Vladimír Menšík
nar. 09.10.1929
Ivančice, Československo
zem. 29.05.1988
(58 let)
Brno, Československo
Zajímavosti (139)
Lásky jedné plavovlásky (1965)
- Jaroslav Kříženecký ve své knize „Menšík“ uvedl, že Vladimír Menšík (Vacovský) během natáčení taneční scény s Hanou Brejchovou (Andula) svou hereckou kolegyni neustále rozptyloval různými vtípky, které vyvrcholily větou: „Hani, cítíš, jak mi stojí?“ Brejchová se měla během scény tvářit otráveně, protože její postava by raději tancovala s Mildou (Vladimír Pucholt). Scéna se na několikátý pokus nakonec natočila, ale Brejchová od té doby tvrdila, že s Menšíkem a se zvířaty zásadně nehraje. (raininface)
Lásky jedné plavovlásky (1965)
- Rolu Vacovského mal pôvodne stvárniť Josef Škvorecký, ale režisér Miloš Forman sa nakoniec rozhodol pre Vladimíra Menšíka. (Raccoon.city)
Lásky jedné plavovlásky (1965)
- Miloš Forman kombinoval profesionální herce s neherci. Do role záložníka byl obsazen ostřílený český herec Vladimír Menšík (Vacovský), který měl ve scéně tancovačky záložáků po boku dva neherecké kolegy Ivana Kheila (Maňas) a Jiřího Hrubého (Burda). (Kubrickon)
Limonádový Joe aneb Koňská opera (1964)
- Když Hogo Fogo (Miloš Kopecký) v baru zastřelí šerifa, zlomí květinu z vázy a zahodí ji směrem za sebe. Jen náhodou trefil přímo vázu, kde ji barman (Vladimír Menšík) poté srovnal. (ledofredo)
Začít znova (1963)
- Vladimír Menšík ve svých vzpomínkách nádherně popsal scénu, kdy se pokouší svést Milenu Dvorskou. Protože režisér Hubáček tuto scénu odkládal a herečka byla těhotná, nakonec v ní odmítla hrát, aby neutrpěla zdravotní újmu. Menšík pak musel „obcovat“ se slaměnou matrací. (Robbi)
Muž z prvního století (1961)
- Vladimír Menšík se ve filmu poprvé objeví až po hodině a 16 minutách. (noelcoward73)
Tažní ptáci (1961)
- Film se stejným názvem Tažní ptáci (1983) byl natočen také přibližně o dvacet let později, hlavní roli tehdy ztvárnil Vladimír Menšík. (M.B)
Těžká Barbora (1960)
- Původně ve hře vystupoval i Vladimír Menšík, které ho si vybral sám Jan Werich, avšak po premiéře – jak bylo jeho dobrým zvykem - hojně oslavoval a zaspal první reprízu, což ho stálo okamžitou výpověď. (Olík)
Konec jasnovidce (1957)
- Vladimír Menšík vystupuje v příběhu jako Josef Vobrna. Když mluví se zapisovatelkou, říká, že se narodil 9. října 1921 v Ivančicích u Brna. Menšík se skutečně narodil 9. října v Ivančicích, ovšem v roce 1929. (Belsazar)
Štěňata (1957)
- Vladimír Menšík je v úvodních i závěrečných titulcích uveden ještě pod svým rodným jménem Vladislav Menšík. (bomber7)
Zářijové noci (1957)
- Při natáčení tohoto filmu se režisér Vojtěch Jasný spřátelil s Vladimírem Menšíkem. Později ho obsadil do všech svých filmů natočených v Československu. (raininface)
Dědeček automobil (1956)
- „Podle filmografických materiálů hraje Vladimír Menšík v tomto filmu italského automechanika. Musíme jim věřit, protože sami se o tom přesvědčit nemůžeme – Menšíka totiž divák přes veškerou snahu v obraze neobjeví. Buď se jednalo o roličku spíše komparzní velikosti, nebo je Menšík ve filmu k nepoznání zamaskován. Vzhledem k tomu, že Menšík není uveden v titulcích a ani se nikdy k účasti v tomto filmu nezmiňoval, lze uvažovat také o možnosti, že v tomto filmu prostě nehrál a jde o omyl,“ uvedl Lumír Holčák, autor knihy „Vladimír Menšík a jeho filmy“. (JohnnyV)
Veliká příležitost (1949)
- Vladimír Menšík zde ani tak nehrál, jako dělal komparzistu mezi svazákama. Ve filmu ho téměř ani nelze postřehnout. (JohnnyV)
Iva Janžurová
- Navzdory účinkování v řadě komedií řekla: "Já vůbec nemám smysl pro humor a nikdy jsem ho neměla. Je záhadou, že s touhle náturou jsem se dostala k tolika skvělým komediím. Kdykoliv přišel Láďa Menšík nebo Jirka Sovák do šatny a povídali si, tak jsem mlčela, ani nedutala. Smála jsem se, až jsem se za břicho popadala, ale nikdy jsem se neodvážila k tomu byť jen něco malinkatého dodat. Vždycky jsem se na to těšila a byla jsem z toho, dalo by se říct, až šťastná, ale ničeho víc jsem nebyla vedle nich schopna. Já beru všechno vážně. Až když se vydávám za jinou bytost, které ta humornost přísluší, teprve jejím tělem a duší se ve mně komediálnost začne rodit. Bez ostychu, protože to přece nejsem já!" (NIRO)
Jaromír Hanzlík
- Pojí ho dlouholeté přátelství s jeho kolegou z Vinohradského divadla Jaroslavem Satoranským. Když před lety zjistil, že dcera Satoranského si zpívá dospělácké písničky a utíká předčasně do světa dospělých, sedl a napsal pro ni texty k dětským písním, které zhudebnil Satoranský, který v mládí hrál na klavír a skládal písničky. Měli v úmyslu dokonce napsat dětský muzikál, ale zůstalo jenom u několika písniček. Když se na Vinohradech uváděla hra Pavla Kohouta „August August, august“, věnovali po premiéře představiteli hlavní role Vlastimilu Brodskému šanson o stárnoucích klaunech „Chytnem druhej dech“, který později nazpívali Waldemar Matuška s Vladimirem Menšíkem. (sator)
Jiří Hubač
- V jednom z rozhovorů uvedl, že mu velmi vadilo, že někteří skvělí herci, známí pouze z komediálních až estrádních vystoupení, nedostávají možnost hrát charakterní úlohy, proto se rozhodl pro ně tyto role psát. Konkrétně se jedná o Menšíka pro roli Káry v Ikarově pádu (1977). Zázvorkovou v Lístku do památníku (1975). Josefa Dvořáka ve Hřbitovu pro cizince (1991), nebo Bohdalovou v roli Kláry v Jedna kočka za druhou (1993). (sator)
Josef Somr
- Když v 16 letech skládal v divadle praktické zkoušky na JAMU, měl obrovskou trému, ale uvedl, že Vladimír Menšík mu řekl, že se schová a bude mu napovídat, kdyby text zapomněl a opravdu se tak stalo a byl přijat. (Redyx1)
Vlastimil Brodský
- Kamarád a častý herecký kolega Jiří Sovák v dobrém komentoval: "Strašlivě mě štve, když naříká na svůj žaludek a slibuje mi, že už nebude jíst. Kdyby byla nějaká spravedlnost, tak by musel vážit celý tři metráky. Já nejím nic a mám furt přes váhu a Bróďa se pořád cpe. Když jsem s ním a s Vláďou Menšíkem natáčel film Zítra vstanu a opařím se čajem, tak byli oba jako nutrie. Už ráno v maskérně baštili kuře. Lidi teprve vstávali a oni už zpucovali kuře. Pomlaskávali si při tom a já je odháněl jako hmyz. Jindy jsme zase točili exteriéry ve vojenském prostoru a bydleli jsme ve stanu, vedle něhož měli kuchaři postavený kotel. V dopoledních hodinách vařili. Tam jsem viděl na vlastní oči, jak Bróďa snědl dvacet deka konzumního špeku bez chleba! To jsem se rozčílil: 'A ještě mi něco říkej o nemocným žaludku! Kdybych to sežral já, tak umřu!' Ohrazoval se, že má jenom čtvrtinu žaludku. Ovšem, co on sní? Celý kachní prsa... V Olomouci jsem byl svědkem toho, jak vlezl do auta k vojákům a povídá jim mlsně takovým tím příjemným hláskem: 'Copak to tam vaříte? Co to bude, chlapci?' A kluci povídají: 'Teď je to, mistře, syrový maso, ale záhy to bude guláš!' Tak se Bróďa jal nakukovat pod poklice se slovy: 'Voni tě pomlouvaj, gulášku, ty prej seš tvrdej... To musíme zkusit, jestli o tobě nelžou.' Ochutnal a křičel: 'Vždyť je to znamenitý už teď!' a snědl toho snad čtvrt kila. Kluci na sebe koukali - maso mělo ještě krvavý prostředky! A Bróďovi nebylo nic!" (NIRO)
Zdeněk Štěpánek
- Herecký kolega Jiří Sovák vzpomínal: "Se Štěpánkem jsme točili takový protialkoholní film, agitku proti pití, a my si z filmování odskočili k Pinkasovům na pivo. Pak jsme se vrátili do ateliéru, tam hrál ještě Menšík. Dal se s námi do party a už se gruzíňákovalo. Točili jsme dál o tom, jak se nemá pít, a zvolna a lehounce jsme se namazávali a samozřejmě jsme po natáčení pokračovali dál. Já už míň, protože jsem si dal za povinnost střežit Štěpánka, visel jsem mu na rtech, poslouchal jsem, co říká, toužil jsem ho poznat se vším všudy. Skončili jsme v Mánesu, ve čtyři ráno nás vyhodili. Odjel jsem taxíkem, ale měl jsem výčitky, jak se dědek dostane přes most domů. Ráno v půl osmé pro mě přijeli filmaři, pro Štěpánka jsme jeli společně. Trnul jsem, jak bude vypadat. Byl jsem překvapen. Běhal po chodníku, vymydlený, oholený, už na nás čekal; oči mu sice trochu plavaly, ale hlaholil: 'Tak co, Jiříčku, jakpak ses vyspinkal?' Neexistovalo, že by flámoval a potom nešel dělat. Měl drezúru, byl tak vedenej - i kdyby měl padnout, na jeviště musel jít." (NIRO)
Související novinky
Zemřel herec Lubomír Kostelka
Ve věku 91 let zemřel známý herec Lubomír Kostelka (Což takhle dát si špenát, Dívka na koštěti). O jeho úmrtí poprvé informoval server Blesk. Přestože ve své kariéře neměl mnoho zásadních rolí, byl… (více)
Blažena Holišová: 1930 - 2011
Dlouholetá členka činohry Národního divadla Blažena Holišová zemřela po dlouhé nemoci v jedné z pražských nemocnic ve věku 80 let. Mladičká Blažena, tehdy ještě Zálešáková, pracovala nejdříve jako… (více)
Herec
Dokumentární | |
---|---|
2016 |
Věčná Slavia - a.z. |
2014 |
Hrdý na svůj klub - a.z. |
2012 |
Zpátky se Sobotou (seriál) - a.z. |
2005 |
Nezničitelný Vladimír Menšík (TV film) |
2001 |
Příběhy slavných (seriál) - a.z. |
Nespoutaný živel - a.z. (S02E16) |
|
1980 |
Jak se dělá smích |
1975 |
Kamarádi až za vlastní hrob |
1961 |
Zasloužilý umělec Eman Fiala |
1960 |
Jak se chovati? |
1957 |
Pokušení |
1956 |
Křivé zrcadlo |
Hudební videoklipy | |
---|---|
2021 |
Vystřelená - a.z. |
2004 |
Tata Bojs - Virtuální duet |
Krátkometrážní | |
---|---|
1982 |
Šťastný a veselý vrátného Metelky (TV film) |
1979 |
Grandle (TV film) |
1978 |
Babička je ráda (TV film) |
1977 |
Fanda (TV film) |
1975 |
Pan Selichar se osvobodil (TV film) |
Rodič (TV film) |
|
1974 |
Mladí u starých, starí u mladých (TV film) |
Pěkní ptáčci (TV film) |
|
1973 |
Poslyšte příběh, který se vám stal (TV film) |
Přehlídka ztracených peněz (TV film) |
|
1972 |
Slepé střevo (TV film) |
1970 |
Mariáš (TV film) |
1969 |
Růžové Merkury (TV film) |
Zvony pana Hejhuly (TV film) |
|
1968 |
Bohouš (TV film) |
1967 |
Zločin a trik I. (TV film) |
Zločinec (TV film) |
|
1966 |
Autorevue (TV film) |
Prostě ani muk |
|
Svatební cesta aneb Ještě ne, Evžene! (TV film) |
|
1965 |
Vajshoblhák a státní tajemství |
1964 |
Dobrá rada je nad zlato |
Preclík |
|
Príde pani z Grónska (TV film) |
|
1963 |
Tchyně |
1962 |
Deštivý den |
1957 |
Anděla |
Konec jasnovidce |
Účinkující
Scenárista
Filmy | |
---|---|
1971 |
Kam slunce nechodí... (TV film) |
Pořady | |
---|---|
1979 |
Silvestr 1979 - Hrajeme si jako děti |
1978 |
Silvestr hravý a dravý |
1977 |
Silvestr na přání aneb Čí jsou hory Kavčí |
Související novinky
Zemřel herec Lubomír Kostelka
Ve věku 91 let zemřel známý herec Lubomír Kostelka (Což takhle dát si špenát, Dívka na koštěti). O jeho úmrtí poprvé informoval server Blesk. Přestože ve své kariéře neměl mnoho zásadních rolí, byl… (více)
Blažena Holišová: 1930 - 2011
Dlouholetá členka činohry Národního divadla Blažena Holišová zemřela po dlouhé nemoci v jedné z pražských nemocnic ve věku 80 let. Mladičká Blažena, tehdy ještě Zálešáková, pracovala nejdříve jako… (více)