Rush
Rush
Rush – Alles für den Sieg
Rivali
Režie:
Ron HowardScénář:
Peter MorganKamera:
Anthony Dod MantleHudba:
Hans ZimmerHrají:
Chris Hemsworth, Daniel Brühl, Olivia Wilde, Alexandra Maria Lara, Pierfrancesco Favino, David Calder, Natalie Dormer, Stephen Mangan, Christian McKay (více)Obsahy(2)
Závratná rychlost, adrenalin proudící v žilách, krásné dívky a nezkrotná touha po vítězství. Závody Formule 1 jsou místem, kde jediná chyba může znamenat smrt. Na těchto okruzích spolu soupeří dva odvěcí rivalové. James Hunt je neřízená střela, neodolatelný playboy a brilantní řidič. Niki Lauda je dokonalý profesionál, vždy precizní a disciplinovaný. Film Rivalové vypráví skutečný příběh dvou pilotů, kteří jsou soky nejen na okruzích, ale také ve skutečném životě. Přestože jsou soupeři, jsou také jeden pro druhého inspirací. Přes jejich rozdílnost je v životě pojí zvláštní přátelství. Ale rivalita je žene ke stále riskantnějším výkonům. Titul mistra světa může získat jen jeden... (Bioscop)
(více)Recenze (2 350)
Ron Howard je specialista na příběhy skutečných (většinou i žijících) legend z různých oborů. Od kosmonautů, přes matematika, boxera a žurnalistu se propracoval až k pilotovi formule jedna. Pilotovi, jehož příběh jsem kdysi sledoval a prožíval dost intenzivně. Proto jsem se na film těšil a zároveň jsem se trošku bál, co s tím vším Howard provede. ... Obavy byly rozptýleny téměž stroprocentně. Daniel Brühl Nikiho Laudu nehrál, on se jím stal. A Ron Howard mě dokázal vrátit v čase a umožnil mi osudy naprosto vyjímečné osobnosti motorsportu prožívat na vlastní oči. Skvělý film. ()
Howardovsky perfektné remeslo, navyše s dušou a peknými myšlienkami. Rejža potvrdzuje, že umí ako s technikou, tak s ľuďmi. Nepreplácané závodmi, sústrediace sa na postavy. Ústredná dvojka su diametrálne odlišní, ale rovnako rešpektuhodní blázni. Obaja stelesňujú archetypy obľúbených filmových hrdinov súčasnosti – divoch, pařan a žoviálny zvodca versus rozvážny, introvertný a cieľavedomý intelektuál. To, čo ich spája je adrenalín a túžba po víťazstve. A tiež zvláštna forma priateľstva. Súperia, a súčasne sa jeden druhým inšpirujú. Vďaka Howardovej réžii si s pôžitkom vychutnávate každú ich scénu, či už sólo alebo spoločnú. Scenár vraj obsahuje faktické chyby a v stopáži mi chýbal prvý závod, kedy Hunt pocítil v Laudovi ohrozenie. Ale to sú odpustiteľné vady na kráse vydarenej vzťahovky s pachuťou spálených gúm, ktorá sa proste nemože nepáčiť. Daniel Bruhl tu podáva jeden z najlepších hereckých výkonov roku. ()
Rozhodně nepatřím k těm, co jsou schopni uvalit poslední prachy za jakousi tu WC, kde v nějakém předraženém kempu vykouknou na dvě hodiny ze svého smradlavého stanu, divoce vykašlou olovo z výfukových plynů, asi tak sedmdesátkrát smýknou při zvuku "vrrrrrrrn" prudce hlavou zleva doprava, když se kolem nich mihne hnusné auto s reklamou na šprcky, a posléze si sbalí svých pět švestek, aby se doma podívali na internet, který z těch přeplacených, zbytečných a arogantních kokotů to tentokrát vyhrál! Ač jsem byl k tomuto filmu oprávněně skeptický, musím konstatovat, že se dá u těch formulí kupodivu i bavit, pokud se k tomu řvoucímu míhání přichomejtne i nějaký ten slušný herec (A ne, nemyslím Homosworta, ten byl stejně gay, jako všude jinde!). Osud byl k Nikimu opravdu milostivý. Když mu totiž po té grilovačce přišili kus vlastní prdele na xicht, je z něj opravdový sympaťák, jen si musí sem tam oholit čelo a nechat vyhladit celulitidu. Před tou nehůdkou byl strašná tlama! No, na Monzu nepojedu ani příští rok, místo toho ale zvažuji, že si raději skáknu zalyžovat do Grenoblu, kde je prý taky občas k vidění, jak se nějaký Švec rozmrdá na hadry, a jeden si při tom i zasportuje. ()
"A takhle jezdí Niki Lauda!" Intenzivní divácký zážitek a film nepostrádající dynamiku ani v jediné scéně. Ron Howard se pro biografické snímky snad narodil a opět potvrzuje, že v tomto "žánru" nemá konkurenci. Daniel Brühl v roli Nikiho Laudy exceluje, ale bez skvělého režijního vedení a parádní kamery i střihu by i tak byl jen poloviční. Kdo by to tušil, že tohle sportovní drama bude jedním z nejlepších filmů roku. ()
"Chytrý člověk získá víc od svých nepřátel, než hlupák od svých přátel." (Niki Lauda). ()
Řekněme si to na rovinu - řada věcí v Rivalech ukazovaných byla ve skutečnosti víc než jen trochu jinak. Ale Howard má prostě cit pro filmovost, a vzhledem k tomu, jak skvěle sledovatelný film o tom, jak vypadala a fungovala zábavní show jménem Formule 1 v sedmdesátých letech, dal dohromady, mu nejde to přizpůsobování faktů za účelem zvýšení přitažlivosti výsledného produktu neodpustit. To nejdůležitější - specifické šílenství, které žene jezdce vpřed, a také dva naprosto odlišné přístupy k závodění - je tu zachyceno naprosto dokonale. Velkou zásluhu na tom samozřejmě mají Brühl a Hemsworth, ale to hlavní jsou naprosto dokonalé záběry z průběhu Velkých Cen - a ty mají na svědomí kameraman Anthony Dod Mantle a jeho režisér Ron Howard. Filmové řemeslo at its finest a nějaké ty zatajené dechy, vykulené oči a husí kůže k tomu. Takže 90%. Ale že by to byla filmová událost desetiletí, nebo nedej bože jeden z nejlepších filmů historie? To promiňte, ale nee. ()
Je pouze náhodou, že Ron Howard předvedl nejsuverénnější výkon své kariéry nikoli v Hollywoodu (který by jistě nepřipustil tolik bradavek a kostí trčících z pochroumaných závodníků), nýbrž v nezávislé produkci několika menších studií? Rivalové nejsou bezchybní. Prozření obou hrdinů vytušíte s předstihem mnoha okruhů, ženské postavy jsou pasivní a pro okrasu, některé „hluboké“ dialogy jen vyplňují ticho a snaze o dvě stejně hodnotné charakterové studie škodí, že si Morgan dal výrazně víc práce se zlidštěním monstra („hororové“ záběry zmrzačené tváře jsou na hraně vkusnosti) než se zmoudřením playboye. Přesto právě zdvojení vypravěčů a vytěžování napětí z jejich v zásadě přátelské rivality (skutečný záporák chybí) představuje hlavní tahák jinak veskrze dobrého, ale nikoli výjimečného filmu. Dvě výrazné postavy jsou zárukou dostatku dramatického materiálu po celé dvě hodiny a na konci budete mít s velkou pravděpodobností ještě chuť na přídavek. Morgan nabízí dostatek informací o organizaci závodů v 70. letech, aby byl v obraze i člověk formulemi netknutý a zároveň si dává velký pozor, aby nenaštval ani fanoušky Hunta, ani fanoušky Laudy. Oproti podobně strukturované Plačící pěsti, jejíž finále budí mnohonásobně ambivalentnější pocity (neboť jde o život), u mne opatrné lavírování Rivalů způsobilo lhostejnost, kdo vyhraje, a tedy celkové ochabnutí zájmu o dění na plátně během závěrečném aktu. Skutečnosti, že každý nakonec svým způsobem vyhraje, Rivalové zřejmě vděčí za kromobyčejnou popularitu. Klíčovým faktorem bude ale nepochybně také řemeslná preciznost, díky níž vnímáte závodní sekvence, vytuněné parádně ohuleným zvukem a fetišistickými detaily různých strojových součástek, všemi smysly. Stejně imerzivní jako konzolové závodní hry to ještě není, mnoho však už nechybí. 80% Zajímavé komentáře: Marigold, DaViD´82, xxmartinxx, Aelita, da.silva ()
Že bych si i já konečně vyloženě lebedil, když jde o auta? Ale kdeže, to se jen ony pravdy, vyřčené postavami, dají aplikovat na mnohé v životě lidském. Proti tomuhle filmu snad nemůže mít nikdo nic, to je právě to, co bych na něm chtěl nejvíc odhalit. Jak vidím v žebříčcích, zřejmě nejsem sám. ()
Přesně takový ten typ filmu, který můžete s úspěchem pustit úplně komukoli. Rush je teda trochu paradoxně ohromně bezpečným snímkem o ohromně nebezpečném (ve své době) sportu. Herecky i režijně kvalita, přesto bohužel nemůžu sdílet okolní nadšení. Za srdce mě to nevzalo. ()
Na Rivalech se mě líbí jak umě střídá žánry, chvíli výborně nasnímaný závody a chvíli vztahové dějství. Vyjma filmu Le Mans jsem u žádnýho filmu ze závodního prostředí neměl pcoit, že se blíží realitě, chlapi frajeři, ženský s kozama, všude prachů tři prdele a nesmyslené záběry na jakože závodění, všechno tohle spolehlivě zabíjelo reálnost většiny závodních filmů a filmy tak působily jak po ročním pobytu v pavilonu opic. Protože pro rychlý kola mám slabost, byl jsem moc zvědavej na Rivaly a musím říct, že předčily mé očekávání. Vztah mezi Jamesem a Nikim byl nejen dobře napsanej, ale i zahranej (tiskovka, partnerský vztahy, atd. ). Záběry na závodící formulky připomínaly pumpu na adrenalin a jako třešinka na dortu jsou pak filmařsky vděčně rozebrány povahy obou hlavních postav. Po herecký stránce byla odvedena rovněž kvalitka, navíc Chris je slušnou zárukou i pro holky bez lásky k rychlým kolům, že si během filmu nebudou chtít hrát pexeso. ()
Perfektné remeslo, skvelí herci, ale predsa len tomu chýbal kúsok duše. ()
Morgan je pán. Fešnou fasádu řvoucích motorů a jejich krotitelů v ohnivzdorných kombinézách koncipuje jako epické drama, v němž hlavní roli hrají vášnivé dialogy a smysl pro fair play. To vše v dokonalém kabátku režijních fíglů Rona Howarda, pro kterého je úkol vytvoření atmosférické obrazové kompozice stejně náročný, asi jako příprava ranní snídaně. Ty střihově kamerové orgie a strhující herectví (Daniel Brühl pokukuje po Oscarech) jsou dvě hodiny natolik suverénní, až mi v tom trochu zavání (tradiční) „howardovský kalkul“, který vás dvě hodiny baví, ale nejpozději druhého dne, podobně jako páry benzínu, vyprchá. Že po tom zůstane velmi silný a specifický odér, nepopírám. 4 a ½. ()
Je mi srdečně u zadele, jak moc ten film odpovídá tehdejší realitě, protože je SKVĚLÝ! A byl by skvělý, i kdyby byl vycucaný od A do Z, protože příběh dvou rivalů z kolotoče F1 má vše, co dělá film filmem. Snímek monitorující doby, kdy jsem F1 začínal ještě jako kluk opatrně sledovat mě opravdově nadchnul. Parádní herecké výkony (oba hlavní hrdinové jsou vykresleni úžadně realisticky!), atmosféra nasáklá benzínem a spálenými gumami, dravé závody coby loterie se životy jezdců... Jsem fakt nadšený, dost možná i proto, že zrovna od roku 1976 se F1 stala na nějakých 5-6 sezón mým sportem č.1, až pak začala opatrně ustupovat fotbalu, hokeji, basketu atd... Dnes je mi trochu smutno, jak obrovskou část náboje oproti tehdejšku postrádají dnešní závody této série. Takže díky Rivalům i za tohle připomenutí! ()
Ron Howard evidentně umí točit životopisné filmy. I kdyby Vám celou dobu nesedl Niki Lauda nebo James Hunt, pořád je tu ta závěrečná scéna, která prostě a jednoduše všechno ostatní odstřelí do výšin. Pokud jste ale dobrým filmům přirozeně otevření, rozhodně oceníte to, že herci, co hrají tyhle dvě postavy, přesně vystihují pojem rivalství jako takového. Niki Lauda a ani James Hunt nebyli idioti, ale zároveň rozhodně nebyli normální. To, co mezi nimi ale bylo, je pojem, který se v dnešním sportu příliš nenosí. Je to vzájemná nenávist, která je ale podpořena obrovským respektem jeden k druhému. Tenhle film to prostě vystihl naprosto dokonale. Nejde mu dát jinak, než pět hvězd. Niki Vás o tom na konci filmu prostě musí přesvědčit! ()
║Rozpočet $38miliónov║Tržby USA $26,947,624║Tržby Celosvetovo $95,600,000▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $4,790,601 //počet predaných kusov 125,351║ Tržby za predaj DVD v USA $3,432,528 //počet predaných kusov 84,792║ Neuveriteľné Ron Howard dokáže ešte milo prekvapiť svojou réžiou, veľmi silné dielko, ktoré prináša dosť intenzívny zážitok, skvelá dobová kamera, atmosféra, výborný herci, plusom na vrch je samotné závodenie. /videl v kine 2x: 95%/ ()
Howard je spíš Niki Lauda, chladný, kalkulující, profesorský s citem pro vyladěný design. Díky tomu Rivalové neskutečně akcelerují v závodních sekvencích a tak trochu tuhnou tam, kde se snaží pojmenovat destruktivnost závodnické vášně. James Hunt tu vypadá jako kluk z plakátu (něco jako benzínem načichlý pin-up boy) a nejlepší nejsou trochu prkenné dialogy, ale moment, kdy se po nich hrdinové zatváří nebo udělají gesto. Jinak jsou Rivalové na poměry "sportovní limonády" vlastně svěží záležitostí. Bývá zvykem, že ve sportovních dramatech musí hrdina něco obětovat a popřít kus sebe. Vzhledem k tomu, že filmový Lauda má to, co nemá filmový Hunt a vice versa, je konečné vítězství vlastně absolutní. Každý má svou pravdu a svůj kus triumfu. Ten moment, kdy se člověk v závěru nemůže rozhodnout, komu vlastně držet palce víc, je docela vzácný. Rád pak uzávorkovávám to, že Rivalové celý sport rytířsky idealizují a případ "Lauda vs Hunt" by se podle nich taky zrovna dokonale zrekonstruovat nedal. Celý rok čekám na blockbuster, který mě zatlačí do sedačky a napumpuje adrenalinem. Rivaly jsem měl vedené jako černého koně (netlučte mě, vím, že je to rozpočtem v podstatě indie). Svou úlohu splnili dokonale. [80%] P. S. Thums up for Brühl... Lauda ještě nikdy nebyl tak cool. Chladný a ostrý jako žiletka. ()
Velmi povrchní film podřizující historickou realitu filmovému (a v tomhle případě ještě navíc hollywoodskému) vidění světa. Ryzí hollywoodský kalkul. (O to paradoxnější, že jde o projekt nezávislých studií mimo Hollywood) Už jen fakt, že Lauda a Hunt nikdy nebyli nepřátelé, jak si to vykonstruoval scénárista. Naprostá limonáda. A navíc patnáctý nejlepší film vůbec dle čsfd? Ani náhodou. Jen trochu nadprůměrné sportovní drama... ()
Rivalové beze zbytku naplňují Morganův mustr, kdy vyjde ze skutečných osudů, vyhmátne si z tématu „to něco nadčasového" a vše tomu podřídí. V rámci dramatizace událostí na tom „jak to ve skutečnosti bylo" málokdy nechá nit suchou, ale nevadí to, protože to působí jako že to tak být mohlo a že si to tak říci mohli. Což není špatný přístup; ostatně je to dramatik. Byla by tedy chyba očekávat od Rivalů věrnost a ještě větší chyba hledat v nich pohled do duše závodníka motorsportu à la Le Mans. A vyloženě blbost by byla očekávat od nich sportovní klišé. Ostatně to je sportovní film až tak nějak v druhém plánu. Co tedy vlastně čekat? Drama (a především drama!) o rivalitě dvou (ne)respektujících se protivníků, kde jeden je líc a druhý rub téže mince a kde každý představuje jeden z (nejen) sportovních archetypů; charismatický floutek užívající si života plnými doušky i miláček kamer s talentem od pána Boha, kterému kariéru zařizují jiní versus drilem cepované precizní umění v ústraní se pohybujícího za všech okolností racionálního kariéristy každým coulem. Portrét dvou mužů, kdy jeden by nebyl bez druhého a... No prostě takové závodnické yin a yang. A to vše v divácky vděčném (a Howard to umí náležitě prodat, o tom žádná) hávu Formule 1, ovšem nikoli o Formuli 1. ()
Pro mě osobně velmi nečekané překvapení. Kontrast dvou hlavních charakterů je dobře prodaný, i když některé dialogy šustí papírem. Nejvíc mě pobavila scéna se stopováním v Itálii a jako hlavní úspěch filmu považuji, že jsem se furt nemohl rozhodnout komu fandím.Oba charaktery byly fakt naprosto rovnocenné. Jako přidanou hodnotu beru, že jsem film viděl s tátou a ten mi při projekci šeptal tenhle pak taky umřel, tenhle už je mrtvej, tenhle se vyboural a ochrnul atd. Fakt chlapáckej sport. ()
Související novinky
Ron Howard se vydá do thajských jeskyní
Příběh chlapců uvízlých v thajských jeskyních byl v roce 2018 velkou událostí. I z toho důvodu se několik filmařů rozhodlo celou událost zfilmovat. Po několika oznámených projektech ovšem nyní… (více)
Na mladého Hana Sola dohlédne Ron Howard
Hollywoodem tenhle týden otřásl odchod Phila Lorda a Chrise Millera od sólovky Hana Sola. Šéfka Lucasfilmu Kathleen Kennedy je propustila měsíc před koncem natáčení, jelikož se jejich vize začala… (více)
Daniel Brühl na FebioFestu převzal "ČSFD Award"
Rivalové jsou v žebříčcích ČSFD.cz dodnes nejlepším filmem roku 2013. Více hvězdičkových hodnocení v daném roce nasbíraly pouze druhý Hobbit a Vlk z Wall Street, ale výsledným hodnocením se nedostaly… (více)
Na Febiofest přijede Daniel Brühl
Organizátoři Febiofestu přivítají jednoho z nejvýraznějších mladých evropských herců Daniela Brühla. Jeho dnes už světovou kariéru nastartoval německý snímek Good Bye, Lenin!, zahrál si i v hvězdně… (více)
Jak jsem někde říkal, že k filmům Rona Howarda přistupuji s vděčností, za to kolik skvělých životních osudů a témat dokázal ve své bohaté režisérské kariéře divákům ukázat, tak jestli je nějaký jeho kousek, na který nikdy nezapomenu a řadím ho nejen v jeho filmografii na tu nejvyšší příčku, jsou to právě Rivalové, které navíc v rámci svých osobních žebříčků řadím extrémně vysoko.. Nikdo nechápe životopisné filmy jako on a už vůbec nikdo není schopný skutečným osobám a událostem vdechnout takový šmrnc.. Už více než deset let staří Rivalové jsou pro mě zjevení a možná jeden z nejdůležitějších filmů v rámci mojí divácké kariéry, jelikož jsem je kdysi navštívil v kině a svým způsobem si vzpomínku na tenhle ohlušující zážitek nesu nadobro s sebou a možná nikdy se mi ho nepodařilo v žádném jiném snímku už napodobit... Rivalové nejsou jen obrazem jedné skvělé doby v rámci nejatraktivnějšího závodního sportu, ale současně fungují jako nejlepší uchopení zdravé rivality na nejvyšších sportovních kvalitách... Fanoušci sportu tohle milují a dokáží strávit celý život nad fanatickými diskusemi, proč je lepší ten než ten. A osobně bych měl před filmem jasno, je to Niki, ale díky Rivalům se mi uchovala tak silná vzpomínka na Jamese, že oba vnímám jako skutečné ikony své doby a největší představitele F1 než ji ovládl Michael Schumacher.. Nezažíváte moc filmových příběhů, kde se takhle vyrovnaně vyzdvihují dvě soupeřící postavy a namísto toho je pokaždé díky scénáři nadržováno jedné z nich.. Ale tady odvedli tvůrci tak dobrou práci, že i když ukázali dvě tak kontrastní osobnosti, tak v jádru jsou oba stejní a jediné, v čem se liší, jsou barvy formulí.. A i když by Lauda měl vyznívat jako ten správňák, ten hodnej chlápek od rodiny, tak já nabyl z příběhu pocitu, že James se za touhle ideou hnal taky, jen na ni nedosáhl.. Podrobná výpověď o tom, jak se oba dostali na vrchol z poloamatérské Formule 3, kdo si úspěch zaplatil, kdo na něj musel makat, a jak málo chybělo a tahle kapitola nemusela být nikdy napsána.. Nevěřil bych, že to, co kdysi každou neděli okupovalo celý dopolední televizní program, dokáže být tak svěží jízda... Rivalové dokázali prodat samotné závodění ještě předtím, než vůbec někdo opravdu usedl do formule. Ať už Nikiho testosteronové blbnutí kdesi v serpentinách na italském venkově, tak současně Jamesova předzápasová příprava v leže na koberci, což paradoxně jsou pro mě dvě vůbec nejlepší scény celého filmu, a to je samotné závodění ve formulích naprosto ohlušující.. Oba herci jsou i ve skutečnosti velkými obdivovateli podobných předháněcích atrakcí a představa, že budou moci sami v rámci natáčení usednou do formulí, musela být sama dostačujícím lákadlem, i když teda šlo jen o menší formule.. Rush jsou nesmírnou onanií nad samotným soupeřením na okruhu, které Vás díky bombastickému zvuku a geniálnímu vtahujícímu snímání jakoby skoro usazuje přímo za postranní čáru, odkud z první řady sledujete, jak co chvíli nějaká formule ztratí kontrolu a pro svého řidiče se stane hořící kovovou rakví, kde Vás vteřiny dělí od toho, jestli zemřete, anebo Vás oheň nadosmrti políbí.. A právě i v tomhle směru Rivalové fungují, tedy jako zpověď, jak kdysi byly Formule nebezpečné, jak výroky o tom, že každé usednutí do toho plochého čtyřkolu je spojené s vysmíváním se smrti přímo do tváře, jsou pravdivé.. Takže když už se nakonec přiblíží okamžik onoho osudového závodu v Nurburgringu, nejde skoro dýchat či nekroutit hlavou, co za nuance mohlo změnit celou historii... I když je to právě pověst tohohle závodu, co z Laudy dělalo nesmrtelnou sportovní osobnost i po konci jeho závodní kariéry.. Howard navíc dokázal ještě jednu věc, a to v tak silně chlapském příběhu, plného adrenalinu, sexu a alkoholu, představit ženské hrdinky, které si divák zamiluje.. Obě jsou logicky manželkami hlavních protagonistů, a kde jedna funguje jako totální sex symbol prodávající se v dravějších scénách, tak druhá zase důstojně sekunduje svému manželskému parťákovi, že je divák vnímá jako jednoho, a i když nejsou obě vykresleny v tak pozitivním světle, zaslouží si uznání, kolik toho vydržely ve vztazích, kde jsou vždy maximálně až na druhém místě za závoděním.. Rivalové jsou užasnou podívanou pro každého a ukazují sport v jeho nejsilnějších momentech a z jeho tváří dělají lidi, se kterými se divák může lehce ztotožnit. Jsou věčnou vzpomínkou na velké osobnosti světa formulí a zápisem samotného obrazu rivalství.. K tomu jsou ukázkou hereckých schopností Chrise Hemswortha, jako jeho koule u nohy za to, že své nejlepší roky prodal komiksovému filmu, zatímco někdo mohl opravdu hrát.. No a na závěr jsou jedním z nejlepších a nejzábavnějších filmů všech dob, na který já nikdy nedám dopustit.. /viděno v kině/ 100% () (méně) (více)