lucasovi scénáristovi a režisérovi. Dialogy jsou chvílema stupidní (musíš pochopit, že kancléř je zlý...// slibuju ti, že neumřu - ne já slibuju tobě že neumřeš // jsem rozrušená (nebo tak něco), to protože tě miluju - ne, to proto, že já miluju tebe) atp. U bitev jsem měl občas problémy vůbec sledovat, co se děje - přišly mi chaoticky natočené a sestříhané, často byly vidět jen záblesky světelných mečů, nebo když už jsem byl nějakou bitvou stržen, tak Lucas nemilosrdně střihnul na jiný kout galaxie a pak zase zpět. Politické spory mě navíc nechávaly vcelku chladným (a zabírají zde celkem dost prostoročasu). Zato velmi oceňuji celkové ztemění druhé půli - likvidace Jediů mi trochu až připomněla likvidaci nepřátel z Kmotra :). Přes všechny výtky jsem se nakonec bavil docela slušně, ale za tak geniální, dokonalou záležitost jako mnozí zde přítomní to nepovažuju. (22.05.2005)

Epizoda III je zoufalou fugou, ve které se bloudící torzo řádu Jediů snaží poslepovat, co se dá, aby skončilo v naprosté deziluzi a agónii. Lucas sice dopřává divákovi plnými hlty svou velkolepou trikovou akci, ale téměř od počátku filmu stupňuje zlou předtuchu a zesiluje temný podtón, který zvukově i vizuálně vyvrcholí ve scéně, kdy Anakin v opuštěném Chrámu Jediů činí fatální rozhodnutí – pomoci svému svůdci Palpatinovi. Ačkoli je George Lucas režisérem veskrze průměrným, právě tato scéna a několik dalších (zejména likvidace Jediů) patří k emotivně nejsilnějším v celé šestidílné sérii. V Epizodě III se mu daří udržet rytmus i tempo, které ke konci bravurně stupňuje až do divokého staccata beznadějných scén, které tvoří pomyslný vrchol nové trilogie. Je v nich nezvykle naturalismu a zcela souzní s novou atmosférou, kterou Star Wars dostaly jednak novými epizodami, především však ale sérií počítačových her. Dojem je monstrózní, naléhavý, bezprostřední. Není mnoho co dodávat – Pomsta Sithů je důkazem toho, že všechny ty zaškobrtnutí předchozích dvou filmů stály za to, neboť udělaly předmostí opravdu velkolepému finále. Výtky – akční scény jsou až příliš natahované a trpí klasickým vizuálním obžerstvím digitálního věku, jehož je Lucas vůdčím duchem. Až příliš barev a efektů ústí v nepřehlednost. Hudba Johna Williamse tak trochu ustrnula, nicméně v klíčových momentech funguje. Ano a pak několik reminiscencí na neuvěřitelně škrobené milostné dialogy. Ale velmi málo. Málo na to, aby dokázali zruinovat epizodu, která se skutečně ve společnosti Nové naděje a Impéria vrací úder nemusí stydět. (19.05.2005)